Staronový viceprezident ČLK Mrozek: tématem dne je udržení kvality

• V předchozím volebním období jste se intenzivně věnoval vzdělávání absolventů medicíny. Hodně času jste věnoval nedávné novele zákona o vzdělávání lékařů. Jaká je aktuální situace?

Zatím novela nevešla do praxe, Před měsícem vyšla vyhláška o vzdělávání v základních kmenech. Ještě nejsou hotové vzdělávací programy a jsme velmi zvědavi, jak nakonec budou vypadat. V zákoně je sice u mnoha kmenů určité zkrácení doby vzdělávání, hrozí ale, že ve vzdělávacích programech se to nakonec ale může prodloužit na původní dobu. Také zatím nevíme, jestli množství požadovaných provedených výkonů bude splnitelné.

Budeme trvat na tom, aby byla dodržena doba, stanovená zákonem. V zákoně se objevilo slovo „minimálně“, proti kterému jsme protestovali. Dozvěděli jsme se tehdy, že tam to slovo je pro mladé lékaře, kteří si budou chtít rozložit vzdělávání na delší dobu. Teď se potvrzují naše obavy a zneužívá se to.

Například tu usilujeme o slovenské absolventy, aby u nás zůstávali a neodcházeli zpět na Slovensko. Na Slovensku přitom trvá chirurgie pět let a u nás je v plánu, že by trvala šest, i když zákon stanovuje pět let. I k tomu bude mladý lékař přihlížet, kdy se stane samostatně pracujícím lékařem, který bude normálně vydělávat a může si otevřít i vlastní soukromou praxi.

• Jaká je v tuto chvíli úroveň postgraduálního vzdělávání v nemocnicích?

Velmi různá a kontrola neexistuje. Je nedostatek lékařů, kteří by vzdělávali. Chybí tu generace erudovaných lékařů, kteří by ještě byli ochotni předávat své zkušenosti. Nese to s sebou pro školitele jen potíže, žádné benefity. Člověk musí bý altruista, stráví s tím nějaký čas, vychovává si vlastní budoucí konkurenci a nedostává za to finanční kompenzaci.

• S touto řadou negativních motivací, jak to tedy v nemocnicích vypadá?

Vypadá to tak, že mnohdy ani člověk neví, že je zapsán jako školitel. Většina lékařů ani netuší, kdo je jejich školitel. Bylo to naprosto formálně pojímáno. V dosavadní praxi nebyli mladí lékaři vzděláváni, ale hozeni do vody. Učili se na pacientech, ale neměli nikoho, kdo by je učil.

• Co má dělat mladý lékař, který je tlačený do toho, pracovat samostatně před atestací?

Tak je to dnes a denně. Lékaři si často neuvědomují právní důsledky, snažíme se je edukovat.

• Pro koho je to riziko větší? Pro toho, kdo by měl školit, nebo pro toho, kdo by neměl pracovat samostatně?

Správně by to mělo být riziko pro obě strany. Dosud soudy odsuzovaly mladé lékaře. Teď už vím o třech soudních rozhodnutích, kdy byl odsouzen i mladý lékař, i jeho školitel. My bychom chtěli, aby to neodnášeli jen ti pěšáci. Měli by to odnášet manažeři, kteří připustí, aby personálně poddimenzovaná oddělení fungovala, a tlačí primáře a další, aby pracovali v nevyhovujících podmínkách.

• Co má tedy ten lékař dělat?

Měl by to správně odmítnout, ale je tu otázka závislosti. Mladý lékař je závislý na školiteli a zaměstnavateli, nemusí jej pustit na kolečka a k atestaci se nikdy nedostane. Ideální je, zkusit to odmítnout, a pokud se setká se šikanou, odejít do jiného zdravotnického zařízení. Otevřeli jsme webový projekt Férová nemocnice, kde si mladí lékaři mohou vyměňovat své zkušenosti, aby lékaři nastupovali do těch nemocnic, kde pravidla dodržují.

• Chcete, aby ambulantní zdravotnická zařízení mohli vlastnit jen lékaři. Čemu by to pomohlo?

Tu debatu chceme otevřít. Pomohlo by to kvalitě. Něco jiného je, když jste zaměstnancem a musíte plnit ekonomické tlaky. Když půjdete k řemeslníkovi, který pracuje sám na sebe, bude kvalitnější, než zaměstnanec nějaké sítě. Buduje si své jméno. V Rakousku nesmí vlastnit lékařskou praxi ani lékař, který v ní nepracuje.

• Vidíte nyní sílící trend posilování řetězců v ambulantní sféře?

Vykupování ambulancí a zařazování do řetězců tu vnímáme.

• Co je nyní hlavní aktuální téma lékařského stavu?

Udržení kvalit zdravotnictví. Toho lidského zdravotnictví. Jsou tu snahy elektronizací a manažerským řízením procesy rozkouskovat, ale pak není spokojený ani lékař, ani pacient. Když jeden ošetří, druhý operuje, čtvrtý sleduje na lůžku a další propouští z nemocnice, tak lékař nevidí výsledky a pacientovi chybí osobní kontakt.

Zdroj: MT