Stěhování nádorů

Jenže čeští anatomové a přírodovědci mají na tento „objev“ patent již od roku 2012. Bohužel český patent je pro světovou vědu a průmysl na okraji zájmu.

Zda byl český patent prolomen americkým patentem, zatím není zřejmé. Iniciátorem přezkoumání patentu je přednosta Anatomického ústavu 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Karel Smetana DrSc., který v roce 2012 objev jako první se svým týmem publikoval společně s kolegy z Ústavu molekulární genetiky (Ing. Hynkem Strnadem, Ph.D., a Michalem Kolářem, Ph.D.) a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AVČR (RNDr. Hanou Kovářovou, CSc., a prof. MVDr. Janem Motlíkem, DrSc.). „Definovali jsme látky typické pro imunitní systém – interleukin-6 (IL-6) a interleukin-8 (IL-8), které se spolu s CXCL-1 podílejí na vytváření mikroprostředí ve zhoubných nádorech. Konkrétně jsme zablokování IL-6 a IL-8 testovali u nádorů hlavy a krku a později s kolegy z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy u melanomu. Pokud by tedy vznikla látka, která dokáže ‚ochrnout‘ nádorové buňky, aby se nemohly pohybovat, mělo by to mít na léčbu zhoubných nádorů terapeutický dopad. Člověk totiž neumírá na to, že nádor má, ale na to, že nádorové buňky se dostanou, kam nemají a způsobí fatální změny,“ vysvětlil prof. Smetana.

Práce širokého týmu

Jak přednosta Anatomického ústavu dodal, tento objev nebyl vědeckou veřejností od začátku přijímán snadno. „Když jsme práci o interleukinech v roce 2012 sepsali, ze všech redakcí vědeckých časopisů nám ji vraceli s tím, že náš objev je nesmysl. IL-6 a IL-8 jsou totiž látky imunitního systému a my jsme popsali, že je vyrábějí fibroblasty. I když to zní nesmyslně, je to asi pravda, a je na tom postaven patent i publikace,“ dodává prof. Smetana. Objev je společným dílem Anatomického ústavu 1. LF UK, Ústavu molekulární genetiky AV ČR a Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR. „K podání patentového návrhu prof. Karlem Smetanou vedla několikaletá cesta soustředěného výzkumu zaměřeného na studium vzájemných vztahů buněk epiteliálních a mezenchymových v nádorové tkáni. Teprve pochopení klíčové role nádorových fibroblastů vedlo k tomu, že prof. Smetana oslovil Ústav molekulární genetiky AV ČR, aby komplexní studie genové exprese poodhalila molekulární podstatu buněčných interakcí v nádorové tkáni. V návaznosti na unikátní výsledky genové exprese jsme na Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, konkrétně v Centru PIGMOD, přispěli k tomuto výzkumu jedinečnou metodickou zkušeností v kvantitativních detekcích cytokinů – a to jak interleukinů (IL-6), tak chemokinů (IL-8) a jejich receptorů (CXCR1),“ uvedl prof. Jan Motlík z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR s tím, že studie jednoznačně potvrdily význam cytokinů ve vývoji solidních nádorů a uzavřely metodický kruh, který byl zahájen na buněčné úrovni, pokračoval na úrovni genové exprese a byl finálně potvrzen na úrovni translace v nádorových buňkách. „Jedinečnou zásluhou prof. Smetany je invence studia vzájemných vztahu buněčných populací v solidním nádoru, a to již v době, kdy se termín ‚nádorové mikroprostředí‘ vůbec nenosil. Navíc dokázal kolem této medicínsky velmi závažné problematiky soustředit několik renomovaných týmů, kdy každý z nich přinesl jedinečný metodický vklad, který pak jednoznačně podepřel správnost hypotézy, kterou prof. Smetana formuloval,“ dodává prof. Motlík. „V současné době na této problematice velmi intenzivně pracujeme i s docentem Brábkem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a profesorem Králem z 1. lékařské fakulty, a to zejména v rámci spolupráce v centru BIOCEV,“ doplňuje Karel Smetana.

