Jak může konzumace hub zlepšit kontrolu krevního cukru

Výzkumníci působící v různých odděleních na Pennsylvánské státní univerzitě provedli nedávno studii u myší.

Cílem bylo zkoumat účinky pečárky dvouvýtrusé (Agaricus bisporus) coby prebiotika.

Prebiotika jsou látky, často odvozené z potravin, které běžně konzumujeme, jež podporují činnost mikroorganismů ve střevě a jež mohou podpořit růst užitečných baktérií.

Vědci dokázali na myším modelu zmapovat, jak pečárka dvouvýtrusá (druh žampionu) modifikuje střevní mikrobiotu, což nakonec vede ke zlepšení regulace koncentrace glukózy v krvi u myší.

"Lepší kontrola hladiny glukózy má své důsledky u diabetu, stejně jako u dalších metabolických onemocnění," říká spoluautorka studie Margherita Cantorna.

Při cukrovce naše tělo nevytváří dostatek hormonu inzulínu, který pomáhá regulovat hladinu cukru v krvi. Inzulin pomáhá přenášet glukózu z krve do buněk, aby jim poskytl energii. Také se podílí na uskladnění přebytečné glukózy tak, aby mohla být v případě potřeby přeměněna na energii.

Vědci chtěli zjistit, zda pečárka dvouvýtrusá může ovlivnit produkci glukózy v těle, a pokud ano, tak jakým způsobem. Své výsledky publikují v článku, který nyní vychází v časopise Journal of Functional Foods.

Houby mění střevní mikrobiom

Cantorna a její tým pracovali se dvěma druhy myší: jeden druh s běžným střevním mikrobiomem a jeden druh speciálně vyšlechtěný s chybějícím střevním mikrobiomem a zcela bez mikroorganismů. Posledně jmenovaná skupina působila jako kontrolní.

Vědci krmili všechny myši žampiony s denní porcí odpovídající zhruba 85 g hub na den u člověka.

Zjistili, že u myší se střevním mikrobiomem došlo ke změnám ve složení populací střevních mikroorganismů. Jejich střevní mikrobiota produkovala zejména více mastných kyselin s krátkým řetězcem, jako je například propionát syntetizovaný ze sukcinátu.

Cantorna a její kolegové se domnívají, že konzumace pečárky dvouvýtrusé vyvolává reakce střevního mikrobiomu, které vedou k růstu některých druhů bakterií, jako je Prevotella, což následně zvyšuje produkci propionátu a sukcinátu.

Tyto pochody, jak vysvětlují vědci, mohou změnit expresi určitých genů, které se podílejí na produkci glukózy v procesu známém jako "glukogeneze".

"Abyste získali představu o tom, jaký je přínos mikrobiomu, můžete porovnat myši s mikrobiotou se zvířaty bez mikroorganismů," říká Cantorna.

"Mezi zvířaty krmenými houbami, které měly mikrobiotu byly v porovnání s těmi, které mikrobiom neměly velké rozdíly v tom, jaké druhy metabolitů jsme našli v gastrointestinálním traktu," pokračuje, "a stejně tak v játrech a séru [krvi]."

Porozumění tomu, jak dieta ovlivňuje metabolismus

Uvedené nálezy naznačují, že by žampiony, coby prebiotické potraviny, mohly být v budoucnu využity k léčbě diabetu, a to kvůli roli, kterou hrají při glukogenezi.

Navíc Cantorna a její tým upozorňují, že jejich nová studie potvrzuje důležitou souvislost mezi potravinami v naší stravě a populacemi baktérií v našem gastrointestinálním traktu.

"Je zcela jasné, že téměř každá změna, kterou uděláte ve vaší stravě, vede ke změně mikrobioty," uvádí Margherita Cantorna.

Zatímco tato studie byla provedena u myší s normální hmotností, vědci upozorňují, že mají zájem testovat účinky tohoto prebiotického pokrmu také u myší s obezitou.

To by byl první krok k tomu, aby se zmíněný výzkum nakonec rozšířil i o lidské účastníky v naději, že to povede k lepšímu porozumění mechanismům, jakými naše denní strava ovlivňuje metabolické procesy a jaký má vliv v oblasti prevence nebo rozvoje určitých poruch zdraví.

Publikováno v pondělí 20. srpna 2018
Autor Maria Cohut
Editor Jasmin Collier

Zdroj: MT