Pomocí PET se v Česku vyšetřuje už deset let
První české pracoviště pozitronové emisní tomografie bylo tehdy v Nemocnici Na Homolce (NNH) otevřeno na základě iniciativy Ústavu jaderného výzkumu Řež a za technické podpory Mezinárodní agentury pro atomovou energii se sídlem ve Vídni. Velmi rychle se je podařilo uvést do provozu. "Toto vyšetření znamenalo obrovský pokrok, jím dosahovaný kontrast zobrazení nádoru neměl v nukleární medicíně obdoby. Je pravda, že když jsme začínali, ne úplně všichni nám všechno věřili, ale metoda postupně nabývala na významu," říká doc. MUDr. Otakar Bělohlávek, CSc., primář Oddělení nukleární medicíny a PET centra NNH. V roce 2003 zde pak začala pracovat první hybridní kamera, která propojila PET s CT, což přineslo prudký nárůst jak citlivosti, tak specificity vyšetření. "Hybridní kamera je neskonale výtěžnější, technologický vývoj PET probíhá už jen v rámci hybridních systémů," uvádí doc. Bělohlávek.
Každý den zázrak
PET/CT je ideální vyšetřovací metoda především pro onkologickou diagnostiku. "Využívá toho, že radiofarmakum, což je ve většině případů radioaktivním fluorem značený derivát glukózy (FDG), se ve zvýšené míře vychytává v tkáni pozměněné nádorovým nebo zánětlivým procesem. Zjediného vyšetření lze udělat staging v rozsahu celého těla, tedy i stanovení vzdálených metastáz. Stejně tak se tato diagnostická metoda uplatňuje při lokalizaci primárního nádoru, monitoraci efektu léčby a diagnostice případné recidivy," vysvětluje doc. Bělohlávek. Pro neuroendokrinní nádory, nádory prostaty a mozku a pro sledování dalších patofyziologických dějů lze s výhodou využít i další radiofarmaka.
Fludeoxyglukóza (FDG) se nyní v Česku vyrábí na třech místech. S výrobou jako první začal Ústav jaderné fyziky Akademie věd ČR přímo v Řeži u Prahy, kde ji dodnes spolu s dalšími radiofarmaky vyrábí jeho dceřiná společnost Radiomedic. Druhým českým výrobcem je Ústav jaderného výzkumu Řež, který si pro tyto účely pronajal prostory přímo v budově PET centra NNH. Podobný provoz mají i v Masarykově onkologickém ústavu v Brně.
Radiofarmaka mají velmi krátký poločas rozpadu - u FDG jsou to necelé dvě hodiny. Navážejí se tedy na přesnou hodinu a pro přesně daný počet pacientů a nelze je vůbec skladovat. "Látka se vyrábí v noci, pak probíhá kontrola její kvality. V našem centru první dodávku dostáváme v 7.15, druhou v 11.00 a třetí kolem 14.30 odpoledne. Plánování, kolik látky bude zapotřebí, je poměrně složitý proces, protože se jedná o řešení nelineárních závislostí," popisuje doc. Bělohlávek.
"Je tolik míst, kde může dojít kproblému. Referující lékař pacientovi nevyřídí, kdy a kam má přijít a jak má být připravený. Pacient to nepochopí nebo zapomene. Nedostane se k nám včas kvůli dopravnímu kolapsu. Přijde najedený. Nepodaří se vyrobit nebo dopravit radiofarmakum. Dojde k technické závadě na kameře. Selže chlazení budovy, dojde k výpadku elektřiny. Zkomplikuje se momentální personální situace na pracovišti. Řešení těchto komplikací v reálném čase vyžaduje hodně úsilí a zkušeností. Někdy si říkám, že je to vlastně zázrak, že normálně fungujeme. Ale k tomuto zázraku dochází skoro každý den díky společnému úsilí zúčastněných pracovníků," konstatuje doc. Bělohlávek.
Český paradox- málo kamer, hodně vyšetření
V tuto chvíli je v České republice pět pracovišť, jež tuto diagnostickou metodu nabízejí. Po jedné kameře mají FN Plzeň, FN Hradec Králové a FN Olomouc, V Nemocnici Na Homolce jsou kamery dvě, stejně jako v Masarykově onkologickém ústavu, kde je jedna z nich pouze PET. "Určitě si lze představit, že by takových přístrojů bylo více. V počtu kamer za vyspělou Evropou i za USA zaostáváme. Ve Spojených státech připadá jedna kamera na dvě stě tisíc obyvatel.
V počtu vyšetřených pacientů však patříme do evropského průměru - jinými slovy, česká zařízení jsou využívána mnohem více, než je v Evropě běžné. Málokde se vyšetří na jednom přístroji 1 500 pacientů ročně, zatímco v Česku v průměru 2 500, ale to je koneckonců typické pro celé české zdravotnictví," shrnuje doc. Bělohlávek.
Zdroj: Medical Tribune