Zaměstnanecké pojišťovny plánují vyrovnané hospodaření

„Díky vyššímu výběru pojistného a dobrému hospodaření budou pojišťovny schopny poskytnout péči odpovídající ujednáním z dohodovacího řízení a stvrzeným úhradovou vyhláškou. Zůstatek na zdravotním fondu stoupne z 10,5 miliardy korun na konci roku 2018 na 11,3 miliardy korun na konci roku 2019,“ řekl novinářům prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR (SZP) Ing. Ladislav Friedrich, CSc., s tím, že do rezerv pojišťovny sahat nebudou.

Zdravotně pojistné plány nově obsahují záměry k další podpoře postavení a kompetencí praktických lékařů a k zatraktivnění jejich povolání. Počítají i se zaváděním změn v psychiatrii podporou center duševního zdraví a se změnou hodnocení výkonů v nemocnicích pomocí nového systému DRG. Zohledňují rovněž stárnutí populace a s tím související služby. „Proto se navyšují kapitoly na zdravotní péči poskytnutou v zařízeních sociálních služeb, v LDN nebo za lůžka ve speciálních zařízeních hospicového typu,“ řekl výkonný ředitel SZP Mgr. Martin Balada. Předpokládaný nárůst na domácí paliativní péči je více než trojnásobný a o čtvrtinu vzrostou náklady na zdravotní služby v sociálních zařízeních.

Celkově porostou úhrady meziročně o 8,6 procenta, v ambulantní péči všechny hlavní položky porostou minimálně o šest procent, v zubním lékařství vlivem navýšení ceny výplní o 16,4 procenta, v zařízeních sociálních služeb o 24,2 procenta. Péče v nemocnicích, kde jsou zahrnuty nové náklady na příplatky za služby, o 10 až 12 procent. Menší nárůst nákladů se plánuje u léků na recepty, o 4,1 procenta, u zdravotnických prostředků o 6,5 procenta.

„Předpokládáme, že zdravotně pojistné plány by měly projít schvalovacím procesem vlády i Poslanecké sněmovny, protože pokrývají veškeré dohody, které učinily zdravotní pojišťovny s poskytovateli. Naplněna je i podmínka vyrovnaného hospodaření pojišťoven,“ řekl Ing. Friedrich k očekávání managementů šesti zaměstnaneckých pojišťoven, které nyní hradí péči za 4,5 milionu pojištěnců, v příštím roce by jich mělo být o zhruba 20 000 víc.

K letošnímu hospodaření doplnil, že zaměstnanecké pojišťovny hospodaří v souladu s plánem na rok 2018, kde jsou uváděny celkové příjmy 121,147 miliardy a celkové náklady na zdravotní služby 119,512 miliardy, saldo činí 1,634 miliardy a zůstatek základních fondů zdravotního pojištění u šesti členských pojišťoven svazu činí 10,5 miliardy korun. V systému dohromady i se zůstatkem uváděným Všeobecnou zdravotní pojišťovnou kolem sedmi miliard korun by tak měly být na konci letošního roku rezervy cca 17 miliard korun.

Plány obsahují i určité disproporce, větší část nárůstu totiž už tradičně spotřebovává lůžková zdravotní péče, naopak v ambulantní péči budou tempa růstu nižší. Pojišťovny výrazněji podpoří domácí paliativní péči, oproti pilotním projektům vzrostou náklady na trojnásobek, a zohledňují i to, že se v několika posledních letech zvyšují zdravotní služby poskytované v zařízeních sociálních služeb. „Stále více zdravotní rozpočet participuje na zdravotních službách v sociálních zařízeních, trend je dlouhodobý,“ řekl Ing. Friedrich. Zatím ještě malý „startovací“ nárůst je v psychiatrii, kde se plánuje zvýšení nákladů o 12 procent a částečně v závěru roku se tam pravděpodobně již promítnou náklady na reformu psychiatrické péče. Plné náklady na reformu budou hradit pojišťovny v letech následujících.

