I mírná konzumace alkoholu má nežádoucí vliv na mozek

Pro kognitivní funkce neexistuje u alkoholu žádné „bezpečné množství“.

Vědci zkoumali vztah mezi příjmem alkoholu a dopadem na mozek u 550 dospělých pacientů o průměrném věku 43 let. Jejich týdenní spotřeba alkoholu a kognitivní funkce byla porovnána pravidelně od roku 1985 do roku 2015. Na konci studie byla participantům provedena magnetická rezonance (MRI). Spotřeba alkoholu byla měřena pomocí „jednotek“, kdy jednotka představuje 8 gramů alkoholu. Žádný z účastníků nebyl na počátku studie na alkoholu závislý a po celou dobu jejího trávní byla konzumace alkoholu stabilní.

Během 30 let sledování se ukázalo, že s vyšším příjmem alkoholu je spojeno snížení hustoty šedé hmoty v mozku. Při porovnání s abstinencí příjem od 1 do 13 jednotek týdně neměl nežádoucí, ale ani protektivní účinky, zatímco příjem 14 až 20 jednotek týdně (což je množství, považované u mužů za „mírnou“ konzumaci), 21 až 29 jednotek týdně a ≥30 jednotek týdně způsobovaly významně vyšší riziko pravostranné hipokampální atrofie (relativní riziko 3,4, resp. 3,6, resp. 5,8). Vyšší průměrný příjem alkoholu naopak způsoboval změny v bílé hmotě, především při plynulosti vyjadřování (například při vybavování slov, spojené s funkcí předního laloku).

Ukázalo se tak, že zatímco příjem do 13 jednotek alkoholu týdně se nijak neprojevuje, už při příjmu mezi 14 a 20 jednotkami (množství, které bývá považováno za „bezpečné“) dochází k atrofii v oblasti hipokampu. Důsledkem této atrofie bývá poškození kognitivních funkcí a demence.

Zdroj: Topiwala A et al. Moderate alcohol consumption as risk factor for adverse brain outcomes and cognitive decline. BMJ 2017 Jun 6; 357:j2353. (http://dx.doi.org/10.1136/bmj.j2353)

Zdroj: MT