VZP a ČKS řeší úhrady léků i jednodenní péči

6 minut čtení 3. 6. 2019 ač Vyšlo v titulu Medical Tribune

Česká kardiologická společnost v současnosti diskutuje se Všeobecnou zdravotní pojišťovnou (VZP) o rozšíření úhradových indikací NOAC. Odborníci požadují úhradu u tří nových indikací. Mezi nimi u pacientů v sekundární prevenci po CMP spojené s fibrilací síní. Debata může trvat ještě několik měsíců. Pro VZP je to totiž z hlediska nákladů citlivá oblast.

Nárůst preskripce nových perorálně užívaných antikoagulačních přípravků (NOAC) je podle dat VZP jedním z tahounů růstu nákladů na léky předepisované na recept. Náklady na léky na recept po několika letech poklesu od loňska znovu rostou. „Trend vývoje nákladů na veškerá léčiva na recept, na která celkově vydáváme přes 21 miliard korun, se po letech, kdy klesaly, zlomil. Od počátku roku 2018 pozorujeme obrácení trendu. Důvodem je velkou měrou masivní nárůst preskripce NOAC. A kardiologové jsou z logiky věci těmi, kdo je používají nejvíce. Je to téma, o kterém bychom chtěli s kardiology diskutovat. Je nezbytné, abychom se bavili o udržitelnosti systému,“ uvedl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. David Šmehlík, MHA, na XXVII. výročním sjezdu České kardiologické společnosti.

Pro VZP je zásadní, aby spolu s rozšířením úhradových indikací proběhlo snížení ceny přípravků. „Paralelně vedeme debatu ve správním řízení. Velmi jasně bychom si představovali cenovou korekci,“ řekl Šmehlík. „Chceme umožnit používat moderní technologie, základem je nejlepší péče o pacienty,“ ujistil náměstek.

Kardiologové předepisují NOAC nejčastěji ze všech odborností. Náklady VZP na tyto přípravky jen v kardiologii se v roce 2018 přiblížily 450 milionům. Internisté ve stejném období předepsali na náklady VZP NOAC za 350 milionů korun, ostatní odbornosti řádově méně.

Témat, o kterých VZP s ČKS jedná, je více. Patří mezi ně organizace péče, tvorba a doplňování sítě, nové technologie, výkony, léčiva. Na pojišťovně vznikl nový postup při úhradě běžně nehrazených léčivých přípravků a s ním poradní orgány pojišťovny, které diskutují o jednotnějším stanovisku k některým žádostem o mimořádnou úhradu podle paragrafu 16. „Úzká spolupráce mezi VZP a odbornými společnostmi obecně, s ČKS zvlášť, se dostala na úplně jinou úroveň,“ ocenil ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Ing. Zdeněk Kabátek pravidelné setkávání a jednání s kardiologickou odbornou společností. „Kardiologie je obor, který je pro nás zásadní. Náklady spojené s léčbou nemocí oběhové soustavy tvoří dvacet procent veškerých nákladů naší pojišťovny. Už to ukazuje, jak významná pro nás je kvalitní a efektivní spolupráce,“ vysvětlil.

Významným tématem spolupráce VZP a ČKS je jednodenní kardiologická péče. „Řešíme úhradové mechanismy, aby to dávalo smysl ze strany poskytovatele i zdravotní pojišťovny. Tedy aby to nebylo pro nás dražší ani pro vás nevýhodné,“ řekl kardiologům Ing. Šmehlík. Cílem je, aby VZP neuzavírala různé dílčí dohody s poskytovateli, kteří o jednodenní kardiologickou péči projevují zájem, ale aby měla pojišťovna jednu stejnou nabídku pro všechny poskytovatele v republice. Diskutovaný výběr výkonů, které by se mohly provádět v režimu jednodenní hospitalizace, závisí jak na odborném hledisku, tak na tom, aby to bylo ekonomicky racionální.