Náklady na specializovaná centra a paragraf 16 porostou mezi 10 až 11 procenty, což ale kompenzuje pomalejší nárůst výdajů za léky na recept, tím se celkový rozpočet na tuto oblast vyrovnává průměru.

„Příznivou zprávou by mohlo být, že se zaměstnaneckým pojišťovnám daří přesouvat část provozních nákladů ve prospěch fondu prevence. Fakultativní preventivní programy tak mohou v roce 2019 vzrůst téměř o 17 procent, z letošních 647 milionů korun na 757 milionů korun v roce příštím,“ doplnil Ing. Friedrich a upozornil, že zmíněná částka nepředstavuje veškeré náklady na prevenci. Základní preventivní péče je obsahem bezplatné péče z veřejného zdravotního pojištění, poskytují ji praktičtí lékaři, specialisté a gynekologové v míře konkrétní potřebnosti. Základní screeningy jsou zajištěny. „Pokud zdravotní pojišťovny sahají do speciálních fondů prevence, tak proto, že třeba sníží věkový limit pro nárok nebo zvolí doplatek na nějakou náročnější metodu, eventuálně příspěvky směřují tam, kam bychom měli napřít úsilí, tj. do primární prevence, do zdravého životního stylu,“ dodal.

Vývoj zdravotnictví z pohledu zaměstnaneckých pojišťoven

„Rok 2018 určitě už dopadne dobře, nevzniknou žádné nesplacené závazky, ani míra restrikce, kterou používají zdravotní pojišťovny vůči svým smluvním partnerům, určitě není nijak neobvyklá nebo omezující,“ řekl prezident SZP. Rok 2019 by podle něj pravděpodobně měl probíhat z hlediska poskytování péče a úhrad stejně. „To, čeho se společně obáváme, je, že nebudeme schopni tyto příznivé trendy držet v letech následujících. Makroekonomické predikce předpokládají sice zatím mírné, ale přece jenom snižující se trendy vývoje ekonomiky i mzdového vývoje. A pokud hovoříme o prvních návrzích předložených ministerstvem financí, pokud jde o příspěvky ze státního rozpočtu, tak i ty se v následujících letech 2020, 2021, 2022 zatím nepohybují příliš ve velké dynamice nárůstu, pohybují se kolem současných 3,5 miliardy korun,“ uvedl Ing. Friedrich.

Druhý prediktivní problém je podle něj v tom, jak se podaří systému pojištění vyrovnat s náklady na lůžkovou péči, protože sice stouply příjmy a pokryty by měly být mzdové nároky zaměstnanců nemocnic, nicméně nepodařilo se s výjimkou nákladných centrových léčeb nikde navýšit faktické objemy poskytované zdravotní péče. „Namístě tedy bude pro další roky diskuse o koncentraci kapacit tak, aby dlouhodobě nebyl problém personálu a aby dynamika nárůstu nákladů, která určitě bude, pokud možno byla kryta nárůstem efektivity poskytování zdravotních služeb,“ řekl Ing. Friedrich.

Ocenil analýzu, již před pár dny zveřejnila VŠE, shoduje se v řadě pohledů s vyjádřeními OECD a jiných světových institucí. České zdravotnictví hodnotí tyto instituce jako velmi dobré, s velmi dobrou dostupností, připomínají ale také relativně malý podíl nákladů na celkovém HDP a velmi malý podíl jiných plateb než ze strany veřejného zdravotního pojištění. „Takže je otázka nějaké budoucí politické diskuse, zda přistoupíme ke korekcím nebo systémovým úpravám. Každopádně pro nejbližší období můžeme být spokojeni. Pokud jde o tří‑, čtyřletou prognózu, tam bude potřeba buď výrazně zvýšit efektivitu, anebo zvýšit financování,“ řekl Ing. Friedrich s tím, že je na rozhodnutí politiků, zda do zdravotnictví přidají peníze třeba z jiné kapitoly státního rozpočtu, nebo přenesou část finanční zátěže na občany.

Zdroj: MT