Když česká věda ztrácí

Nyní ale tým vědců z The Johns Hopkins University v americkém Baltimoru přišel se stejným výsledkem. Jejich vědecký článek otiskl časopis Nature Communications. Na odlišných nádorech (američtí lékaři zkoumali karcinom prsu, sarkom a glioblastom) jejich práce potvrdila to, co prof. Smetana ve spolupráci s dalšími českými vědeckými týmy už ví, a patentem od roku 2012 chrání, že totiž blokování IL-6 a IL-8 pravděpodobně pomůže v léčbě nádorů. Čeští vědci se domnívají, že Američané nyní navíc představují objev s velkou pompou proto, že už se našel investor, který jejich patent koupí a začne vyrábět nový lék. Čeští odborníci v této souvislosti upozorňují na to, že česká věda v mezinárodních kláních tohoto typu ztrácí, protože většinu objevů opatřuje pouze českým patentem. „Ačkoliv v politických prohlášeních často slýcháme o nutnosti spolupráce akademické vědy s průmyslem, skutečnost je taková, že ačkoliv dokážeme produkovat špičkové vědecké výsledky, není tuzemská průmyslová sféra, na vrub své struktury, tyto výsledky schopna absorbovat. Pro zahraniční podniky jsme, vzhledem k naší slabé pozici v ochraně duševního vlastnictví, snadnou obětí. Paradoxně pak trvá politický tlak na podfinancování základního výzkumu. Naopak financování aplikovaného výzkumu ve skutečnosti často představuje spíše podporu poměrně triviálních vývojových úkolů. Nikoliv tedy vědy, která přináší kvalitativně vyšší přínos,“ domnívá se děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.

Drahé patenty

Podání českého patentu přijde na tisíce korun, zatímco europatent a americká přihláška stojí statisíce korun. Dále pracoviště musí platit udržovací poplatky, které u českého patentu vychází na jednotky tisíc korun, u mezinárodních (EU, USA, Japonsko) je to kolem půl milionu korun ročně. Na české poměry jde o velmi nákladný akt. „Zvyklostí je, že se podá český patent a do zahraničního patentu jsou české univerzity ochotny investovat pouze tehdy, když se do jednoho roku po podání patentové přihlášky objeví vážný zájemce o koupi patentu. Ze zákona lze totiž podat mezinárodní patentovou přihlášku do jednoho roku po podání české přihlášky. Pokud je ale do roka žádná společnost nekoupí, celý patent se tím pohřbí,“ vysvětluje anatom Smetana. Český patent z roku 2012 a americký z letošního roku jsou si velmi podobné. Zda došlo k prolomení, bude nyní zjišťovat patentový zástupce 1. LF UK. I kdyby se však zjistilo, že američtí vědci neměli k patentování svých výsledků právo, samotný soudní spor české univerzity a americké obří nemocnice by byl pro českou stranu příliš nákladný. A ani kdyby spor dopadl pro českou stranu dobře, nemá náš patent vyhráno. Pokud vědci drží pouze český patent, jejich práci to podle vědců znehodnocuje. „Český patent je ze zákona psán česky a vývojová oddělení nadnárodních farmaceutických společností sídlící v zahraničí nebudou patent v češtině ani číst. Evropská unie České republice v rámci hodnocení vědy a výzkumu vyčítá velmi nízký počet zahraničních patentů. Ale česká věda na mezinárodní patent nemá prostředky, protože jsou vysoké školy zoufale podfinancovány a pracoviště si nemohou dovolit platit za nákladný evropský či mezinárodní patent,“ kritizuje prof. Smetana vládní rozpočtovou politiku v oblasti vědy.

O českém objevu například zde, o americké práci například zde.

Zdroj: 1. lékařská fakulta UK