SÚKL: Elektronické recepty povinné budou!

Elektronické recepty budou od ledna 2018 povinné i přes nesouhlas řady lékařů a lékárníků. Zákonodárci sotva stihnou na tom něco změnit, je přesvědčen ředitel Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) PharmDr. Zdeněk Blahuta. V prováděcí vyhlášce nyní řeší ministerstvo poslední nejasnosti. Zrušena například byla lékárníky zpochybňovaná povinnost digitalizace receptových dat. Papírový recept bude umožněn, když vypadne spojení s centrálním úložištěm, nepůjde internet či bude lékař psát recept v návštěvní službě. O aktuálním stavu příprav informovali ředitel Blahuta a vedoucí oddělení eReceptů Ing. Renata Golasíková.

Zatím funguje ePreskripce na bázi dobrovolnosti. K 6. říjnu bylo zapojeno 2 245 lékáren, 6 254 lékárníků, 10 267 lékařů a 2 477 zdravotnických zařízení. V září bylo vystaveno 352 280 eReceptů, denní počty se pohybují mezi 15 000 až 20 000 vystavených eReceptů. Papírové recepty převládají, ročně se jich v ČR vydá 60 až 70 milionů. Zájem lékařů o vstup do systému ale v poslední době stoupá, měsíční nárůst žádostí o přístup se pohybuje v řádu tisíců, SÚKL nyní eviduje na 20 000 žádostí lékařů.

Novinky zavedené v posledním půl roce v reakci na potřeby zdravotníků i pacientů

• zkrácení identifikátoru eReceptu z 26místného čísla na 12místný alfanumerický kód s vyloučením některých sporných znaků

• čtyři cesty předání identifikátoru pacientovi (tištěná průvodka, průvodka zaslaná e‑mailem, webová/mobilní aplikace a SMS s identifikátorem eReceptu)

• možnost předávání poznámek ze strany lékárníka směrem k lékaři – jedna poznámka může mít až 1 000 znaků a může mít několik úrovní priority – vysoce prioritní poznámka se v softwaru lékaře objeví téměř okamžitě

• odstranění nutnosti pro lékárny používat routery pro komunikaci s centrálním úložištěm, všichni uživatelé komunikují standardně přes internet

• využití webové a mobilní aplikace pro lékaře, kteří mohou předepisovat, a pacienty, kteří tak dostanou seznam svých receptů

• přístup lékaře k preskripci bez nutnosti být u „svého“ lékařského systému v ordinaci

• umožnění přístupu pacienta k veškerým jemu vystaveným a vydaným receptovým lékům

Lékaři a lékárníci dlouhodobě systém ePreskripce kritizují. I proto byla její povinnost opakovaně odkládána. Mimo jiné „proti nekoncepčnímu zavádění elektronizace způsobem, který lékařům, lékárníkům i pacientům nic nepřinese, naopak je zatěžuje zvyšujícími se náklady“ zacílili ambulantní lékaři protestní akce 10. října. SÚKL v informačních materiálech ale uvádí, že v rámci nového systému poskytne zcela bezplatné webové a mobilní rozhraní, prostřednictvím něhož bude možné eRecepty vystavovat, aniž by bylo nutné mít k dispozici lékařský software. S dotazy k procesu připojení a dalšími se mohou zdravotníci obrátit na call centrum eReceptu na telefonním čísle 800 900 555 nebo na e‑mailu erecept@sukl.cz, informace o eReceptu jsou rovněž na webu www.epreskripce.cz.

Informační systém v tuto chvíli běží bezvýpadkově, tvrdí SÚKL

„Nejsou žádné problémy ve funkcionalitách ani dostupnosti systému. Systém odpovídá technicky i bezpečnostně všem nárokům na významný systém státní správy, co se týká vysokého zatížení, rychlé odezvy a zabezpečení osobních dat. V zátěžových testech byla veškerá rizika prověřena. Zátěžové testy byly dvoukolové, stejně tak i bezpečnostní testy, a chystáme ještě retesty,“ uvedla Ing. Golasíková a doplnila popis funkcionalit.

Funkcionality pro pacienty, lékaře a lékárníky

Pacient již nebude potřebovat k vydání léku papírový doklad, neznamená to ovšem, že ho nemůže dostat. Například senioři, pro něž je zacházení s moderními technologiemi problematické, nebudou potřebovat tablet či chytrý telefon, aby se ke svému léku dostali. Pokud budou chtít, dostanou papírovou průvodku eReceptu, rámcově se tak pro ně nic nezmění. Pacient bude mít k dispozici webovou, případně mobilní aplikaci, ve které uvidí všechny své vystavené recepty i v lékárně již vydané.

