Vláda je spokojena, jak zvýšila zdravotníkům platy

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch přednesl na jednání tripartity data o růstu platů a o zpomalení úbytku zdravotních sester v nemocnicích. „Zdá se, že situace se začíná stabilizovat, odchod zdravotních sester není v zásadě tak výrazný,“ prohlásil ministr Vojtěch na tiskové konferenci po jednání tripartity. „Plošné navyšování platů už není řešením, musíme se zaměřit i na zlepšování pracovních podmínek. Tripartita se shodla, že peníze mají jít i do investic, do rozvoje nemocnic. Nemocnice jsou v řadě případů podinvestované, infrastruktura je zastaralá a investice zlepší pracovní prostředí,“ dodal. Podle jeho vyjádření má pokračovat „průběžné navyšování odměn zdravotníků tam, kde je to potřeba“.

Lékařské odbory mají na věc ale jiný pohled. „Zpráva ministra o personální a finanční situaci byla zalita sluncem a žádné reálné problémy v těchto oblastech nepřipouštěla. Přestože strana odborů se snažila tento nesmyslný obraz převést do reality, tak jsme ale neuspěli s našimi argumenty,“ uvedl po jednání šéf Lékařského odborového klubu – Svazu českých lékařů Martin Engel na webu svých odborů.

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula uvedl, že se sice situace zlepšila, ale zdravotnictví je nadále téma k jednání. „Mrzí nás, že se při argumentaci ohledně mezd a platů v oblasti zdravotnictví používá určitá zvláštní fikce. Je velký rozdíl, jak je vysoká mzda se všemi příplatky a přesčasy, a jak vysoká je tarifní mzda. Ta u je u sester velmi nízká, 27 tisíc korun. Dlouholetý tlak odborů na řešení situace ve zdravotnictví nese ovoce, studentky a studenti se začínají orientovat zpátky do zdravotnictví. Bez platové složky by to tak rozhodně nebylo. Platy jsou mnohem lepší, jsem rád, že od roku 2014 k tomu vláda chová zodpovědněji. Přesto trvají problémy a například u lůžek následné péče je jedna sestra na 45 pacientů,“ řekl Středula. „Česká republika dává na zdravotnictví nízký podíl HDP, podle nás je to málo, je potřeba uvažovat o větším přísunu peněz do zdravotnictví,“ dodal.

Na tom, o kolik mají příští rok ve veřejné sféře růst platy, se vláda s odbory neshodla. Nabízená dvě procenta pro většinu zaměstnanců veřejného sektoru je podle Středuly málo. V tomto kontextu upozorňuje, že pro ústavní činitele navrhuje ministerstvo financí růst o osm procent, což nepovažuje za správné. Také lékařské odbory měly o růstu platů na příští rok naprosto jinou představu než vláda. „Náš návrh na zásadní navýšení základních platů na roky 2020 a 2021 po 15 procentech, což by se z velké části přiblížilo naplnění hodnot z memoranda z roku 2011, byl odmítnut. Návrh z vládní strany pro státní správu jsou dvě procenta,“ uvedl Engel.

Z jeho pohledu je v současnosti skvělá příležitost pro protesty, na rozdíl od loňského roku se totiž zatím nemocnice nedohodly s pojišťovnami na úhradách za zdravotní služby pro další rok. Pokud se ani do úplného skončení dohodovacího řízení tyto dvě strany samy na úhradách nedohodnou, určí je vyhláškou ministerstvo zdravotnictví na vlastní odpovědnost. Obě rozhodnutí – jak o platech, tak o úhradách, tak budou v rukou vládních politiků. „V současné situaci může výrazně pomoci nedohoda v segmentu nemocnic, což otvírá prostor k dalšímu jednání s premiérem,“ napsal Engel lékařům. „Pro jeho zdárný průběh je potřeba vytvořit tlak vaší zásadní nespokojeností s popsaným stavem. Eventuální formu protestu ještě s vámi vykomunikujeme do prázdnin,“ dodal.

Jak uvedlo vedení Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče, odbory navrhují, aby se pro segment nemocnic zvýšily meziročně úhrady minimálně o 12 procent. „Navýšení úhrad umožní rozvoj nemocnic, personální stabilizaci a může být využito k přípravě na zavedení DRG. Na zvýšení zmíněných úhrad je možné použít finance v řádech okolo 20 až 25 miliard korun z účtů zdravotních pojišťoven,“ píše ve svém zápisu z jednání předsedkyně svazu Bc. Dagmar Žitníková.

„Z hlediska výše platů odbory kategoricky trvají na porovnávání základních platů a hodinových mezd. Pokud se totiž budeme více podrobně zabývat strukturou odměn zdravotníků, tak je zřejmé, že jejich základní platy a mzdy tvoří u lékařů zhruba 50 procent a u všeobecných sester zhruba 60 procent z celkového příjmu,“ zdůraznila Žitníková.

Podle návrhu vlády si má příští rok na platech polepšit většina zaměstnanců ve veřejné sféře o dvě procenta. „Rozpočet je nyní připraven tak, aby odpovídal tomu, co si může stát dovolit. Dopředu jsem signalizovala, že platy neporostou takovým tempem,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová, když návrh státního rozpočtu s tripartitou projednala. Prioritou vlády a tedy výjimkou jsou platy učitelů. V regionálním školství vzroste podle návrhu rozpočtu příští rok objem prostředků na platy učitelů o deset procent a na platy nepedagogických pracovníků o sedm procent. Pro rok 2021 se pak počítá s dalším nárůstem prostředků na platy učitelů o devět procent.

Další velké jednání tripartity o státním rozpočtu je plánováno na září. Při něm už budou zúčastnění vycházet z přesnější červencové predikce příjmů rozpočtu pro příští rok.

Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák na jednání tripartity znovu otevřel téma přímých plateb pacientů. Domnívá se, že bude nutné zvýšit spoluúčast u dospělých, a tím získat finance potřebné na zdravotnictví navíc mimo jiné kvůli stárnutí populace. Ministr zdravotnictví ovšem zopakoval, že respektuje vládní prohlášení, že se spoluúčast touto vládou zvyšovat nebude.

Zdroj: MT