Podhlášenost nežádoucích účinků po aplikaci vakcín

Na nedostatečnou spolupráci mezi lékaři a úřady poukazují také samotní pediatři. „Příkladů, jak by bylo možno postupovat, je celá řada. Ve Spojených státech například již léta funguje tzv. Vaccine Adverse Event Reporting System (VAERS), který je podporován organizací Center for Disease Control and Prevention (CDC) and the Food and Drug Administration (FDA). Systém shromažďuje, zabezpečuje a analyzuje informace o možných vedlejších reakcí po očkování. Povinností VAERS je i informovat o bezpečnosti/možných vedlejších účincích vakcín rodiny dětí, lékaře, výrobce vakcín a státní orgány,“ domnívá se prof. MUDr. Jan Janda z České pediatrické společnosti.

O lepší spolupráci s lékaři se prý snaží také samotný SÚKL: „Snažíme se edukovat lékaře, jiné zdravotníky i pacienty, aby hlásili co nejvíce závažných a neočekávaných NÚ, abychom dostávali co nejvíce důležitých údajů pro posuzování rizik léčivých přípravků. Tím, že zdravotník nenahlásí nežádoucí účinek, se kterým se setkal u svého pacienta, mohou uniknout informace důležité pro zdraví ostatních paci­entů užívajících přípravek,“ potvrzuje pro Medical Tribune  mluvčí úřadu Hana Pavlíčková.

Podle informací SÚKL se k úřadům dostanou spíše hlášení o závažných nežádoucích účincích. „Většina hlášení, která dostáváme, jsou podezření na závažné nežádoucí účinky. Právě závažné nežádoucí účinky jsou nejdůležitější pro posuzování rizika léčiv.“

To zřejmě také vysvětluje, proč se na úřad dostane pouze malé procento informací ze všech nežádoucích účinků. Za závažné nežádoucí účinky jsou považovány ty, „které mají za následek smrt, ohrozí život, vyžadují hospitalizaci nebo prodloužení probíhající hospitalizace, mají za následek trvalé či významné poškození zdraví nebo omezení schopností nebo se projeví jako vrozená anomálie či vrozená vada u potomků,“ sděluje zákon.

Horečka nebo vyrážka po podání vakcíny je tedy pro dítě a jeho rodiče sice nepříjemná, nicméně očekávaná reakce po očkování.

„Pokud jsou nežádoucí účinky nezávažné a očekávané (tedy jsou známy už z předregistračních klinických hodnocení a jsou dobře popsány v SPC/PIL), není potřeba je hlásit, protože zpravidla významně neovlivní poměr přínosů a rizik přípravku. Pokud ale nežádoucí účinek nesplňuje kritéria závažnosti, ale lékaři či pacientovi připadá významný, je dobře, když jej také nahlásí,“ poznamenává mluvčí SÚKL.

Co se týče jednotlivých vakcín, v posledních letech hlásili lékaři nejvíce nežádoucích účinků u  vakcíny INFANRIX (vakcína proti záškrtu, tetanu a černému kašli). V roce 2012 to bylo 183 hlášení, v roce 2013 celkem 212 hlášení.

ivb, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz