Fórum MT: Lékařské fakulty inovují přijímačky
Absolventi lékařských fakult se mohou uplatnit v klinické medicíně, ve výzkumu, v pedagogické činnosti, ve veřejné a státní správě, ve farmaceutickém průmyslu i zcela mimo zdravotnictví. Není tedy snadné identifikovat vlastnosti, které by ideální student měl mít. Určitě by měl být připraven na to, že jako lékař musí být profesionálem ve zvoleném oboru schopným komunikace s pacienty. Podobu přijímacího řízení si stanoví jednotlivé lékařské fakulty. Nyní budou mít více prostředků na to, aby přijímaly o 15 procent uchazečů víc a neklesla přitom kvalita těch, kteří u zkoušek uspějí.
Lékařské fakulty při přijímání studentů často přihlížejí k dosavadním známkám na střední škole. Má to ale své zádrhele. „Středoškoláci se špičkovými průběžnými výsledky jsou při studiu medicíny výrazně úspěšnější. Předchozí prospěch („být dlouhodobě schopen se učit a naučit“) je ostatně základním parametrem výběru na mnoha lékařských fakultách ve světě,“ říká za 1. Lékařskou fakultu Univerzity Karlovy její děkan Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc..
„Talentovaný středoškolský volnomyšlenkář s horším prospěchem může dosáhnout na přijetí bodovým ziskem v testech, kde dokáže, že je schopen se učit a naučit alespoň jednorázově. Kasuistiky typu „znám studenta, co se mu nepovedly testy, ale určitě by byl empatickým lékařem“ sice mohou být pravdivé, nicméně i selský rozum (o statistické analýze nemluvě) napovídá, že empatie (a mnoho dalších vlastností) je pro lékaře nezbytná, nicméně pro zvládnutí studia není dostačující,“ dodává prof. Šedo.
Rektor Univerzity Karlovy Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., považuje předchozí prospěch za zásadní. „Určitě bych zvýšil počet přijímaných studentů – těch nejlépe prospívajících. Studenti tak jasně prokazují, že pokud byli během středoškolského studia dobří v matematice, biologii, chemii, fyzice, mají předpoklady být úspěšní i ve svém dalším vysokoškolském studiu. Je to logické – zájemci s trvale dobrými středoškolskými výsledky by měli mít výhodu před pouze momentálním dobrým výsledkem při přijímacích testech,“ myslí si prof. Zima. „Požadavky na studenty, kteří se medicíně chtějí věnovat, musejí být ty nejvyšší a není možné z nich slevit. Budou jednou našimi lékaři a bude jim svěřeno to nejcennější – zdraví a lidské životy,“ dodává Zima.
Jenže úspěch na jedné střední škole se stále ne zcela snadno porovnává s úspěchem na jiné střední škole. „Přihlédnout k studijním výsledkům ze střední školy dává možnost pokusit se atrahovat ke studiu medicíny ty nejlepší studenty. Adekvátnost tohoto přístupu je ale limitována velkými rozdíly v kvalitě jednotlivých středních škol (bez objektivního srovnání jejich náročnosti). Tato skutečnost negativně ovlivňuje i využití známek z jednotlivých předmětů (např. matematiky),“ zdůrazňuje Prof. MUDr. Vladimír Tesař, DrSc., MBA, FERA, FASN, přednosta Kliniky nefrologie 1. LF UK a VFN.
„Vynikající lékař navíc jistě není jen exaktně uvažující mechanismus v budoucnu snadno nahraditelný umělou inteligencí, měl by mít např. také značnou míru motivace, empatie a psychologických a komunikačních schopností (toho, čemu se říká ars medici), měl by tedy být také všestranně humanitně vzdělaný. Ústní pohovor může pro studium medicíny zachránit budoucí vynikající lékaře, kteří automatizovaným sítem založeným na testech a výsledcích ze střední školy nemusejí projít,“ uvádí prof. Tesař.
Lékařská fakulta Masarykovy univerzity v Brně nedávno přijímací řízení obměnila, aby – jak říká její děkan Prof. MUDr. Martin Bareš, Ph.D., získala širší spektrum talentů. „Svět medicíny je velmi různorodý. Jiná očekávání jsou např. od chirurga v malé nemocnici, jiná od vědeckého pracovníka v oblasti využití nanotechnologií. Proto se Lékařská fakulta Masarykovy univerzity snaží dávat prostor (v rámci obecných nepodkročitelných standardů vzdělávání) odborné profilaci mediků již během jejich pregraduálního studia (tj. pediatrická, výzkumná či ryze praktická orientace). To znamená, že logicky nemůže existovat jediný nadějný typ uchazeče o studium, ale je žádoucí, aby byl jejich profil pestřejší,“ uvádí prof. Bareš. „Přijímací procedura je nově konstruována tak, aby dala možnost přijetí širšímu – a z pohledu naší fakulty perspektivnímu – spektru talentovaných a motivovaných mladých lidí,“ doplňuje.
Shrnuto, kromě prospěchu na střední škole obecně přihlížení lékařské fakulty obzvláště k výsledkům z matematiky, některé i z angličtiny. Některé bonifikují úspěch ve středoškolských soutěžích. Některé kladou důraz na pohovor zaměřený na porozumění textu a komunikační dovednosti.
Zdroj: MT