Prof. Bayer: Stárnutí lékařů je příčinou rozdílné dostupnosti péče

Nemám konkrétní přehled o jednotlivých regionech, ale nepochybně ano. Příčinou rozdílné dostupnosti bude zejména stárnutí lékařů, které nemá kdo nahradit. Není ale třeba mluvit jen o mém oboru – pediatrii, negativní personální trendy se týkají zdravotnictví jako celku. Demografická data podporují neradostné prognózy, že brzy po roce 2019 začne počet lékařů přirozeně končících v praktické medicíně převyšovat počet českých absolventů lékařských fakult. A k tomu je ještě třeba připočítat ty lékaře, kteří po ukončení studia rovnou odcházejí do zahraničí, kde nalézají efektivněji propracovaný systém postgraduálního vzdělávání a jednoznačně lepší ekonomické ohodnocení své práce. Přestože jejich počet oproti předchozím letům o něco poklesl, nezbývá než konstatovat, že úbytek lékařů bude v absolutních číslech neustále narůstat.

Lékařská komora i akademická obec na tuto hrozbu už po řadu let otevřeně poukazují, ovšem dlouho bez odezvy. Až nyní mají lékařské fakulty přislíbené finanční prostředky k tomu, aby mohly v tomto a dalších letech přijmout více studentů a vychovat více nových lékařů. Je však nutno připomenout, že fakulty se potýkají s možná ještě horším věkovým složením učitelů než zdravotnická zařízení u svých lékařů. Nedostatek akademicky kvalifikovaných (habilitovaných a jmenovaných) profesionálů ohrožuje na fakultách naplnění akreditačních kritérií, a tedy kompetence dané instituce k výuce vůbec. Zainteresovat schopné jedince, aby se vydali na akademickou dráhu, bude vyžadovat nemalé prostředky a hodně času uplyne, než na ní ti nejzdatnější uspějí.

A pokud se přesto podaří postupně navýšený počet posluchačů lékařských fakult zdárně studiem provést, stále není vyhráno. Čerstvý absolvent zdaleka není lékařem plnohodnotným, i kdyby studoval sebelépe. Potřebuje čas, aby získal praxi a dále se zdokonaloval, nejlépe pod vedením starších zkušených kolegů, kterých se ovšem už nyní v řadě míst nedostává.

Porodnost stoupá jen mírně, ale významně se zvyšují počty seniorů. Ti patří do populační skupiny, která čerpá podstatnou část zdravotní péče. Je nutné otevřeně říci, že s vysokou pravděpodobností bude muset během příštích let mnohem méně lékařů zvládnout péči o mnohem více nemocných.

Dlouho nechtěli vládní činitelé o prohlubující se personální krizi ve zdravotnictví nic slyšet. Nyní sklízíme plody jejich liknavosti a nečinnosti.

Zahraniční lékaři nám nepomohou. I kdybychom zcela pominuli odbornou úroveň jejich vzdělání, jež v některých případech může být předmětem oprávněných pochyb, základem komunikace s pacienty, kolegy i nelékařským personálem je bezpečné zvládnutí mluvené a zejména psané češtiny, která je oficiálním jazykem ve zdravotnické dokumentaci, jež například v případě soudního sporu představuje významný důkazní materiál.

Už je pozdě. Nezbývá než vytvářet takové podmínky, aby starší (pokud vzhledem k věku a zdravotnímu stavu ještě mohou) i mladší lékaři stále chtěli v systému našeho zdravotnictví pracovat. Nezbývá než požadovat, aby odpovědná místa zastávali schopní politici, kteří udělají vše pro to, aby svízelná situace, jež nás nepochybně čeká, trvala dobu co nejkratší.

Čtěte také Fórum MT: Potřebuje ČR další specializovaná centra?

Zdroj: MT