OZP je nejstabilnější z pojišťoven. Systém jako celek je ale křehký

Hlavním autorem analýzy je Štěpán Křeček z Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické. „Systém nebyl schopen za dlouhou dobu hospodářského růstu vytvořit adekvátní rezervy a je naprosto nepřipravený v případě, že se ekonomická situace v ČR začne zhoršovat,“ uvedl Křeček.

„Žijeme ve výjimečné době, protože naší ekonomice se mimořádně daří,“ zmínil Křeček setrvalý růst HDP, v roce 2018 o 3,2 procenta. „Zároveň situace na trhu práce napomáhá tomu, aby příjmy systému veřejného zdravotního pojištění rostly,“ dodal. Mzdy letos porostou odhadem o 8,6 procenta. Zvyšovaly se také minimální měsíční zálohy na zdravotním pojištění i odvody za státní pojištěnce. „Alarmující je, že výdaje rostou ještě vyšším tempem než příjmy, a to 7,3 procenta ročně,“ uvedl Křeček. „Takto vysoké tempo růstu výdajů je z dlouhodobého pohledu neudržitelné,“ dodal.

Součástí analýzy je žebříček Index zdraví. Ten hodnotí jednotlivé zdravotní pojišťovny z pohledu finančního zdraví a očekávané stability do budoucna. Nejstabilnější je podle Indexu zdraví zdravotních pojišťoven pro rok 2018 Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank, pojišťoven a stavebnictví (OZP), následovaná Zdravotní pojišťovnou Škoda, Vojenskou zdravotní pojišťovnou a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou.

„Beru to jako ocenění naší práce. Jsme ekonomicky mnohem stabilnější než před nějakými pěti lety. Oborová zdravotní pojišťovna velmi doplatila na předchozí změny přerozdělování a zůstatky měla velmi nízké. Podařilo se nám trendy otočit,“ uvedl Radovan Kouřil, ředitel Oborové zdravotní pojišťovny. Varoval přitom před podléháním tlaku na rozpuštění rezerv zdravotních pojišťoven. OZP v minulosti musela krátit úhrady poskytovatelům péče.

Předávání ocenění Index zdraví zdravotních pojišťoven 2018. Autor analýzy Štěpán Křeček (zcela vlevo), ředitel OZP Radovan Kouřil (třetí zprava), představitelé dalších zdravotních pojišťoven a VŠE. Foto: MT

Pořadí pojišťoven v Indexu zdraví je dané tím, jak hospodaří, kolik vydává na preventivní péči a jaký komfort nabízí svým pojištěncům. Jedním z konkrétních kritérií například je, na kolik dní by teoreticky zdravotní pojišťovně vystačila její finanční zásoba. To se pohybuje od devíti dnů u Vojenské zdravotní pojišťovny po 37 dní u Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. Analýza vychází z plánů na letošní rok.

Spoluautorka analýzy Karina Kubelková zdůraznila, že pro zvýšení udržitelnosti českého zdravotnického systému v delším výhledu bude zapotřebí zlepšit jeho vnitřní efektivitu a zapojit dodatečné zdroje. „Země, které jsou závislé na veřejném financování, jsou víc ohroženy v případě ekonomických otřesů a stárnutí populace,“ řekla Kubelková. Česko má přitom v mezinárodním srovnání velmi nízký podíl soukromých výdajů na zdravotnictví.

Zdroj: MT