Pro lékaře, kteří již užívají nemocniční nebo ambulantní informační systém ve své ordinaci, se po provozní stránce téměř nic nezmění. Komunikace mezi centrálním úložištěm a vlastním systémem de facto probíhá na pozadí. Lékař obsluhuje vlastní informační systém téměř shodně jako dosud. Bude ale mít k dispozici více cest, jak předepsat recept – kromě dosavadních informačních systémů bude moci využít webovou, případně i mobilní aplikaci, kterou mu dodá SÚKL. Lékař má a nadále bude mít informace o vydaných lécích pro konkrétního pacienta, uvidí, zda si je vyzvedl.

Pro lékárníka je situace analogická. Drtivá většina lékárníků již nějaký lékárenský systém používá, takže pro ně se toho mění jen velmi málo. Lékárník má téměř stoprocentní jistotu, že eRecept je pravý, nelze ho vyplnit neúplně nebo nesprávně, je pro lékárníka lépe čitelný.

Co potřebuje lékař, aby mohl s eReceptem pracovat

Nutnou podmínkou je, aby vlastnil kvalifikovaný osobní certifikát, vydává ho jedna ze tří certifikačních autorit v ČR, platí jeden rok. Většina lékařů v nemocnicích ho má zajištěn prostřednictvím svého zaměstnavatele. Druhou nezbytnou podmínkou je, aby měl lékař od SÚKL přístupové údaje. Pro jejich získání použije žádost vystavenou na webu SÚKL, vyplní ji, podepíše kvalifikovaným osobním certifikátem a odešle SÚKL. Pro velká zdravotnická zařízení zajistí SÚKL službu hromadného předání žádostí a zpětně údajů těmto zařízením přes zplnomocněnou osobu.

Další podmínkou pro lékaře je, aby měl ve svém lékařském softwaru nainstalován modul pro komunikaci s centrálním úložištěm, což zajišťuje dodavatel softwaru. „Se všemi dodavateli jsme komunikovali již od konce loňského roku, uskutečnili pro ně asi deset seminářů a webinářů, tři měsíce se s nimi testovalo, takže dodavatelé mají veškeré informace k tomu, aby byli schopni takovýto modul lékaři či zdravotnickému zařízení nainstalovat,“ uvedla Ing. Golasíková. Tento technický krok připojení musí být zajištěn jednorázově na začátku, před zahájením komunikace s centrálním úložištěm. O připojení musí požádat statutární zástupce, obdrží pak přístupové údaje a je nutno vygenerovat a stáhnout tzv. certifikát, který má platnost dva roky. Certifikát je na webu SÚKL.

„Ve vyhlášce, kterou připravuje ministerstvo zdravotnictví, budou specifikovány případy, kdy bude možné vystavit nadále recept v listinné podobě. Mezi takové situace patří prokazatelné technické výpadky, což je například nedostupnost internetu, nedostupnost některého z komunikujících systémů, výpadek elektřiny apod. V návrhu vyhlášky, která je v připomínkovém řízení, je uvedena i návštěvní služba – lékař bude moci vypsat recept na papír jako dosud, dále jsou tam recepty do zahraničí pro pacienty, kteří si léky nebudou vyzvedávat v ČR, uvedeny jsou také recepty s modrým pruhem na omamné a psychotropní látky, kde se nic oproti dosavadní praxi měnit nebude,“ upřesnila Ing. Golasíková.

Lékař, který již všechny náležitosti splnil, může eRecept vystavit ve své ordinaci na ambulantním nebo nemocničním softwaru, kde pracuje, může ho vystavit ve webové aplikaci, tedy na svém počítači, na tabletu nebo v některých případech na svém chytrém telefonu v mobilní aplikaci, i když tato poslední forma pro něj nebude příliš pohodlná. Pacientovi pak lékař předá vytištěnou průvodku, což je obdoba současného listinného receptu, liší se ale od něj ve dvou zásadních věcech – není na ní razítko a podpis lékaře, které jsou nahrazeny kvalifikovaným osobním certifikátem, respektive elektronickým podpisem. Naopak na průvodce vždy je identifikátor receptu. Musí tam být v alfanumerickém vyjádření i ve formě čárového kódu. QR kód nebo 2D kód je v tuto chvíli nepovinný, takže uveden být může, ale nemusí. V budoucnu se předpokládá se zavedením protipadělkové směrnice, že QR kód bude povinný a čárový kód nepovinný.

