Domácí péči trápí nedostatek sester a financí

Asociace domácí péče ČR, která v současné době sdružuje sedmdesátku poskytovatelů (zhruba 580 organizací) a stará se o téměř 30 000 pacientů na území celé ČR, není spokojena s úhradami za poskytované ošetřování pacientů a varuje před poklesem kvality služeb. Již několik let se potýká s problémy, a to i přes to, že je zřejmé, že většina pacientů v domácí péči se doléčí mnohem rychleji než v lůžkových zařízeních. Sestry, které za sebou nemají nemocniční tým a jejichž práce je často fyzicky i psychicky náročnější, dostávají nižší úhrady než jejich kolegyně ve zdravotnických zařízeních.

Měsíční plat domácích zdravotních sester se pohybuje okolo 16 000 Kč hrubého. Jak uvedla prezidentka asociace Ludmila Kondelíková, kvůli špatnému ohodnocení domácích zdravotních sester hrozí jejich další úbytek a zhoršení kvality práce. Proto asociace již začala jednat s ministerstvem zdravotnictví a některými zdravotními pojišťovnami.

Zástupcům Asociace domácí péče ČR se postupně daří vyjednávat lepší podmínky jak pro pacienty, tak pro jednotlivé agentury. Jedním z nedávných úspěchů je změna úhrady za péči o pacienty v terminálním stadiu v úhradové vyhlášce MZ ČR pro rok 2018. Nově hradí zdravotní pojišťovny zdravotní péči v rozsahu dle potřeb, takže péče o tyto pacienty již není omezena a zdravotní sestra může pacienta v terminálním stadiu onemocnění navštěvovat i několikrát denně dle potřeby a doporučení ošetřujícího lékaře.

Asociace se nyní snaží podobně zohlednit i péči o nejnáročnější pacienty, aktuálně jedná s VZP a připravuje návrh potřebných změn. K tomu by podle slov L. Kondelíkové mohlo pomoci obnovené fungování Rady poskytovatelů MZ ČR, k jejímž členům nyní Asociace domácí péče také patří.

Podle Asociace domácí péče čerpá segment domácí zdravotní péče z celkových úhrad na zdravotní péči od zdravotních pojišťoven necelé jedno procento z celkového objemu. Při celkových výdajích na zdravotnictví, které v roce 2016 činily 253 miliard, jednoprocentní nárůst v lůžkových zařízeních činí zhruba jednu miliardu, zatímco v případě domácí zdravotní péče jde o 19 milionů.

Nedostatek sester pro domácí péči

Podle L. Kondelíkové je nedostatek zdravotních sester v segmentu domácí péče mnohem výraznější než v lůžkových zařízeních a může ovlivnit kvalitu poskytovaných služeb. Za demotivující považuje způsob úhrad za jednotlivé zdravotní výkony, který preferuje péči o méně náročné pacienty. „Ačkoli je práce domácích zdravotních sester často náročnější než práce kolegyň u lůžka, úhrady od zdravotních pojišťoven vystačí na mzdu cca 16 tisíc hrubého. Zbytek platu musí darovat agentura domácí péče z jiných zdrojů, které by mohly sloužit například na koupi modernějších přístrojů a vybavení. Došlo to tak daleko, že mzdy tak často tvoří až dvě třetiny nákladů agentury, aby se přiblížily platům v nemocnicích,“ uvedla Kondelíková s tím, že to vše je na úkor nákupu přístrojů a klesající kvality.

Zdravotní sestra v domácí péči je k dispozici 24 hodin denně, sedm dnů v týdnu, včetně svátků. Musí mít požadované vzdělání, být psychicky i fyzicky zdatná a být schopna pracovat a často se rozhodovat samostatně. Nejde jen o ošetřovatelskou činnost, ale i o činnost edukační, přitom musí umět jednat jak s pacientem, tak s rodinou, která v domácím prostředí do péče často i negativně zasahuje. Sestry přitom pečují o pacienty v akutním, chronickém i terminálním stadiu onemocnění.

