Program intenzivní péče pro sestry, který skutečně myslí na praxi
Každý rok by do něj mělo být přijato 30 studentů, kteří po jeho absolvování získají specializaci ARIP. Přihlášky je možné podávat do 28. února. Hlásit se mohou pouze absolventi bakalářského oboru všeobecná sestra, resp. ošetřovatelství.
S nedostatkem odborného ošetřovatelského personálu se potýkají zdravotnická zařízení napříč republikou. Řešení se nabízejí různá, jedním z nich je snížení nároků na vzdělání a kvalifikaci sester. Opačnou cestou jde 3. lékařská fakulta UK. Ta právě přijímá přihlášky do nového magisterského programu, ve kterém chce studentům představit intenzivní péči jako příležitost k vysoce odborné a samostatné práci, v které se lze dlouhodobě profesně realizovat. „Otevřít takový obor byl po léta můj sen,“ řekla přednostka Ústavu ošetřovatelství 3. LF UK PhDr. Hana Svobodová, Ph.D. „Aby byl smysluplný, musí být takové studium spojeno se získáním specializace a přinést absolventům reálné kompetence. To se podařilo, úspěšné zakončení studia bude zároveň znamenat specializaci v tomto oboru.“ Studium je určeno jen pro absolventy bakalářského oboru všeobecná sestra, respektive ošetřovatelství, nikoli tedy třeba pro záchranáře nebo porodní asistentky. Zatím se počítá jen s prezenční formou. Jeden den v týdnu je ale vyhrazen pro samostudium, což vychází vstříc i těm sestrám, které současně pracují na částečný úvazek.
Sestry umí mnoho věcí, které my lékaři neumíme
Podat přihlášku je možné do konce února. „Přijímací řízení je dvoukolové. Nejprve proběhne písemný test, který bude obsahovat 50 otázek z ošetřovatelství, anatomie, patofyziologie a také ze základů intenzivní péče. Část uchazečů pak postoupí k ústnímu pohovoru, který bude mít podobu diskuse nad odborným textem,“ popisuje PhDr. Svobodová.
Jedním z iniciátorů programu je doc. MUDr. František Duška, Ph.D., přednosta Kliniky anesteziologie a resuscitace 3. LF UK a FNKV. „Sestra není pomocnicí a doplňkem lékaře, jak si mnohdy laická veřejnost myslí. Sestry intenzivní péče v mnoha ohledech umějí, co my neumíme. Já sám například neumím nasetovat a obsluhovat přístroj pro dialýzu a ani se to nehodlám učit, protože sestry to zvládají bez problémů. Stoupají i nároky na jejich psychologickou připravenost. Intenzivní péče je prostředí náchylné k chybám, kde je vždy potřeba druhý pár očí, což často bývá právě zkušená a vzdělaná sestra,“ vysvětluje doc. Duška, proč svou energii investuje právě tímto směrem.
Lékařské fakulty jsou pochopitelně vystaveny požadavku vzdělávat co nejvíce lékařů a často narážejí na kapacitní možnosti. To je do jisté míry v kolizi s jinou důležitou potřebou, kterou je vzdělávání vysoce kvalifikovaných sester. Vedení 3. LF UK se ale rozhodlo kapacity pro tento nový program uvolnit. Děkan fakulty, kardiolog prof. MUDr. Petr Widimský, DrSc., je k tomu motivován i kvůli potížím, které denně řeší na své klinice: „Kardiologie je na intenzivní péči úzce závislá, přitom i náš obor strádá nedostatkem adekvátně vzdělaných sester pro intenzivní péči. To platí i pro naši kliniku, v současné době máme z tohoto důvodu několik lůžek JIP zavřených.“
Veřejnost má o reálné práci sester zkreslené představy
V celé vinohradské nemocnici přitom chybí 70 sester, z toho 50 na JIP. „Sester ze škol vychází pouze zlomek z dřívějšího počtu, oproti roku 2004 je to třetina, a z nich samozřejmě jen část má předpoklady pro práci na JIP,“ říká Mgr. Martina Jurigová, sestra z Kliniky anesteziologie a resuscitace, která se bude na výuce také podílet. A dodává: „I díky tomuto novému oboru bychom rádi šířili povědomí o práci v intenzivní péči jako prestižním povolání. Když jsem studovala na zdravotnické škole, okolí mi říkalo: ty máš přece na víc. S touto zkušeností určitě nejsem sama. Mám pocit, že lidé moc nevědí, co vlastně sestry dělají.“ Specifikem programu by měl být velký důraz na získání klinické zkušenosti a provázanost mezi teoretickou výukou a praxí. „Víme, že z teoretických znalostí je dlouhodobě zapamatovatelných zhruba deset procent, zatímco pokud se vykládané zažije, retence je daleko vyšší. Čas ušetřený na frontální výuce pak věnujeme praktickému výcviku, výuce na simulátorech a odborné praxi. Naším cílem je, aby se absolventky a absolventi u nás hlavou i rukama naučili vše, co budou v intenzivní, perioperační a resuscitační péči potřebovat v práci u lůžka. Chceme, aby po krátkém zácviku jejich kolegyně a kolegové kroutili nevěřícně hlavou, kde se to všechno naučili,“ přibližuje doc. Duška. Školitelé by přitom měli vždy vědět, co v danou chvíli mají od studentů chtít. „Pamatuji si, že když jsem vyšla ze školy, věděla jsem, která periferní myorelaxancia se z těla vylučují Hofmannovou eliminací, což je podle mě pro sestru naprosto zbytečná informace. Ale když se mi poprvé začal dusit pacient napojený na umělou plicní ventilaci, nevěděla jsem, co mám dělat. V tom bych chtěla studentům pomoci,“ říká k tomu Mgr. Jurigová.
Vyčerpávající dvanáctihodinové směny se s rodinou těžko slučují
Dalším a možná ještě obtížnějším cílem je takto připravené sestry motivovat, aby zůstaly v nemocnici co nejdéle. Než sestra získá dostatek zkušeností, aby se s jistotou dokázala postarat o nestabilního pacienta, trvá to spíše roky než měsíce. Bohužel tyto své dovednosti zpravidla využívá poměrně krátce, jen zcela výjimečně někdo vydrží u lůžka na JIP po celou svoji profesní kariéru. „Každý chce mít osobní život. Když sestra založí rodinu, stanou se vyčerpávající dvanáctihodinové směny těžko přijatelné. Jsem skutečně vděčný, když se zkušené kolegyně po mateřské dovolené vracejí, třeba jen na částečný úvazek,“ uzavírá doc. Duška.
Zdroj: MT