Stáže na specializovaných klinikách jako drahý luxus

„Stávající pojetí akreditačního řízení je příliš složité a administrativně náročné. Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 95/2004 Sb., akreditační řízení zjednoduší a zefektivní... Akreditační  komise dostanou zadání zkrátit pobyt mimo mateřské pracoviště na nezbytné minimum,“ píše se mimo jiné v návrhu ministerstva zdravotnictví.

Chystané změny vítají také mnozí lékaři z terénu. „Zjednodušení postgraduálního vzdělávání je nezbytně nutné. Při dobře zorganizované změně nedojde ke zhoršení kvality vzdělávání,“ vítá změnu v postgraduálním vzdělávání MUDr. Luboš Kotík, primář I. interní kliniky Thomayerovy nemocnice, který se tímto problémem už dlouhodobě zabývá.

Některým šéfům odborných společností se však záměr zkrátit délku stáží na specializovaných pracovištích nelíbí. Domnívají se, že změkčení požadavků na atestanty povede ke zhoršení kvality péče.

„Snahy redukovat počty a omezit skladbu výkonů a dokonce snížit délku vzdělávacího programu jsou zhoubné, nezodpovědné a ve svých důsledcích se promítnou do kvality a bezpečnosti poskytovaných zdravotních služeb,“ uvedl už dříve prof. MUDr. Karel Cvachovec, předseda výboru ČSARIM a vedoucí Katedry anesteziologie a intenzivní medicíny IPVZ Praha.

„Namísto hledání, jak lékařům splnění požadavků vzdělávacího programu umožnit, se ozývají hlasy požadující jeho náročnost snížit. V dojemné shodě se zde sešly populistické návrhy ČLK s tajným přáním managementů zdravotnických zařízení, některých vedoucích pracovníků usnadnit si svoji roli,“ dodal pro Medical Tribune prof. Cvachovec.

Přebujelý systém přípravy atestantů

Jak je vidět, přednostové klinik a primáři běžných oddělení se na řadě otázek postgraduálního vzdělávání neshodnou. Menší nemocnice poukazují na to, že na specializovaných pracovištích se lékař stejně nedostane ke specializovaným výkonům. Buď u těchto výkonů pouze asistuje, nebo dělá administrativní práci.

„Stážista v oboru chirurgie na specializovaném pracovišti by měl provádět určité specializované výkony. Ty mu však budou těžko svěřeny, protože s nimi nemá žádné zkušenosti,“ poznamenává pro Medical Tribune primář chirurgického oddělení nemocnice Příbram MUDr. Jiří Svoboda a poznamenává:

„Lékaře na stáži lze jen těžko nechat provádět invazivní a do jisté míry rizikový výkon, například ortopeda hrudní drenáž. Navíc nemá pracovní poměr ve fakultní nemocnici, což může být v případě komplikací problém forenzní. Mladý lékař tak v lepším případě u těchto výkonů asistuje, v horším a bohužel častějším, dělá administrativní práci na oddělení. Na druhé straně řadu měsíců chybí na svém domovském pracovišti, které jej přitom platí, ale práci neodvádí. Z pohledu primáře oddělení okresní nemocnice je pochopitelně taková stáž drahým luxusem, a přitom její praktický přínos pro atestanta je často diskutabilní. Z pohledu přednosty kliniky je to zcela jiné, má k dispozici lékaře navíc, nemusí jej platit a navíc ani nemusí garantovat, že předpokládané výkony, pro které je stáž prováděna, budou rukou stážisty provedeny. Protože rozhodující slovo v odborných společnostech a akreditačních komisích mají právě přednostové klinik, je tento, dle mého názoru nepřínosný a na stáže přebujelý systém přípravy atestantů, dosud realizován,“ říká MUDr. Svoboda, podle kterého je proto potřebné zkrátit pobyt mimo mateřské pracoviště na nezbytné minimum.

S návrhem na změkčení požadavků však nesouhlasí. „Jen dostatečný počet a rejstřík provedených operací, může být základním předpokladem nejen splnění požadavků na atestanta, ale především předpokladem pro úspěšné samostatné provádění operačních výkonů,“ domnívá se primář chirurgického oddělení v příbramské nemocnici.

Více krátkodobých stáží

Podobný názor má i primář MUDr. Luboš Kotík. Lékař může podle něj získat zkušenosti se specializovanou medicínou i bez několikaměsíční stáže mimo mateřské pracoviště.

