Proč nejsou ve státní kase peníze na platy

Komentář

Máme obrovské dluhy. Český stát a s ním i všichni jeho občané musí šetřit. Lékaři se svými bídnými platy mohou v dohledné době na navýšení platů zapomenout. Ve státní kase prý není ani koruna navíc. Člověk nemusí zrovna pracovat v novinách, aby věděl, že peníze tu jsou. Odtékají ve velkém kvůli předraženým státním zakázkám. Bohužel dosud nikdo nespočítal, kolik korun nás v uplynulém volebním období stály státní nákupy za zbytečně vysoké ceny. Alespoň odhadem.

Už několik týdnů se to snažím zjistit. Marně. Nepřekvapuje mě, že se tím nezabývá žádná z politických stran.

O něco divnější mi přijde, že mi neumí odpovědět ani organizace Transparency International a dokonce ani kolegové – reportéři z celostátních deníků. Mají zřejmě plné ruce práce s Paroubkovým embargem na novináře, Sobotkovou fackou či studentskými volbami. Škoda. Kdyby měli novináři na stole alespoň rámcová čísla o prošustrovaných státních penězích, lépe by se jim argumentovalo v diskusích s politiky nejen na téma korupce, ale hlavně na téma veřejných dluhů…

Dát dohromady alespoň některé nejasné zakázky mi pomáhá pár poslanců, kteří už v tomto volebním období kandidovat nebudou (Libor Ježek) nebo jsou prakticky nevolitelní (Ludvík Hovorka).

Takže tu máme - předražené stavby dálnic, zakázku na dodávku obrněných vozů Pandur, obří zakázku na likvidaci starých ekologických škod, elektronické mýtné, nákup rušiček ve vězeňské službě, tendry Českých lesů, nákup nafty Českými drahami a tak dále. Abychom zůstali ve zdravotnictví - stát vynakládá miliardy korun na předražené nákupy lékařských přístrojů přes kompletátorské firmy. Nebo uzavírá obchody, které jsou úplně k ničemu. Na jeden konkrétní případ nepotřebné státní zakázky - administrativa rezidenčních míst přes firmu Global Health Services - upozornila redakce Medical Tribune dokonce sama jako první.

Když jsme na jaře otiskli informace tom, že ministerstvo zdravotnictví podporuje drahé nákupy přes kompletátorské firmy, ozvali se v anonymních diskusích lékaři, že to vědí už dávno. Tiše přihlížejí, jak jejich nemocnice nakupuje přístroje o třetinu dráž než musí, ale pár tisíc korun na vyšší platy nemá. Nahlas to říci nechtějí. Zřejmě se bojí o svá skvělá místa ve zdravotnictví.

Neochota lékařů vystoupit veřejně nahrává těm, kteří jsou za současný stav zodpovědní. Náměstek ministerstva zdravotnictví, který má agendu na starosti, se na téma přístrojové techniky bavit nechce vůbec, protože mu to už „přijde nedůstojné.“ Podle některých odhadů přichází zdravotnictví kvůli podobným čachrům nejméně o čtyři miliardy ročně.

V tomto světle se vraťme k tomu, co dnes lékaře zajímá (oprávněně) nejvíce – jejich platy. V republice máme zhruba 40 tisíc lékařů. Dejme tomu, že by každý z nich dostal přidáno k základnímu platu v průměru 10 000 Kč. To už by pocítil každý lékař. Stát by někde musel vzít 400 milionů měsíčně, za rok by toto navýšení stálo státní kasu kolem pěti miliard korun. Moc nebo málo?

Kdybychom znali konkrétní čísla o prošustrovaných státních penězích, možná by bohatě vyzbylo také na zdravotní sestry, učitele, hasiče…

Iva Bezděková, www.tribune.cz

Zdroj: www.tribune.cz