Za současnou neuspokojivou situací domácí péče stojí podle L. Kondelíkové zejména fakt, že od roku 1995 nedošlo k žádnému navýšení materiálových kódů, ačkoli ceny zdravotnického materiálu se od té doby zásadně zvýšily. Druhým závažným důvodem je nízká hodnota bodu. V roce 2007 činila hodnota bodu, která je rozhodující pro úhrady od pojišťoven, celkem 1,11 koruny. Nyní dosahuje 1,02 Kč.

Rostoucí potřeba domácí péče

Vzhledem k tomu, že patříme ke státům s nejrychleji stárnoucí populací, lze předpokládat, že počet lidí, kteří budou potřebovat ošetřovatelskou péči a zároveň si budou přát zůstat v domácím prostředí, se bude zvyšovat. Již nyní je ale zřejmé, že poptávka po domácí péči je vyšší než nabídka, a to se bude v dalších letech ještě prohlubovat. Podle odhadů má v roce 2035 být čtvrtina národa starší 65 let. Na rozdíl od vyspělých zemí není v Česku stále dostatek informací o existujících službách ani o tom, jak správně pečovat, přičemž stále převládá příklon k institucím.

Situaci komplikuje i fakt, že v ČR péče a pomoc pacientovi v domácím prostředí spadá jak pod ministerstvo zdravotnictví, tak pod ministerstvo práce a sociálních věcí, která spolu historicky ne příliš dobře komunikují a rozdělení problematiky situaci zbytečně komplikuje. I když spolu domácí péče a pečovatelská služba úzce souvisejí, spadá každá pod jiný resort, a je tedy i jinak hrazena.

Rozdíl mezi domácí zdravotní péčí a sociální péčí – osobní asistencí spočívá zejména v tom, že domácí péče je poskytována všem bez rozdílu věku – od novorozenců po pacienty v terminálním stadiu života, je hrazena z veřejného zdravotního pojištění, pokud je indikována praktickým lékařem nebo ošetřujícím lékařem v nemocnici, a vykonává ji kvalifikovaná zdravotní sestra, která dochází k pacientovi domů a provádí pouze zdravotní výkony dle indikace lékaře. Oproti tomu osobní asistence, která je poskytována všem bez omezení věku i lidem se zdravotním postižením a seniorům, je hrazena z příspěvku na sociální péči, na který však nemá klient nárok automaticky. Je zapotřebí vyplnit příslušné formuláře a ty odevzdat na úřad práce v místě trvalého bydliště, kde procházejí schvalovacím procesem, který může trvat i několik měsíců. Uznaná částka je posléze žadateli dorovnána od data podání žádosti. Klient má možnost si tento typ péče hradit též z vlastních zdrojů. Po proběhlém sociálním šetření dochází pracovník sociální služby ke klientovi domů a je mu nápomocen při činnostech, které jsou předem přesně formulovány, např. pomáhá při osobní hygieně, se zajištěním stravy, praním a žehlením prádla, úklidem, nákupy či donáškou receptů a léků.

MĚLI BYSTE VĚDĚT...

Co musí zvládat sestra domácí péče

měření krevního tlaku a tepové frekvence | měření a kontrola glykémie | kontrola dietního a pitného režimu | zácvik pacienta a rodinných příslušníků k samostatnému zvládnutí některých výkonů | odběry biologického materiálu | aplikace injekcí | podávání infuzí, podávání tišicích prostředků s použitím lineárního dávkovače | zavádění permanentních žilních katetrů a péče o ně | podávání enterální výživy | podávání klyzmatu | léčebné laváže | ošetřování defektů chronických i akutních | péče o stomie, tracheostomie, urostomie | péče o permanentní močové katetry u žen včetně jejich výměny | výživa sondou – péče o gastrostomie | odsávání | zdravotní péče o dialyzované pacienty | péče o pacienty na umělé plicní ventilaci | prevence proleženin a jejich ošetřování | nácvik soběstačnosti | ošetřovatelská rehabilitace včetně péče o pacienty po mozkových příhodách a poúrazových stavech | podávání medikace | provádění bandáží

Zdroj: MT