Zvyšme sestrám kompetence a plat
„Lékařů, kteří by se věnovali geriatrické problematice, není v současné době v ČR dostatek, a proto bychom měli najít odvahu zvýšit všeobecným sestrám na základě jejich vzdělání kompetence v ošetřovatelské péči o seniory. Vysokoškolsky vzdělaná všeobecná sestra bude plně kompetentní se o kompenzovaného závislého seniora postarat. Myslím, že je naprosto nepřijatelné, aby této její kompetence nebylo využito v plné míře. Všeobecná sestra by měla být v určitých situacích za péči o takové seniory i plně zodpovědná s tím, že v případě potřeby si bude moci vyžádat lékařskou konzultaci nebo léčebnou péči,“ naznačuje rezervy současného stavu Mgr. Jurásková.
Systém by podle tohoto modelu měl umožnit efektivnější využití kapacit geriatrů a dalších odborníků, kteří by se mohli více soustředit na péči o zvláště rizikové seniory a nemocné se specifickými geriatrickými syndromy. V současné době brání zvyšování kompetencí všeobecných sester celý systém poskytování péče geriatrické populaci, který je stále do velké míry organizován po linii léčebné, i když ani zde není ideálně nastaven. Lékařská geriatrická péče, jak ji vnímají v zahraničí je u nás spíše výjimkou, častěji jsme svědky terapie akutní dekompenzace jednotlivých chronických onemocnění seniorů. Sestry se k samostatné péči o geriatrické pacienty dostávají ve chvíli, kdy jsou hospitalizováni na ošetřovatelských lůžkách nebo když je mají v domácí péči.
Chybí větší stratifikace podle potřeb seniorů
„Jednotlivá zdravotnická pracoviště by však bylo potřeba více profilovat podle potřeb jednotlivých klientů. Zaměření organizačních jednotek lze profilovat na akutní geriatrické oddělení, lůžka následné subakutní péče – tzv. doléčovací, s převahou léčebné složky. V případě, že by pacient vyžadoval dlouhodobější intenzivní rehabilitaci pro získání své původní kondice a obnovení soběstačnosti, měl by být umístěn na lůžka následné péče s intenzivní rehabilitací. Zde by senior mohl opět nabýt svou soběstačnost. Ideálně by po té byl propuštěn domů, např. za podpory agentury domácí péče. V situaci, kdy je nemocný navzdory předchozí péči nadále nesoběstačný, mohl by být umístěn na ošetřovatelská lůžka, kde mu bude poskytnuta ošetřovatelská péče. U pacientů jejichž vážné onemocnění vyústí v infaustní prognózu je řešením poskytnutí odpovídající péče na lůžkách paliativních. Již od úrovně lůžek dlouhodobé péče se zaměřením na intenzivní rehabilitaci až do komunitní sféry by plnou odpovědnost za péči o nemocné mohla převzít všeobecná sestra. Cíle ošetřovatelské péče o tuto skupinu pacientů vycházejí z platné koncepce ošetřovatelství vydané MZ ČR, která není již pouze o navrácení zdraví a podpoře zdraví. Je též o rozvoji soběstačnosti, zajištění dostupné kvality života a důstojnosti, zmírňování utrpení nevyléčitelně nemocného člověka, zajištění klidného a důstojného umírání a smrti. Diskuse nad možnostmi rozšíření kompetencí sester byla zahájena zatím pouze na půdě České asociace sester. ČAS předpokládá, že osloví odborné lékařské společnosti, včetně geriatrické, a požádá je o jejich stanoviska,“ říká Dana Jurásková. Podle ní je primární podmínkou, která je potřeba k naplnění tohoto konceptu, dostatečné vzdělání sester. Všeobecná sestra, která má plnou odpovědnost za poskytování ošetřovatelské péče bez odborného lékařského dohledu, musí mít vysokoškolské vzdělání. Na oddělení však musí mít k dispozici „armádu“ sester, jež pracují pod odborným dohledem, ale také zdravotnické asistenty, fyzioterapeuty, nutriční terapeuty, ošetřovatele a sanitáře. Struktura týmu by měla odpovídat charakteru péče, kterou dané oddělení poskytuje. „Další podstatnou podmínkou, která bude podporovat zájem sester o tuto práci, je odpovídající finanční ohodnocení. Práce ošetřovatelského personálu je nesmírně těžká, a proto aby ji sestry chtěly dělat, potřebují více než jen odpovědnost a kompetence. Musejí být dobře zaplaceny a mít k ruce dostatečný počet pomocného personálu, aby se mohly soustředit na svou odbornou práci. Nezbytným předpokladem pro naplnění takového záměru je vazba ošetřovatelských výkonů poskytovaných všeobecnou sestrou na sazebník výkonů pro pojišťovny, kdy je všeobecná sestra také nositelem těchto výkonů. Tento předpoklad však zatím naplněn není. Toto je totiž i cesta ke zlepšení dlouhodobě podfinancované ošetřovatelské péče v ČR,“ konstatuje prezidentka České asociace sester.
V současné době je průměrný hrubý plat všeobecné sestry, včetně služeb, přibližně 21 000 korun, nicméně v jejich finančním ohodnocení existují velké regionální rozdíly, které dosahují až 4 000 korun. Vzhledem k tomu, že podle informací ÚZIS je v ČR více než 80 000 sester, tak i malé navýšení jejich platu bude představovat nemalé finanční prostředky.
Zdroj: