Dermatologové deklarovali potřebu řady změn

Odborníci se ale zabývali i např. problematikou infekcí HPV nebo riziky tetování.

Čtyřdenní program kongresu byl naplněn novinkami z výzkumu a vývoje nových léčiv a živými diskusemi o nových odborných doporučeních napříč celou oblastí dermatologie a venerologie. Zvláštní pozornost byla tentokrát ale věnována oblasti onkologie. Podle vedoucích členů EADV se totiž celé třetině evropské populace nedostává kvalitní onkologické péče. Přitom například melanom je nejsmrtelnější formou kožních nádorů, ročně si vyžádá jen v Evropě 22 000 životů. Odborníci jsou ale navíc přesvědčeni, že čísla o prevalenci této choroby jsou vzhledem k nedostatečnému hlášení do registrů podhodnocena. Některé základní parametry melanomu jsou zaznamenávány jen v několika málo speciálních registrech, což s sebou přináší nedostatek kvalitní péče. Přitom bez potřebných dat nelze doufat, že bude v dohlednu zásadní zlepšení situace.

Odvrácená strana slunného léta

Opálené tělo je stále převažující součástí euroamerického ideálu krásy. A to většinou čím více snědé, tím lépe. I když je slunce jedním z nejnebezpečnějších karcinogenů, lidé se vesměs před jeho účinky dostatečně nechrání. Od roku 2014 probíhal v Německu jako část projektu GENESIS‑UV sběr dat ohledně vystavení lidí pracujících venku (farmáři, zaměstnanci silnic, sezónní zaměstnanci při sklizních, dělníci na stavbách, pokrývači atd.) působení UV záření. Jeho výsledky jsou alarmující.

Vystavení se slunečnímu záření dosahovalo např. u pracovníků kanalizací 581 SED (standard erythemal doses), u dělníků pracujících na fasádách domů 494 SED. SED je faktorem nezávislým na typu kůže a jeho denní maximální limit byl WHO stanoven na 130 SED. Nyní je ale zřejmé, že tento limit je pravidelně značně překračován, jen v Německu u lidí pracujících venku až pětinásobně. A to Německo nepatří k zemím s největším slunečním svitem a nemluvíme o datech z extrémně teplého a slunečného roku 2018, ale jde o údaje z předchozích let s mírnějším létem. Podle prof. Swena Malte Johna, Environmental Medicine at University of Osnabrueck, může Německo pro letošní rok očekávat další nárůst tohoto onemocnění.

Nemelanomové kožní karcinomy (NMSC) jsou nejběžnějším typem kožních nádorů. Např. v Německu jich je ročně diagnostikováno na 300 000. Podle prof. Johna jde o nebezpečnější onemocnění, než za jaké je obecně považováno. „I tyto typy nádorů mohou metastazovat a končit smrtí, i když to není časté. Nicméně jde o onemocnění působící značnou zátěž pro nemocné. Bazocelulární karcinom, klasifikovaný jako semimaligní, je nejčastější formou kožních nádorů v Německu, se 180 000 nových případů ročně, které mohou mít vážné následky.“ Odborníci varují, že NMSC jsou formou chronického onemocnění, obvykle vyžadujícího více než jednu intervenci. „Je‑li léze odstraněna, je třicetiprocentní pravděpodobnost, že se do roka objeví další. Mám pacienty, kteří mě navštěvují každé dva až tři týdny s novou lézí. Toto onemocnění musíme považovat za chronickou nevyléčitelnou nemoc,“ dodal prof. John.

Právě lidé pracující venku jsou vystaveni vysokému riziku NMSC, je známo, že riziko onemocnění bazocelulárním karcinomem je u nich vyšší o 43 procent a riziko spinocelulárního karcinomu je u nich dokonce dvojnásobné. Oproti pracovníkům zaměstnaným uvnitř mají ti, kdo pracují déle než pět let venku, třikrát vyšší riziko rozvoje těchto onemocnění.

Účastníci kongresu se zabývali zejména problematikou registrů, které často právě NMSC vůbec nezahrnují a lékaři případy nikam nehlásí. Např. v Itálii bylo v letech 2010–2014 hlášeno pouhých 96 případů tohoto onemocnění, což je zarážející vzhledem k tomu, že patnáct procent populace pracuje v zemědělství a je vystaveno mnohem větším dávkám slunečního záření než např. v Německu. Jak se odborníci v rámci EADV shodli, výskyt nemelanomových kožních nádorů spojený s prací/pobytem ve venkovním prostředí již dosáhl epidemických proporcí, které nelze déle ignorovat a je třeba přijmout potřebná opatření.

Budoucnost infekce HPV

HPV je nejčastější sexuálně přenosnou virovou infekcí, která znamená velkou zátěž i vysoké onkogenetické riziko. HPV infekce nejenže způsobuje genitální bradavice, ale některé typy tohoto onemocnění jsou spojeny se vznikem karcinogenních a prekarcinogenních lézí. Ke karcinomům způsobeným HPV patří zejména karcinomy v anogenitální oblasti, jako karcinom děložního hrdla, konečníku, vaginy, penisu, ale i nádory hlavy a krku.

Tomu všemu lze nyní efektivně předejít pomocí čtyřvalentní nebo devítivalentní vakcíny proti infekci HPV. Toto očkování se ukázalo být stoprocentně účinným v prevenci genitálních bradavic. Po zavedení čtyřvalentní vakcíny v Austrálii ukazují data čtyřleté studie 59procentní snížení prevalence těchto bradavic. Vysokou účinnost vakcinace potvrdila i nová metaanalýza publikovaná v květnu 2018, do níž bylo zahrnuto na 70 000 žen.

