Koncept podání plné krve – z armády do civilní medicíny

O staronovém konceptu jsme hovořili s plk. MUDr. Milošem Bohoňkem, Ph.D., primářem Oddělení hematologie a krevní transfuze ÚVN‑VFN Praha, hlavním odborníkem pro hematologii a transfuzní službu Zdravotnické služby AČR.

• Proč se v armádě tento koncept začal využívat?

 Dnes se nebojuje na velkých frontách, ale v malých tzv. úkolových uskupeních. Jsou to většinou speciální jednotky, speciálně vycvičení vojáci, kteří velmi často operují v týlu nepřítele. To znamená, že jsou ztížené podmínky evakuace zraněného vojáka a je nutné poskytnout efektivní péči, aby pacient přežil, než dorazí evakuační prostředek. Každý spolubojovník je potenciálním dárcem krve. Krevní skupina každého vojáka je známa, kompetentní medik, protože lékař tam není, ověří krevní skupinu a určí, kdo bude dárcem a kolik krve bude potřeba. Krev se odebere, nesmí to trvat déle než půl hodiny – a zraněný voják má výrazně zvýšenou šanci na přežití.

• Takže v armádě se tento postup používá běžně? 

Běžně se dosud v široké míře nepoužívá, teprve se do armády dostává. Tyto postupy mají zavedené zatím pouze některé armády NATO, jako USA, Francie, Velká Británie, Kanada a Norsko, a zejména ve svých speciálních silách, nyní je začínáme zavádět i my. Zdravotníci našich speciálních sil v tomto ohledu sice absolvovali výcvik v USA a ve spolupráci s koaličními jednotkami jsou schopni tyto postupy aplikovat, ale nejsou zatím oficiálně v AČR zavedené, a jedná se tak o postup off label. My se teď snažíme to dostat do systému českého vojenského zdravotnictví, takže v tomto smyslu budeme jednou z vysoce moderních armád. Ale je to otázka jednoho roku či dvou let, než se takovou věc podaří zavést.

• Znamená to, že se tento postup nejprve musí dostat do oficiálních doporučených postupů?

Samozřejmě. Je to věc stanovení nových kompetencí zdravotnického personálu, odebrat, aplikovat krev atd., což podle současné legislativy je problematické, protože odběr a aplikace krve jsou de iure možné jenom v nemocnici. Tu zodpovědnost si musí vzít armáda na sebe, musí to popsat, pro jaké situace to je, a musí mít na to vyškolený personál.

• Takže 12. střešovický den byl startem, kdy se tento koncept dostal do povědomí odborníků vojenských i ostatních, a můžete začít pracovat na jeho naplnění? 

Přesně tak. Těch možností je několik. Plná krev je specializovaná pro účely vojenské. Pak je vhodné mít ji na urgentních příjmech, to je řádně vyrobená plná krev v nemocnici a na urgentních příjmech bude připravena k aplikaci, ne jako v bojových podmínkách přímo z dárce příjemci. Pak se jedná o řadu dalších prostředků nebo léčiv vyráběných z krve, ať je to fibrinogen, se kterým nyní zkouší pracovat pražská záchranka, nebo plazma a červené krvinky, se kterými zase zkouší pracovat záchranka Královéhradeckého kraje, nebo sušená plazma, která momentálně je populární, nicméně obtížně dostupná, protože ji téměř nikdo nevyrábí. Ještě v 60.–70. letech minulého století bylo bývalé Československo významným producentem sušené plazmy v tehdejším podniku ÚSOL, nicméně výroba byla již zastavena.

• Podáním plné krve tedy navazujete na něco, co tu už bývalo? 

Jednak byla obava z některých rizik, která se ukázala jako klinicky málo významná, a jednak hemoterapie byla postavena na léčbě jednotlivými krevními složkami. Sušená plazma se postupně stáhla z trhu v 70.–80. letech minulého století, protože byla v té době mj. velkou příčinou potransfuzních hepatitid, což už se dnes eliminuje novými metodami vyšetření a také ošetřením zpracované plazmy.

• A jedním z těch důvodu je, že čím dříve se pomoci pacientovi dostane, tím má větší šance?

Ano, a také že jsou na to data, že minuty hrají významnou roli. Ne že přežije jeden, dva pacienti navíc, ale že přežití se zvyšuje dvacetkrát, když se z hodiny udělá 15 minut. A to platí nejen ve vojenském zdravotnictví, ale i v civilní medicíně, v práci záchranek a urgentních příjmů nemocnic.

• Účastnil jste se i jako přednášející 12. střešovického transfuzního dne. Co z přednesených informací vás nejvíc zaujalo, co vám přišlo nejzajímavější? 

Já tyto postupy znám a zajímám se o ně již několik let. Pro mne byl nejzajímavější a nejpotěšitelnější obrovský zájem odborné veřejnosti a snaha většiny kolegů napříč obory jít s dobou. Nyní o tom musíme ještě přesvědčit odpovědné orgány a legislativce, zejména na straně Ministerstva zdravotnictví ČR, aby se tomu příslušným způsobem přizpůsobilo právní prostředí.

Zdroj: MT