Co nového přinesl letošní kongres EADV?

Ačkoli měl na kongresu řadu odborných povinností, kdy se aktivně účastnil různých jednání, např. schůze výboru EADV, našel si čas na návštěvu sympozií a přednášek na nejvýznamnější témata, která dnes dermatovenerologie diskutuje.

• Mohl byste shrnout, jaké klíčové poznatky na letošním kongresu EADV (European Academy of Dermatology and Venerology Congres) zazněly?

U maligního melanomu se probíraly další údaje především o celkovém přežití nemocných v metastazujícím stadiu. Imunoterapie nabízí tento parametr stále většímu množství léčených pacientů, především těm, kteří dostávají inhibitory anti‑PD‑1. Už dlouho jsem ve svých přednáškách říkal, že tento totální obrat ve vnímání protinádorové léčby, tedy omezení cytotoxické terapie ve prospěch podpory vlastního imunitního systému, je něco, co by si zasloužilo Nobelovu cenu, a už je to tady – za medicínu ji letos dostane právě James P. Allison za CTLA‑4 a Tasuku Hondžo za PD‑1. Je jen dobře, že se tyto molekuly dostávají i do adjuvantní terapie vysoce rizikového melanomu, kde prokazatelně prodlužují dobu do progrese, a dá se předpokládat, že i celkové přežití.

Pozadu nezůstává ani blokáda MAP‑kinázové cesty metabolismu inhibitory mutace BRAF a proteinu MEK. Data ukazují, že je výhodná nejen pro svůj velmi rychlý nástup účinku, ale u vybraných skupin nemocných nabízí také dlouhodobé přežití. I ta je užitečná v adjuvanci.

Novinky zazněly i v přístupu k sentinelové uzlině u melanomu. Už dlouho víme, že je jen diagnostickým, a ne terapeutickým nástrojem. Nově se ale doporučuje disekci uzlin na jedné straně provádět od tloušťky melanomu 0,8 mm (Breslow), a ne až od 1 mm, ale na druhé straně se nechává na pacientovi, jestli chce při nálezu mikrometastáz v ní podstoupit celkovou disekci uzlin, nebo ne. Dlouhodobé studie totiž ukázaly, že v těchto případech nemá tento zákrok, který je spojen s vyšší morbiditou pacienta, vliv na celkové přežití, a dokonce ani na dobu bez progrese. Asi budeme muset zase aktualizovat doporučení Evropského dermatologického fóra.

Biologická léčba bude velmi brzo přístupnější i pro léčbu agresivního karcinomu z Merkelových buněk při použití inhibitoru ligandu PD‑1 nebo při pokročilém stadiu CD‑31 pozitivních kožních T‑buněčných lymfomů, tedy mycosis fungoides, pomocí brentuximab vedotinu.

Ani atopici nepřijdou zkrátka. Dupilumab už neznáme jen z klinických studií. Blokuje IL‑4 a alfa‑podjednotku IL‑14 a zanedlouho ho už budeme mít v regálech lékáren, na uplatnění čeká ale i nemolizumab (anti‑IL‑31A), tralokinumab (anti‑IL‑13), lebrikizumab (anti‑IL‑13), dále se testuje omalizumab a ligelizumab (anti‑IgE), fezakinumab (anti‑IL‑22), sekukinumab (anti‑IL‑17) a inhibitory Janusových kináz delgocitinib, baricitinib nebo upadacitinib.

• O co byl na kongresu, vedle již zmíněného, podle vás největší zájem?

Zájem byl již tradičně o dermatoskopii, plné sály, stovky dermatovenerologů. Dnes je to samostatný podobor, který se už nezaměřuje jen na vyšetřování znamének. Pro školené oko pomáhá v diferenciální diagnostice kožních zánětů, parazitárních infekcí a dalších. Proto pořádá naše klinika pro EADV v Praze už opakovaně dermatoskopický kurs, jehož součástí je i „hands‑on training“, při kterém vyšetřujeme stovky lidí ve Stanu proti melanomu na hlavní poště v Jindřišské ulici v Praze.

Zdroj: MT