Rozpisy směn: fiktivní versus skutečné
Je pravda, že pokud není personál a nelze dlouhodobý plán dodržet, nesmí se používat? V právní poradně Medical Tribune jsem četla, že délka vyrovnávacího období může být až 52 týdnů. Znamená to tedy, že tzv. přesčasové hodiny se mohou stále kumulovat a k proplacení dojde až po roce? Je nás málo, takže o nějakém volnu se nám může leda zdát.
Odpovídá JUDr. Zuzana Chudobová, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče
Vypracování „dlouhodobého plánu“ právní předpis nenařizuje. Zaměstnavatel volí délku vyrovnávacího období pro účely nerovnoměrně rozvržené pracovní doby, popřípadě její délku sjednává v kolektivní smlouvě s odborovou organizací, dle potřeb organizace práce. Délka vyrovnávacího období je daná počtem týdnů, nejdelší může být až 26 týdnů po sobě jdoucích nebo až 52 týdnů po sobě jdoucích, je – li sjednáno v kolektivní smlouvě. Rozvrh pracovní doby musí být připraven na celé vyrovnávací období.
S rozvrhem pracovní doby je zaměstnavatel povinen seznámit zaměstnance alespoň dva týdny před začátkem vyrovnávacího období. Ano, s praxí, kdy zaměstnavatel připravuje „dlouhodobý“ plán na vyrovnávací období až 52 týdnů a následně zaměstnanci pracují podle jiného rozvrhu směn vypracovaného obvykle na kalendářní měsíc, se setkáváme, ale není to praxe správná. Samozřejmě by měl být vypracován jen jeden rozvrh pracovní doby, který by měl být závazný a neměl by být bez objektivně existující závažné potřeb měněn.
Zaměstnanec, kterému je dovolená, náhrada mzdy za dovolenou nebo za dobu nemoci poskytovaná a vyplácena podle dlouhodobého plánu může být poškozen, protože na stejné období může mít v dlouhodobém plánu rozvržen zcela jiný počet pracovních hodin než v plánu reálném a naopak.
Pro účely práce přesčas zákoník práce také předpokládá vyrovnávací období, které může být rovněž v kolektivní smlouvě sjednané až v délce 52 týdnů po sobě jdoucích. Účelem tohoto vyrovnávacího období je sledování průměrného maximálního rozsahu přesčasové práce, nikoli její odměňování. Zaměstnavatel může zaměstnanci nařídit až 8 hodin přesčasové práce v týdnu (nejvýše však celkem 150 hodin v kalendářním roce), zaměstnanec může v týdnu konat i více hodin přesčasové práce nad nařízenou práci přesčas, pokud s jejich výkonem souhlasí.
Zdroj: www.tribune.cz