Druhou možností je poslání průvodky do e‑mailu pacienta. V těle e‑mailu je pouze identifikátor receptu, žádné další údaje, ani osobní – vše je v PDF ve formě průvodky e‑mailu. PDF je zašifrováno číslem pojištěnce, takže i kdyby náhodou e‑mail odešel na nesprávnou adresu, nemůže ho adresát otevřít, aniž zná číslo daného pojištěnce.

Třetí možností je poslání SMS s identifikátorem na mobilní telefon pacienta. Pacient dostane jen identifikátor, žádné další doplňující údaje v SMS nejsou.

Čtvrtou možností je, že lékař nepředává pacientovi nic. Pacient si může vystavený recept najít ve své webové nebo mobilní aplikaci. Tato možnost bude podle očekávání SÚKL zajímavá zejména pro mladší generaci pacientů.

Otázky lékařů, jež SÚKL řešil

1) Jak je to s přístupovými údaji – každý lékař má pouze jedny přístupové údaje, které získá pouze jednou. Pokud by se pokusil požádat podruhé, bude mu žádost zamítnuta z důvodu duplicity. Své přístupové údaje používá lékař na všech svých pracovištích – v ordinaci, na záchranné službě, pokud zastupuje jiného lékaře či pracuje v nemocnici na jiném oddělení.

2) Lékař může vystavit eRecept na pacienta s číslem pojištěnce, ale může ho vystavit také na pacienta, který číslo pojištěnce nemá, což jsou například narozené děti, které ještě nemají rodné číslo přiděleno, nebo cizinci, kteří nemají v ČR trvalý pobyt, případně jsou tu jen na dovolené – u těchto pacientů se vyplňuje jméno a datum narození.

3) Lékař může vystavit eRecept na všechny léčivé přípravky kromě omamných a psychotropních látek, které se nadále předepisují na papírový recept s modrým pruhem, tedy registrované, neregistrované a individuálně připravované magistraliter.

4) Lékař může vystavený recept opravit nebo stornovat, a to až do chvíle prvního výdeje, potom už tuto možnost nemá, anebo do vypršení platnosti eReceptu.

5) Lékař musí vystavení a opravu eReceptu vždy podepisovat svým elektronickým podpisem.

6) Lékař může ve svém softwaru vidět, jaké léky si pacient v lékárně vyzvedl. Pokud někteří lékaři mají s touto funkcionalitou problém, je to podle SÚKL spíše věc dodavatele softwaru, protože informační systém SÚKL eReceptu tuto funkcionalitu plně podporuje.

Co potřebuje lékárník, aby mohl s eReceptem pracovat

Pokud chce lékárník pracovat s eReceptem, musí mít stejně jako lékař kvalifikovaný osobní certifikát a přístupové údaje od SÚKL. Tyto údaje má pouze jedny, pokud rotuje po různých lékárnách, všude se přihlašuje svými přístupovými údaji. Musí mít ve svém lékárenském softwaru nainstalovaný modul pro komunikaci s centrálním úložištěm. Lékárna musí být technicky připojena, tedy mít komunikační certifikát. Při vlastní práci na počítači se pro lékárníka mnoho nezmění. Načítá identifikátor z čárového kódu nebo QR kódu, pokud to není možné, přepisuje identifikátor z průvodky nebo elektronického zařízení, které mu pacient předložil, do svého softwaru, potom provádí standardně výdej jako dosud. V původním návrhu byla i digitalizace receptů, ve vyhlášce, kterou dalo ministerstvo zdravotnictví do připomínkového řízení, už tato povinnost není.

Zeptali jsme se za vás

• Na dotaz MT, jak dlouho vyřízení eReceptu trvá a jak bude systém eReceptů fungovat, když vypadne internetové připojení, uvedla Ing. Golasíková:

V zátěžových testech jsme prověřili i poměrně enormní zátěž, která se očekává ve špičkách pracovních dnů po 1. lednu 2018, a odezvy našeho systému se pohybují v řádech milisekund. Lékař tedy to, že se na pozadí recept uloží do centrálního úložiště a je mu přidělen identifikátor, prakticky vůbec nepozná. Asi nejdelší operací pro lékaře je podepsání kvalifikovaným osobním certifikátem, to může trvat možná dvě, tři vteřiny – tuto drobnou prodlevu by lékař mohl zaregistrovat. Co se týká lékaře, pokud nepůjde proud, internet atd., ministerstvo tyto situace bude řešit vyhláškou, kde bude uvedeno, jak se zachovat, lékař by vystavil listinný recept jako dosud.