Nejčastější formou karcinogenních onemocnění způsobených virem HPV je karcinom děložního hrdla. Podle odhadů WHO bylo jen v roce 2008 celkem 529 000 nových případů onemocnění a 274 000 úmrtí v jeho důsledku. „Vakcinace dívek je doporučována jako prioritní opatření potřebné pro prevenci a kontrolu cervikálního karcinomu,“ píše se v doporučení WHO.

Nicméně vakcinace proti infekci HPV je prevencí nejen u dívek a žen, ale i u hochů a mužů. Bylo zjištěno, že muži jsou nakaženi virem HPV stejně často jako ženy. Jak se odborníci shodují, rozhodně tedy není žádný lékařský důvod nezahrnout mužskou populaci do vakcinačních programů. Navíc vakcinací pouze jednoho pohlaví je mnohem obtížnější dosáhnout kolektivní imunity. Proto je nyní HPV vakcinace doporučována jak pro dívky, tak pro chlapce ve věku od devíti do čtrnácti let.

Podle dat sdílených na kongresu je ale participace u tohoto očkování v mnoha evropských zemích stále velmi nízká. Např. v Německu je očkováno jen 40 procent dívek a téměř žádní hoši. Přitom jak uvedl prof. Harald zur Hausen, průkopník vakcinace HPV a nositel Nobelovy ceny za medicínu, pro zpřetrhání řetězce šíření této infekce je třeba, aby bylo očkováno 85 procent chlapců.

„Vakcinace proti HPV se ukázala být účinnou a bezpečnou. Většina evropských zdravotních systémů nabízí toto očkování bez spoluúčasti. Proč tedy zůstávají dveře skvělé budoucnosti bez genitálních bradavic stále uzavřeny?“ ptá se prof. Mihael Skerlev z Chorvatska, šéf sekce EADV pro HPV infekce. Za celý tým odborníků odpovídá, že hlavní důvod nízké proočkovanosti vidí v nedostatku informací. „Veřejnosti se nedostávají potřebné informace o přínosech tohoto očkování. Zdá se, že zdravotnické orgány si neuvědomují obrovské úspory, které vakcinace může systému přinést,“ zdůraznil.

EADV volá po informačních kampaních, které osloví přímo chlapce a dívky, např. cestou sociálních médií. „Může být pravda, že máme efektivní zbraň proti genitálním bradavicím a HPV asociovaným tumorům, ale tato skutečnost není známa cílové skupině, k níž směřuje, jmenovitě tedy teenagerům,“ shrnul prof. Skerlev s tím, že je třeba vytvořit novou informační politiku na adekvátní úrovni v zájmu zamezení šíření této infekce jednou provždy.

Otazníky kolem bezpečnosti tetování

Tetování se bezpochyby stalo módním trendem. V západních zemích má alespoň jedno tetování celých deset procent populace. Vysoký počet tetovaných je zejména u mladé generace, kde je má každá třetí až čtvrtá osoba. Jak ale odborníci na kongresu varovali, navzdory nedostatku epidemiologických dat je třeba mít na paměti rizika tetování plynoucí zejména z nebezpečí spojených s tetovacím inkoustem. Jde zejména o možnost bakteriální kontaminace, alergii, toxický efekt, ale i riziko vzniku karcinomu. Dva ze tří lidí po tetování hlásí výskyt nežádoucích účinků, nejčastěji přecitlivělost na slunce.

Ačkoli v Evropě existují hygienické směrnice zaměřené na zamezení přenosu např. hepatitidy B a HIV prostřednictvím nepoužívání stejných jehel atd., tetování není bez rizika. Důvodem k obavám je zejména inkoust, který zůstává nekontrolován. Podle zveřejněné dánské studie zaměřené na bakteriální kontaminaci tetovacích inkoustů se ukázalo, že deset procent z 58 nových tetovacích barev bylo kontaminováno bakteriemi, např. stafylokoky, streptokoky, pseudomonádami, enterokoky a E. coli. Takovéto inkousty pak mohou vést k infekci, zejména u lidí se zdravotním rizikem, např. s kardiovaskulárním onemocněním, diabetem nebo se slabším imunitním systémem.

Dalším důvodem k obavám jsou alergie a toxicita. Současná doporučení a restrikce z roku 2008 jsou v tomto ohledu nedostatečné k zaručení bezpečnosti. Inkoust obsahuje pigmenty a barviva, které mohou obsahovat těžké kovy, karcinogenní aromatické aminy a polycyklické aromatické uhlovodíky. Proto Evropská komise požádala Evropskou chemickou agenturu (ECHA) k vydání nových pravidel ohledně tetovacích inkoustů. Ta jsou nyní ve fázi obecných připomínek a k vyjádření členských států a finální materiál se očekává koncem roku 2018.

„Bohužel ani tento nový dokument Evropské chemické agentury (ECHA) není dostačující k tomu, aby garantoval bezpečnost používaných inkoustů bez rizika toxických a karcinogenních účinků. Potřebujeme eliminovat karcinogenní látky a omezit dlouhodobý toxický efekt, vedle přísných opatření a dobře definovaných bezpečnostních limitů pro použití těchto látek jsou třeba i přesné analytické metody kontroly. Návrh ECHA takováto opatření neobsahuje,“ řekla dr. Christa De Cuyperová, členka komise EADV, s tím, že by měl být vypracován seznam bezpečných látek, které je možno bez obav používat. Tetovací inkoust by podle ní měl splňovat minimálně stejné bezpečnostní standardy jako kosmetické výrobky. „Uvítali bychom, kdyby byly dokonce tak bezpečné jako léky, a to proto, že se injekčně dostávají pod kůži a existují důkazy, že ingredience obsažené v tetovacím inkoustu jsou transportovány do těla,“ vysvětlila.

Zdroj: MT