Vytipovány byly podle Ing. Šmehlíka tyto výkony:

PCI a selektivní diagnostická koronarografie (SKG, IVUS…)

KS/KV – implantace nebo reimplantace kardiostimulátoru, záznamníku

katetrová RF ablace a invazivní elektrofyziologické vyšetření

nekoronární intervence (například katetrizační uzávěry defektů, srdeční katetrizace pravo‑, ev. levostranná s hemodynamickým vyšetřením, endomyokardiální biopsie a další)

EKV – elektrická kardioverze pro tachyarytmie

„Iniciativu VZP ohledně jednodenní hospitalizace oceňuji,“ reagoval prof. MUDr. Josef Kautzner, CSc., FESC, přednosta Kliniky kardiologie Institutu klinické a experimentální medicíny. „Vyřešilo by to řadu problémů, umožnilo by to racionalizovat péči. Uvedené výkony odpovídají tomu, s čím bychom i my pro tuto formu péče počítali,“ dodal.

Významný posun v informační základně pro veškerá vyjednávání přináší nový Národní registr fibrilace síní, součást chystaného velkého kardiovaskulárního registru. „Věříme, že Národní kardiovaskulární registr přispěje k tomu, abychom měli data, abychom posunuli kvalitu péče dopředu. Chceme propojit naše data s klinickými údaji,“ uvedl Ing. Šmehlík.

Už nyní poskytuje Národní registr fibrilace velmi podrobná, přesná a poměrně aktuální data. ČKS jej buduje spolu s Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS) a analytickou společností OAKS. Data vycházejí z Národního zdravotního informačního systému, který spravuje ÚZIS. Jak uvedl ředitel ÚZIS prof. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., v současnosti už statistici netrpí nedostatkem dat. Data jsou, otázka je jejich zpracování.

Registr fibrilací síní například odhalil, že prevalence pacientů s fibrilaci síní v Česku mezi lety 2016 a 2017 vzrostla o sedm procent z 401 000 pacientů na 429 000 pacientů, zatímco incidence je stabilní, přes 54 000 nově diagnostikovaných pacientů za rok. Věková struktura pacientů s fibrilací síní prevalentních v roce 2017 ukazuje největší množství pacientů ve věku 61 až 90 let, ovšem už ve věkové skupině 51–60 let je více než osm procent pacientů.

„Poprvé můžeme říci něco o reálné epidemiologii fibrilací síní v České republice. Významně začíná výskyt pacientů už kolem padesátého roku věku. Je otázkou, jestli v budoucích doporučeních nesnížíme věkovou hranici, protože mladších pacientů s fibrilací síní přibývá,“ uvedl prof. MUDr. Miloš Táborský, CSc., FESC, FACC, předseda ČKS.

Dále se ukázalo, že 20 až 22 procent pacientů s fibrilací síní žije po prodělané cévní mozkové příhodě nebo tranzitorní ischemické atace, a jsou tedy kandidáty pro sekundární prevenci. Zajímavé také je, že 68 procent pacientů s fibrilací síní a 83 procent pacientů s touto diagnózou v sekundární prevenci užívalo v roce 2017 antikoagulační léčbu. Z toho deset procent pacientů užívá přípravky NOAC (v sekundární prevenci dokonce 13 procent), zatímco v roce 2015 to bylo jen sedm procent (respektive devět procent v sekundární prevenci). Naproti tomu podíl pacientů s warfarinem klesá.

Podíl poskytovatelů, kteří léčí pacienty s fibrilací síní a zároveň předepisují NOAC, proti celkovému množství poskytovatelů, kteří léčí pacienty s fibrilací síní, vzrostl z 54,9 procenta v roce 2015 na 61,9 procenta v roce 2017. Nejvíce pacientů s fibrilací síní přitom chodí k praktickému lékaři. I ten by podle prof. Táborského tedy měl mít možnost předepisovat moderní léčbu.

Podobně se v registru dají sledovat počty nefarmakologických výkonů, hospitalizací a další. „Máme v ruce silné nástroje, které nám umožní predikci zdravotně pojistných plánů. Z populačního vývoje můžeme jasně říct, kolik pacientů s fibrilací síní se v příštích letech objeví,“ podotkl prof. Táborský. Data z registru budou pomáhat ve výzkumu, ale i standardizaci péče. „Budeme se podílet na aktualizaci guidelines a troufnu si říci, že v této oblasti by Česká kardiologická společnost mohla být vlajkovou lodí Evropské kardiologické společnosti. Nikde v Evropské unii nebudou tak přesná data jako u nás,“ uvedl prof. Táborský.