• Na dotaz MT, jak donutí SÚKL k užívání povinného eReceptu pět až sedm procent lékařů, jsou to zejména starší lékaři, kteří nechtějí či neumějí s internetem pracovat, odpověděl ředitel PharmDr. Blahuta:

Lékaři měli pět let čas, věděli, že jednou bude ePreskripce povinná. Ze společného průzkumu s ministerstvem zdravotnictví ve smyslu vybavení lékařských ordinací internetem a počítačovou technikou a na základě dat od zdravotních pojišťoven, se kterými jsou lékaři motivováni v rámci vyúčtování komunikovat elektronicky, se odhadlo prostřednictvím šetření ÚZIS, že lékařů, kteří nekomunikují online, je maximálně do pěti, sedmi procent. Takže se nedomníváme, že by to měl být pro lékaře takový problém, že by se měly zavírat stovky ambulancí, protože pro ty, kteří ordinují a předepisují alespoň nějakým způsobem prostřednictvím softwaru, se prakticky nic nemění. A je tady řada dalších možností – zhruba od listopadu budou mít lékaři k dispozici také aplikaci pro chytré mobily nebo tablety, popřípadě notebooky, z nichž budou moci preskribovat. O zájmu lékařů svědčí dramatický nárůst žádostí o přístup do centrálního úložiště – v tom musím velmi pochválit ČLK, která povinnost ePreskripce dosud kritizovala, že výrazně zrychlila vydávání osvědčení odborné způsobilosti lékařů, že jsou oprávněni předepisovat.

Co se týká výdeje, pro lékárníky se SÚKL snažil naznačit technické možnosti náhradního vstupu nebo ověření elektronického receptu v centrálním úložišti. Netušili jsme, jak moc si naběhneme, vedení České lékárnické komory reagovalo, že je to protizákonné. Takže jsme díky podpoře našeho odboru informačních technologií rozhodli, že kromě mobilní a webové aplikace pro předepisující lékaře a pacienty připravíme mobilní aplikaci také pro lékárníky. Ve chvíli, kdy lékárna nebude mít přístup k síťové službě, bude výpadek internetu, elektrické energie, vezme si lékárník mobilní telefon, tablet nebo notebook, připojí se k centrálnímu úložišti a zcela regulérně si v centrálním úložišti konkrétní elektronický recept ověří.

• Kdo lékaře k plnění povinnosti ePreskripce donutí, kdo je bude kontrolovat?

Aktuálně si vyjasňujeme kompetenci s naším nadřízeným orgánem, tedy ministerstvem zdravotnictví. Právníci SÚKL jsou přesvědčeni, že se jedná o poskytování zdravotní služby, což je vystavování receptů, tudíž orgány kompetentní ke kontrole jsou ty, které provádějí registraci k poskytování zdravotní služby, krajské úřady a magistráty statutárních měst. Ministerstvo zdravotnictví tvrdí, že kompetence je na straně SÚKL ve smyslu příslušného sankčního paragrafu. Nejsem tedy teď schopen říct, kterou cestou se půjde, záleží na tom, jak se dohodnou právníci.

K VĚCI...

Elektronická preskripce a lékový záznam

Elektronická preskripce a zřízení Centrálního úložiště elektronických receptů jsou zakotveny v zákoně č. 378/2007 Sb., o léčivech, povinnost eReceptu byla odložena na 1. 1. 2018 zákonem č. 225/2014 Sb. Lékárníci projektu vytýkají, že SÚKL zbytečně vynaložil na vybudování centrálního úložiště miliony korun, do této investice se „nevešla“ práva k užívání. Další stamiliony vydal SÚKL na sběr dat z lékáren, přestože agenda nebyla zákonem upravena. Česká lékárnická komora opakovaně vystupovala proti extenzivnímu výkladu zákona a upozorňovala na to, že tvrzení SÚKL o vytváření lékového záznamu pacienta, a tím i zlepšení péče, jsou prázdnými frázemi. Nakonec SÚKL lékárny k předávání dat dotlačil. Ani přes obrovskou investici nemá a ani od 1. ledna 2018 mít nebude žádný z obyvatel ČR slibovaný lékový záznam. Lékaři mohou sledovat jen preskripci, již danému pacientovi sami napsali.

Zdroj: MT