Vyřeší větší počet studentů medicíny nedostatek lékařů?
Prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc.,
děkan 1. lékařské fakulty UK
Pro lékařské fakulty je každopádně dobrou vizitkou, že jejich absolventi jsou v zahraničí vnímáni jako „kvalitní exportní artikl“. Naši společnost ovšem oprávněně zajímá, jak bude zajištěna lékařská péče v České republice. Návrh zvýšení počtu absolventů sám o sobě ovšem věc řeší jen částečně a otevírá další otázky. Navrhované zvýšení počtu absolventů o patnáct procent představuje navýšení počtu studentů zahajujících studium odhadem o pětinu. V případě naší fakulty by to bylo navíc něco kolem stovky studentů v prvních ročnících. To ovšem znamená nutnost zásadního navýšení počtu učitelů, kapacity pracovišť, materiálu, ale třeba i těl na anatomické pitvy atd. Stávající kapitační platba nestačí pokrýt náklady přípravy mediků již dnes (peníze si fakulta musí vydělat dalšími činnostmi) a při zvýšení počtu studentů by se při zachování stávajícího systému financování fakult vnitřní dluh ještě prohloubil. Lékaři‑učitelé na lékařských fakultách jsou placeni hůře než lékaři v resortu zdravotnictví. Učitelé klinických oborů to částečně kompenzují souběhem pracovních úvazků ve zdravotnictví a školství či v nestátních zdravotnických zařízeních (což ovšem představuje významně vyšší pracovní zátěž z hlediska odpracovaných hodin). Učitelé teoretických předmětů ve většině případů nemají ani tuto možnost, ačkoli výuce a vědecké práci v naprosté většině věnují výrazně více než základní pracovní dobu. Přitom právě oni by byli zvýšením počtu studentů zatíženi nejvíce – neúspěšní studenti končí nejčastěji v prvním a druhém ročníku a do ročníků klinických nepostoupí. Je jistě třeba zvažovat důvody, proč mladí lékaři odcházejí do zahraničí či z oboru, analyzovat, kolik jich odchází, ale i kolik a za jak dlouho se jich vrací zpět a kolik dalších a jak kvalifikovaných přichází z jiných zemí k nám. Je třeba vnímat demografický vývoj, ale i to, jak připravení a jak vybavení adepti ze středních škol si medicínu vybírají. Víme, že přijmeme‑li více studentů tím, že pouze snížíme požadavky přijímacího řízení, absolventů nepřibude, pouze se zvýší „úmrtnost“ studentů. Není tajemstvím, že vysoce talentovaní studenti mají dnes významně vyšší afinitu k oborům, kde se více hodnoty přerozdělují, nikoli tvoří, a kde se dosahuje slušné odměny dříve po absolutoriu. Je ovšem třeba si také uvědomit, že v případě mezd v oboru nejde jen o „průměrná čísla“, ale i o vnitřní distribuci. Není totiž pochyb, že řadou negativních jevů v rozdělování mzdových prostředků nejsou postihováni všichni stejně, ale nejvíce jsou znevýhodněni právě mladí lékaři – tedy právě ti, kteří i proto odcházejí. A je na čase také přemýšlet, kolik a jak kvalitních odborníků‑učitelů bude pro výuku budoucích lékařů k dispozici, budeme‑li docentovi nabízet nižší plat, než dnes běžně nabízejí okresní nemocnice lékařům bez atestace. Takže nakonec se budeme muset zamyslet, nejen kolik a jakých bude třeba lékařů, ale i kolik to bude stát, kdo to zaplatí a v jaké míře to má být čí investice…
MUDr. Ondřej Rennét,
místopředseda spolku Mladí lékaři
Informace o navrhovaném navýšení financí pro lékařské fakulty a potažmo zvýšení počtu absolventů je především jen jedním z mnoha bodů navrhovaných lékařskou komorou pro zlepšení systému českého zdravotnictví, a to ne úplně zásadním. Toto opatření má v dlouhodobém horizontu řešit nároky na počty lékařů dané evropskou legislativou. Problém nedostatku lékařů se takto jistě řešit může, pokud bude zachována stávající kvalita absolventů a pokud bude jasné, že až tito absolventi nastoupí do praxe, budou je čekat férové podmínky, pracovní doba kompatibilní s legislativou Evropské unie a kvalitní, reálný a realizovatelný systém postgraduálního vzdělávání. Jinými slovy jde o komplexní řešení, které nelze omezit na jednotlivosti vytržené z kontextu. Tím se dostávám k druhé části otázky: pokud nebudou nastaveny podmínky pro kvalitní práci lékařů a lékařek, budou se lékaři chovat podle pravidel tržní ekonomiky (nabídka vs. poptávka) a odcházet za podstatně lepšími podmínkami do zahraničí.
Prof. MUDr. Vladimír Beneš, DrSc.,
přednosta Neurochirurgické kliniky Ústřední vojenské nemocnice Praha
Navýšení počtu studentů je plně oprávněné, byť i důvody jsou trochu jiné. Evropské nařízení o pracovní době znamená nezbytné navýšení počtu lékařů v lůžkových zařízeních zhruba o třicet procent. Jinak nelze splnit podmínky restrikce pracovní doby a požadavky nepřetržitého provozu. Fakt, že mladí lékaři odcházejí do ciziny, je veskrze pozitivní. I hloupý Honza šel na zkušenou. Mnoho našich lékařů se vrátí, bohatších nejen o zkušenosti. A pokud v cizině zůstanou, zlobit se na ně nebudu. V Unii je volný pohyb pracovní síly. Snad někdy v budoucnu budou lékaři přicházet i k nám. Argument o studiu z našeho rozpočtu je jakoby z dob dávno minulých. Není to daleko od argumentu, že Kvitová se naučila hrát na české antuce, a tudíž musí platit daně tady.
MUDr. Martin Engel,
předseda Lékařského odborového klubu
Návrh ČLK považuji za rozumný, ale až v době, kdy se podaří zastavit tak rozsáhlý, a spíše stoupající trend exodu českých lékařů. Nejprve je třeba zlepšit finanční ohodnocení lékařů a zásadně změnit postgraduální vzdělávání. Dalším krokem po stabilizaci poměrů by mělo být zvýšení počtu studentů na lékařských fakultách.
MUDr. Martin Holcát, MBA,
náměstek pro léčebně‑preventivní péči FN Motol
Myslím si, že je reálné a vhodné zvýšit počet přijímaných studentů medicíny, nejsem však schopen říci, o kolik je to i z hlediska fakult možné. Odhadl bych tak o 20–30 procent. Co se týká odchodů do zahraničí, nebránil bych lékařům, aby získávali zkušenosti venku, případně aby ti dobří naši medicínu reprezentovali v zahraničí. Je nutné vidět, že velká část lékařů, zvláště starších, se zpět vrací. Záleží na podmínkách zde, nejvíce samozřejmě platových. Za velmi alarmující však považuji odchod mladých lékařů z ČR vzhledem k systému dalšího postgraduálního vzdělávání. Bohužel právě tito lékaři se stěhují do ciziny natrvalo. Myslím, že dřívější, velmi dobrý systém postgraduálního vzdělávání byl několikrát deformován. Je jedním z hlavních důvodů, které udávají mladí absolventi LF, proč chtějí do zahraničí. Řešení tohoto problému postgraduálního vzdělávání lékařů musí být jednou z priorit MZ.
Zdroj: Medical Tribune