Nová koncepce organizace péče je pro českou onkologii nezbytná

Požadovaný objem péče nepůjde do budoucna zajistit bez intenzivní spolupráce poskytovatelů zdravotních služeb, nejen nemocnic mezi sebou, ale i nemocnic a primárních poskytovatelů, zejména praktických lékařů. Bude také třeba posílit vzdělávání českých lékařů – onkologů, neboť bez kvalitního personálu bude rostoucí zátěž populace nezvládnutelná. Potřebná opatření jsou již navržena, tím zásadním je nová Koncepce onkologické péče ČR, jejímž cílem je posílit nosnou strategii Národního onkologického programu ČR: „správná léčba – správnému pacientovi – včas a na správném místě“.

„Pokrok v medicíně má dva aspekty, na jedné straně se začínáme méně bát kardiovaskulárních onemocnění, protože i infarkt myokardu se již daří velmi dobře léčit, na druhé straně se tito pacienti, kteří dříve umírali na onemocnění srdečně cévní nebo mozková, dožívají onkologických diagnóz. Tam, kde se i tato onemocnění daří léčit dochází vzhledem k prodlužujícímu se věku k duplicitám nebo triplicitám nádorových onemocnění a situace se stává velmi složitou,“ uvedla prof. MUDr. Věry Adámkové, CSc., předsedkyně parlamentního Výboru pro zdravotnictví.

Přes veškeré úspěchy ale ČR zaostává v dostupnosti nových léčebných možností pro pacienty. Rostoucí počet inovací je značnou výzvou pro stávající systém řízení úhrad. Zásadně přibylo např. nových onkologik. Jestliže v roce 1996 měl lékař pro léčbu pacienta s plicním karcinomem k dispozici čtyři možnosti léčby, v roce 2016 mohl volit mezi 19 léčivy. Jen v období 2011–2016 došlo globálně ke ztrojnásobení počtu léčených pacientů s melanomem. Nové léky přitom zvyšují procesní nároky na systém. Léčivé přípravky (LP) jsou v současné době zkoušeny až u 30 typů nádorů ročně, což umožňuje schválení až šesti nových indikací každý rok. S takovým nárůstem si ale stávající úhradové mechanizmy poradí jen obtížně.

Do 1. 5. 2017 byly podány žádosti o zařazení 70 léčivých přípravků. Ačkoli zákonný rámec pro stanovení ceny a úhrady LP je 165 dní od podání, průměrná doba trvání správního řízení dosahovala 624 dní. Průměrná doba do vydání hodnotící zprávy činila 397 dní a rozhodnutí bylo vydáno u 26 přípravků (37 %), u zbylých LP byla vydána hodnotící zpráva pouze ve 22 případech (50 %). Od 1. 5. 2017 do 1. 3. 2018 podalo žádost dalších 45 LP, hodnotící zpráva byla dosud vydána pouze u sedmi z nich (16 %) a rozhodnutí bylo vydáno jen u třech přípravků (7 %). K 1. březnu 2018 čekalo na stanovení úhrady 86 nových LP.

Jedním z možných řešení, která již fungují v některých vyspělých zemích jako Belgie, Dánsko a Nizozemí, je uzavírání víceletých multiindikačních dohod s plátci. Cílem těchto dohod je zásadní zrychlení dostupnosti stejného inovativního léčivého přípravku pro pacienty ve vícero indikacích. Tím, že si plátce stanoví ekonomické podmínky pro více diagnóz najednou, nebude třeba samostatných řízení pro každou z indikací.

Více než půl milionu osob v ČR již má zkušenost s onkologickou diagnózou a každoročně přibývá mnoho dalších. „Je pravda, že se výrazně zlepšila léčba, diagnostika, nicméně situaci je třeba se věnovat, protože moderní svět očekává nárůst onkologických diagnóz. Nemůžeme čekat, až epidemie onkologických onemocnění propukne, ale již nyní musíme vytvářet podmínky, abychom jim mohli vzdorovat. To znamená vybudovat kvalitní síť onkologických center,“ předeslala prof. Adámková.

Potřeba nové koncepce onkologické péče

Jak poznamenala předsedkyně České onkologické společnosti doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA, ačkoli onkologie vždy byla spíše oborem pesimistickým, v poslední době se podařila řada úspěchů, ať jde o léčbu chirurgickou, radiační nebo farmakoterapii. V současné době máme k dispozici cílenou léčbu, díky níž lze významně prodloužit život pacientům i s metastatickým onemocněním, a to tak, že v porovnání s dobou před 30lety, kdy se tito nemocní málokdy dožili roku, dnes jsou to lidé, kteří běžně chodí do práce a žijí řadu let normálním životem. „To je samozřejmě spojeno s obrovskými nároky na onkologickou péči, kterou musíme dobře zorganizovat. Vedle cílené terapie je dnes již k dispozici i imunoterapie, kde jsme sice na začátku, nicméně první zkušenosti ukazují, že tato léčba dokáže udržet pacienta mnoho let i po jejím vysazení. Z onkologie se stává obor optimistický a jsem ráda, že nový systém organizace péče povede k tomu, že se tato léčba dostane rovnoměrně ke všem pacientům v ČR a bude možné, aby byla spotřebovávána od těch nejmenších onkologických pracovišť až po centra, do nichž se pacienti dostanou,“ zdůraznila doc. Prausová s tím, že základem utváření každé nové koncepce je kvalitní komunikace, v tomto případě s cílem dosáhnout dostupnost onkologické péče na stejné úrovni v celé ČR.

Základní principy Koncepce onkologické péče v ČR:

Řešené problémy:

1. Síť Komplexních onkologických center (KOC) tvoří základ organizace péče (viz mapa- slide č.7)
2. Multidisciplinární týmy – řeší diagnosticko-terapeutický plán pacienta a mají být složeny z odborníků:
   • zástupce laboratorní diagnostiky, zobrazovacích metod, včetně endoskopií, operačních oborů dle lokalizace nádorového onemocnění,
   • radiační onkologie,
   • klinické onkologie.
     Tento tým rozhoduje o diagnosticko-terapeutickém postupu při zjištění onemocnění a dále při zásadní změně léčebné strategie a nutnosti multidisciplinárního pohledu na další postup. Týmy probíhají jednoznačně v KOC, ale mohou probíhat i na regionální úrovni, je-li tým plně respektován příslušným KOC.
3. Spolupráce center s regiony a primární péči - síť KOC nepopírá ani neomezuje existenci a význam onkologických pracovišť v regionech, naopak je zapotřebí, aby spolupráce s nimi byla posílena, zejména nutná je spolupráce s praktickými lékaři. Funkce regionálních pracovišť tkví ve značné zátěži dispenzární péče, léčbě méně závažných onemocnění, zajištění adjuvantní péče a v možnosti časného záchytu onemocnění.
4. Regionální onkologické skupiny – v čele této skupiny musí být vždy KOC a je do ní zapojen každý poskytovatel protinádorové péče. Tyto regionální skupiny kompletně pokrývají akutní lůžkovou protinádorovou léčbu ve všech regionech ČR. Skupiny mohou sdružovat diagnostická pracoviště, poskytovatele následné lůžkové a paliativní lůžkové, hospicové péče i poskytovatele dalších segmentů péče souvisejících s léčbou onkologických onemocnění či s jejich prevencí. KOC garantuje a s ostatními členy regionální onkologické skupiny koordinuje činnost týmu pro specializovanou onkologickou paliativní péči a pro zajištění kontinuity péče spolupracuje s poskytovateli primární péče a specializované ambulantní péče.
5. Národní onkologická centra – koncepce péče nově definuje tzv. Národní onkologická centra (NOC), která pracují v rámci sítě KOC. Jsou koncipována jako koordinační vědecko-výzkumné entity a jejich ustanovením dochází k rozšíření možností mezinárodní spolupráce v síti KOC. Nenahrazují přitom působnost a kompetence odborných společností ani sítě KOC.

Podle prof. Adámkové pro to, aby léčba byla dostupná pro všechny v té nejvyšší kvalitě, musí být dodržován systém léčby, kdy bude vytvořen nový signální kód pro zdravotní pojišťovny. V momentě, kdy tento kód komplexní onkologické centrum vykáže, je jasné, že pacient prošel správným systémem, a že pro něj bude nastavena optimální léčba.

Onkologických diagnóz bude přibývat

Jak připomněl ředitel ÚZIS doc. RNDr. Ladislav Dušek, Ph.D., onkologie je obrovským segmentem medicíny v ČR, kde je každoročně novým zhoubným onemocněním diagnostikováno více než 85 tisíc pacientů, přičemž toto číslo každý rok narůstá o další dvě procenta. „Nyní mezi námi žije 540 000 lidí s onkologickým onemocněním a každoročně se jejich počet o čtyři až pět procent zvyšuje. Výhled na dalších 10-15 let není bohužel nijak optimistický. Vzhledem k tomu, že populace velmi dramaticky stárne, bude počet nádorových onemocnění, která postihují zejména starší občany nad 50 let věku, stále narůstat. Skromné a spíše přízemní predikce hovoří o dalším nárůstu o 15–20 procent těchto onkologických pacientů v následujících 10–20 letech,“ uvedl doc. Dušek, podle něhož je již nyní proto třeba zabývat se všemi aspekty této péče, aby byla v budoucnu dostupná pro tak velký počet nemocných. Tab. 1

Tab.1 Zhoubné novotvary celkem (C00-C97)

Dobrou zprávou podle něho je, že ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami již disponujeme novým Národním onkologickým informačním systémem, který je schopen kompletně monitorovat pohyb pacientů v systému a sledovat jejich výsledky péče. Díky tomu máme již nová překvapivá data, která jsou na rozdíl od předchozích čísel povzbuzující. Ukazuje se, že česká onkologie v posledních 15–20 letech velmi dramaticky prodloužila přežití onkologických pacientů a u některých nádorů, které jsou včas zachyceny, což je nutná podmínka dlouhodobého přežití, dosáhlo pětileté přežití 100 procent, takže toto onkologické onemocnění přestalo být ze statistického pohledu ohrožující na životě. To platí zejména pro karcinom prsu a karcinom prostaty. Česká onkologie v tomto směru dohnala řadu vyspělých států a nyní je třeba se soustředit především na prevenci, protože nadále platí, že jsou-li tato nádorová onemocnění zachycena pozdě, šance na dlouhodobé vyléčení, byť již dávno u nás není nulová, není rozhodně taková, jako když je nemoc zachycena včas.

Odborníci se shodují, že organizace péče bude muset reagovat na realitu. Bude potřeba sdílet zátěž mezi poskytovateli a organizovat distribuci péče rozumnou mírou centralizace, spoluprací regionálních pracovišť a řešením dispensární péče a péče v závěru života. Důraz je kladen právě na rozumné posílení centralizace onkologické péče. Počítat je třeba s tím, že změna organizace vyvolá tlak na změnu systému úhrad, bude třeba řešit růst počtu léčených a „migraci“ pacientů za léčbou.

Zdroj: MT