„Vysoce specializované výkony se budou stejně koncentrovat na specializovaných pracovištích. Všichni lékaři specializačního oboru je nemusejí sami ovládat.  Stačí, když se seznámí s jejich indikacemi, úskalími, úspěšností, náročností pro pacienta a možnými komplikacemi. Je například zbytečné vyžadovat na každém kardiologovi, aby zvládl techniku koronarografie a angioplastiky, když je na mateřském pracovišti nikdy dělat nebude. Při zbytečné výuce by mohl i řadu nemocných poškodit. Toto by mělo být náplní až funkční specializace s perspektivou, že dotyčný lékař techniku vyšetření využije,“ míní MUDr. Kotík.

Souhlasí také s názorem, že pro domovské pracoviště jsou dlouhodobé stáže na klinikách drahým luxusem. Na druhou stranu upozorňuje, že pobyt lékaře v postgraduálním vzdělávání na pracovišti vyššího typu je nutný.

„Budu hovořit jen za nechirurgické obory, kde jsem lépe orientován. Osobně se domnívám, že řešením by byla krátkodobá frakcionovaná stáž, například třikrát za měsíc v době předatestační přípravy. V první fázi, ihned po absolvování základního kmene, by se za jeden měsíc lékař orientoval v tom, co se může na pracovišti vyššího typu naučit. Měl by mít také konkrétního školitele, který by mu doporučil literaturu k dalšímu vzdělávání. Tu by si mohl po návratu na domovské pracovitě prostudovat. Krátkodobá stáž by měla výhodu, že by takto praktikující lékař byl hůře využitelný pro rutinní práci. Další měsíční pobyt by mohl být za další rok, kde s teoretickou přípravou v zádech by mohl více z pobytu profitovat. Poslední měsíční pobyt by mohl být krátce před atestací, kde by mohl frekventant získat odpovědi na otázky, na které zatím nezná odpoěvdi. Navrhuji též, aby jméno pověřeného školitele bylo uvedeno v dokumentaci, kterou bude lékař předkládat zkušební komisi. Školitel by měl pak větší motivaci a zodpovědnost za průběh přípravy,“ poznamenává primář Luboš Kotík.

Plošná evaluace pracovišť a státní finance do vzdělávání

Redakce MT zjišťovala názory na úroveň stáží také mezi těmi, kterých se postgraduální vzdělávání týká. Podle lékařů v předatestační přípravě je nadmíru obtížné najít stáž, která má jasnou koncepci a pravidla.

„Najdou se lékaři, kteří si určitou zkušenost či novou znalost ze stáže odnesli a najdeme specializovaná pracoviště, kde se lékaři stážistům skutečně věnují. Pokud ale budeme zobecňovat a budeme hodnotit stáže jako celek, tak ano, průměrná kvalita stáží je podle zkušeností našich kolegů ve specializační přípravě velmi slabá,“ říká místopředseda sdružení Mladí lékaři o.s.MUDr. Martin Kočí.

Systém podle něj funguje tak, že mladí doktoři si mezi sebou ústně předávají informace o tom, kam se na stáž jít vyplatí, kam nikoliv, resp. kde si to lékaři "rychle a bezbolestně odkroutí", kde si to "tvrdě odpracují" formou administrativní činnosti anebo kde se něčemu přiučí.

Lékaři v předatestační přípravě by proto přivítali, aby namísto současného chaosu v postgraduální výuce byly zavedeny systematické nezávislé evaluace kvality výuky na akreditovaných pracovištích.

„Někde se na pracovištích se stážujícími lékaři nepočítá a jsou tam "tak nějak navíc" a jenom pozorují provoz, aniž by do něj byli správně zapojeni. Jinde je naopak provoz pracovišť do velké míry závislý právě na stážistech, kteří pak vykonávají převážně provozně-administrativní činnosti a jsou jakousi levnou pracovní silou (dokonce za možnost stáže platí), aniž by měli možnost poznat celé pracoviště a zapojit se do všech činností, které by pro ně byly přínosem,“ říká MUDr. Jiří Šedo, předseda sdružení Mladí lékaři poukazuje na to, že v ČR se nikdo systematickému hodnocení kvality specializačního vzdělávání lékařů nevěnuje.

„Stát by měl převzít za vzdělávání lékařů zodpovědnost v tom smyslu, že všechny náklady vyplývající z povinných stáží bude nemocnicím hradit v plné míře tak, jak to dělají všechny země, které chtějí mít kvalitní specialisty.  Zároveň by ale bylo nutné provádět i plošnou evaluaci a kontrolovat důsledně kvalitu vzdělávání. Bez toho nelze plošně zvýšení kvality vzdělávání lékařů očekávat,“ navrhuje MUDr. Šedo.

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz