Praktikem na zaměstnanecký poměr

Být praktickým lékařem dnes zdaleka neznamená automaticky také být „svým pánem“. Pět týdnů dovolené, ordinační hodiny na míru, volno na vzdělávací akce, tři dny v roce na zotavenou, měsíční plat od 60 000 korun plus bonusy… Takhle lákají v četných inzerátech praktické lékaře do zaměstnaneckého poměru jak řetězce ordinací, tak polikliniky, ale i sdružené praxe a soukromé nadstandardní kliniky. Často rádi zaměstnají i ty lékaře, kteří dosud nemají ze všeobecného lékařství atestaci.

Sdružování praktických lékařů do zdravotnických zařízení, kde jich pracuje více najednou, je podle předsedy Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petra Šonky stále častější. „Jedná se o trend budoucnosti. Důvodů je celá řada,“ uvádí Šonka.

Zatímco sdružené praxe partnerských praktických lékařů mají podle Šonky řadu výhod, naopak v případě řetězců ordinací, které zaměstnávají lékaře bez atestace v oboru, vnímá zásadní rizika. „Je špatně, pokud se za sdružené praxe budou vydávat řetězce ordinací obsazených lékaři bez potřebné kvalifikace v našem oboru, jejichž činnost bude garantovat jeden lékař s kvalifikací, který notabene sedí v ordinaci vzdálené mnoho kilometrů. I taková zdravotnická zařízení máme,“ uvedl Šonka.

Praktických lékařů, kteří poskytují zdravotní služby jako zaměstnanci, zřejmě přibývá. A počítají se odhadem na stovky. V roce 2017 zaměstnávala známá síť praktických lékařů Moje ambulance ze skupiny Potysz Health celkem 95 lékařů a lékařek, od té doby dál roste.

Také společnost MediClinic MUDr. Eduarda Bláhy a Ing. Pavla Vajskebra nabízí starším lékařům odkup jejich ordinace s tím, že je pak v ní zaměstnají, a mladším zase rezidenční místa. MediClinic má ve své síti podle vlastních webových stránek přes sedm desítek praktických lékařů, další ordinace praktických dětských lékařů a specialistů. Celkem působí na dvě stě místech v republice.

V poliklinikách a dalších zařízeních sítě EUC, která provozuje kliniky na čtrnácti místech v republice, je zaměstnáno celkem 131 praktických lékařů. Poměrně nová, ale dynamicky rostoucí síť Všeobecný lékař zaměstnává přes šedesát lékařů a lékařek.

Zdůrazňovat slovo „lékařky“ je tu namístě víc než obvykle. Mladé ženy, které se snaží skloubit rodinný život s tím pracovním, jsou totiž jednou ze skupin, které zaměstnání v oboru praktického lékařství láká nejvíc. Jedním z důvodů je možnost práce na zkrácený úvazek bez nutnosti nočních služeb. „Pouze zhruba čtyřicet ze 131 praktických lékařů u nás pracuje na 40 hodin týdně, většina má zkrácený úvazek. Zkrácené úvazky jsou u nás benefitem a podporujeme je,“ říká HR ředitelka EUC Mgr. Šárka Češková Snížková, MBA.

Další skupinou jsou absolventi, kteří jako zaměstnanci získávají zkušenosti a specializační přípravu, aby si pak mohli založit nebo od někoho převzít vlastní praxi. Podle lidí z oboru ale přibývá také těch, kteří jdou do primární péče z nemocnic. I kdyby třeba jen jednou nohou. Přitom nechtějí nést odpovědnost a administrativu vlastní ordinace. „Poslední dobou se nám objevují lékaři a lékařky, kteří přicházejí z nemocnic do ambulantního sektoru a nechtějí jít do privátu. Jen nechtějí sloužit tolik hodin přesčasů,“ říká Češková Snížková.

Podobný trend vidí i v síti Všeobecný lékař. „Často jsou to zkušení internisté. Víte, jak vypadá situace v nemocnicích. Ti lidé jsou unavení. Chtějí dělat dobře medicínu, mít na ni čas – a také se někdy vyspat. A tak si sníží úvazek na interně v nemocnici a jdou na tři dny v týdnu k nám. Pomalu si dodělávají atestaci ze všeobecného lékařství,“ říká zakladatelka sítě MUDr. Olga Janovská.

Být jako praktický lékař zaměstnancem ve sdružené ordinaci více lékařů nebo ve větší síti přináší výhodu zástupů, konzultací, a také do určité míry odclonění od zbytné administrativy a dohadování se zdravotními pojišťovnami. „I mezi praktickými lékaři je část, která se nechce zabývat zdravotními pojišťovnami, účetnictvím a dalšími administrativními záležitostmi, které s chodem soukromé lékařské praxe souvisejí,“ vysvětloval před časem zakladatel sítě Moje ambulance Marek Potysz pro deník E15.

To potvrzuje i Češková Snížková. „Můžeme jim nabídnout, že se postaráme o IT, administrativu, jednání s pojišťovnami, SÚKL, hygienou a jinými dozorovými orgány či o nábor pacientů. Jako zaměstnanci nemusejí řešit nájmy, hypotéky nebo zástupy, když si chtějí vzít dovolenou,“ uvádí. Navíc vnímá jako výhodu to, že v zařízeních EUC praktičtí lékaři sdílejí informace se specialisty. „V našich klinikách jsou praktičtí lékaři součástí týmu, pod jednou střechou s ostatními odbornostmi, a mají přehled o tom, jak jsou léčeni jejich pacienti, i když je odešlou ke specialistům,“ říká.

Jedním z důvodů, proč rostou řetězce ordinací praktického lékařství, je podle vědeckého sekretáře Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP doc. MUDr. Bohumila Seiferta, Ph.D., to, jak náročné je dnes samostatné vedení praxe. „Nároky na jednotlivého praktického lékaře z hlediska kvality, organizace a legislativy jsou takové, že samostatný lékař je může zvládnout jen s úsilím, které hraničí s vyčerpáním. Proto spontánně rostou řetězce, proto také spontánně lékaři zakládají sdružené praxe, proto je tolik lékařů, kteří nechtějí převzít odpovědnost za svoje vlastní praxe,“ řekl Seifert před časem v rozhovoru pro MT. Souvisí to podle něj ale také s přístupem mladých lidí, kteří si více cení rovnováhy pracovního a osobního života.

Zdroj: MT