Jeslí v Česku dramaticky ubývá

Vyplývá to ze statistik Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Obce a města své jesle většinou zrušily. Vznikají ale soukromá či firemní zařízení. Radnice na péči v nich často poskytují příspěvky.

Za prudkým úbytkem počtu míst je pokles porodnosti, prodloužení rodičovské dovolené i změna přístupu k péči. "Na úkor kolektivní institucionální péče o nejmenší děti začala být preferována péče v domácím prostředí rodičovskou osobou," uvedli autoři výzkumu o dostupnosti jeslí, který si nechalo vypracovat ministerstvo práce.

Jesle pro děti od půl roku do tří let se provozují jako zdravotnické zařízení. Ještě v roce 1990 jich bylo v Česku 1043 pro téměř 39.900 dětí. Existovalo i dalších 400 mikrojeslí a také jeslí, které byly součástí školek. V nich mělo hlídání dalších 10.000 chlapců a děvčat. Jen za jediný rok se kapacita výrazně seškrtala. V roce 1991 fungovalo už jen 470 zařízení s 16.600 místy. V roce 2012 existovalo 44 jeslí pro 1401 dětí.

Podle ÚZIS těchto zařízení možná dál ubývá i proto, že je nyní tuto službu možné provozovat i jako vázanou živnost. Začala fungovat soukromá zařízení, své jesle zřídily pro děti svých zaměstnanců i některé firmy. Některé radnice na zajištění péče poskytují rodičům malých dětí příspěvky.

Obce jesle zřizovat nemusí, zákon jim to neukládá. Nemají tedy ani nárok na dotace od státu či na peníze ze zdravotního pojištění. Většinou službu provozují větší města. "Nejmenší obec s jeslemi měla přes 12.000 obyvatel. Jen výjimečně byly jesle mimo krajská města a Prahu," uvádí zpráva z výzkumu. Podle ní není rovnoměrné ani rozložení zařízení po republice.

Podle údajů ÚZIS za rok 2012 čtyři jesle byly v Praze, šest pak v Ústeckém kraji. V Karlovarském kraji žádné město či obec tuto péči nezajišťovaly. V Jihomoravském kraji byla jen v Brně.

Česko má ve srovnání s jinými vyspělými státy malou zaměstnanost žen s dětmi. Jedním z důvodů je podle expertů to, že matky nemohou pro své malé potomky najít hlídání, nemohou tak chodit do práce. Podle studie na plný úvazek pracovala ani ne desetina žen s dětmi do tří let, které přišly na svět po roce 2000. V 70. letech chodilo do práce 29 procent matek malých Husákových dětí.

Rodičovská dovolená může trvat až čtyři roky. "Nikdo nepřikazuje rodičům být doma celé čtyři roky. Pokud se chtějí vrátit do práce dříve, měli by pro to mít podmínky," řekla před nedávnem ministryně práce Michaela Marksová Tominová (ČSSD). Podporuje třeba vznik dětských skupin. Tam by rodiče mohli dávat na hlídání děti od jednoho roku.

Náklady jeslí na jedno dítě měsíčně činí 8000 až 12.000 korun. Podle výzkumu pokrývá poplatek od rodičů maximálně pětinu. Zbytek doplácely většinou obce. Za soukromé jesle vydá rodina i několikanásobně víc než za ty obecní.

Mateřské školy mají průměrně dvě třetiny peněz na provoz od státu, či případně od kraje, uvádí zpráva z výzkumu. Nová vláda ve svém programovém prohlášení uvedla, že zajistí "systémovou podporu předškolního vzdělávání". Využít chce evropské peníze i nový národní fond, z něhož by obce měly dostat prostředky na vytvoření dostatečné kapacity školek.

"Jesle se dostala do naprostého právního vakua. I péče o děti do tří let by se měla včlenit do předškolního systému," řekla ministryně. Podle ní kvůli nedostatku služeb péče o malé děti Česko mimo jiné ztrácí potenciál určité části vzdělaných žen, které by se rády brzy vrátily do práce.

Počty jeslí a míst v nich v jednotlivých letech

Zdroj: ÚZIS

Kateřina Krausová

ČTK

Zdroj: ČTK