Zvládnou medici platit školné?

Doc. MUDr. Boris Kreuzberg, CSc.,
děkan LF UK v Plzni

1) Rozhodnutí o školném nebude záviset na vedení Lékařské fakulty, ale na vedení Karlovy univerzity. Avšak předpokládám, že specifikace výše školného by na fakultě závisela, a pokud by to bylo na našem rozhodování, uvažovali bychom vzhledem k finanční náročnosti studia všeobecného lékařství a zubního lékařství patrně o submaximální výši.

2) Myslím, že úvaha o sociálních kompenzacích se vyskytuje i v koaličních debatách. Zároveň existuje sociální fond univerzity tvořený centrálně a v něm by se jistě na sociálně slabé studenty pamatovalo. Eventuální zvýšení prospěchového stipendia by se odvíjelo od aktuálního ekonomického stavu fakulty.

3) Nemyslím si, že i kdyby povinné školné dosáhlo výše 20 000 korun, měl by tento fakt zásadní vliv na počet studentů hlásících se na LF. Zájem o medicínu je poměrně konstantní, a porovnáme-li oněch 20 000 se školným na některých soukromých VŠ, tak se mi zdá být ještě únosné. Omezení počtu studentů hlásících se na LF daleko více ovlivní demografické trendy vyplývající ze slabých populačních ročníků narozených v devadesátých letech.

4) Souhlasím s názorem pana prezidenta Klause, že školné by nebylo ani tak velkým ekonomickým příspěvkem do hospodaření fakult jako motivačním faktorem pro řadu studentů. Je bohužel známým faktem, že co dostane člověk zadarmo, toho si moc neváží. A tak v případě některých studentů by školné mohlo pomoci ke zlepšení jejich přístupu ke studiu.

5) Vybrané školné by bylo jistě vítaným zvýšením rozpočtu, nicméně pokud je propočítám vzhledem k počtu studentů na fakultě, nebylo by úplně zásadním faktorem naší ekonomiky. Je otázka, zda by ze zákona nevyplynuly i určité vazby tohoto příspěvku na některé aktivity, např. zrovna na podporu sociálně slabých studentů atd. Jinak by samozřejmě miliony, které by ze školného vzešly, byly použity prioritně na přístrojové vybavení laboratoří, ev. na audiovizuální techniku při zlepšování stavů učeben.

MUDr. David Marx,
proděkan 3. LF UK pro studium a výuku

1) Pokud bude školné na veřejných vysokých školách schváleno, nepochybně je zavedeme a jako součást UK budeme respektovat rozhodnutí univerzity o jeho výši.

2) Takto daleko naše úvahy nyní nesahají - předpokládáme, že příslušná legislativa bude upravovat i eventuální úlevy či kompenzace školného. Současná pravidla pro stanovení výše prospěchového stipendia nastavená UK jsou taková, že mnoho prostoru k navýšení není - pokud by školné bylo využitelné např. i jako zdroj stipendijního fondu, jistě se k této možnosti přikloníme.

3) Pokud zavedení školného budou doprovázet kompenzační mechanismy (zvýhodněné půjčky, odložené splácení apod.) obvyklé v řadě zemí EU, nedomníváme se, že jeho zavedení ovlivní kvalitu uchazečů o studium či jejich počty - zkušenosti ze zahraničí tomu rozhodně nenasvědčují.

4) Zahraniční zkušenosti ukazují, že spoluúčast na úhradě vzdělání vede ke zvýšení efektivity studia - motivuje většinu studentů k tomu, aby zbytečně délku studia neprodlužovali, lze očekávat, že podobný jev by nastal i u nás. Při stávajícím počtu studentů a navrhované výši školného by toto tvořilo cca 1/10 rozpočtu fakulty - tedy částku nikoli nevýznamnou.

5) Předpokládáme, že bychom tyto prostředky využili ke zvýšení komfortu výuky i její kvality (motivace učitelů, vybavení výukových prostor apod.) a dle možností k posílení motivace studentů (stipendia).

Prof. MUDr. Vladimír Mihál, CSc.,
statutární zástupce děkana, proděkan pro rozvoj a vnější vztahy LF UP v Olomouci

1) Po nalezení rozumného konsensu počítáme se zavedením školného ve výši blížící se maximu navrhované sumy. Studium medicíny má totiž jeden z nejvyšších koeficientů náročnosti.

2) Mělo by to být jednou z podmínek zavedení školného. Počítá se, že asi u 10 % sociálně slabších studentů by školné mohlo být financováno formou stipendia. Osobně jsem i pro podporu velmi nadaných studentů bez ohledu na jejich sociální podmínky. Podstatné však je, aby stejné podmínky platily i pro studenty z jiných států EU, zejména pro studenty ze Slovenska. Na všech lékařských fakultách ČR by pravděpodobně došlo k úbytku počtu slovenských studentů. Samotné zavedení školného není ale automatickou zárukou zvýšení kvality studia na jednotlivých fakultách.

3) Bude záviset na samotných studentech, jak se budou zajímat o úroveň "své alma mater" a jak se budou snažit ovlivnit samotné kurikulum zaváděním mnohých moderních trendů do samotné výuky. Jsem rovněž přesvědčen, že na všech LF ČR provádíme dlouhodobě a kontinuálně zásadní zvyšování kvality vysokoškolského studia i bez školného. Školné by nám to mohlo výrazně usnadnit a urychlit.

4) Ano. Určitě by se tak stalo. Na našich LF stále studuje mnoho studentů, kteří si své studium prodlužují, a tak nadměrně finančně zatěžují nejen své rodiče.

5) Část školného by se zřejmě "rozpustila" na stipendia pro sociálně slabší a nadané studenty, část by se využila na zavádění moderních stylů výuky s interaktivním oživením nebo s dovybavením fantomových učeben apod.

Dokončení na str. A3

Studenti a˙školné

Mladí lékaři mají kvůli postgraduálnímu studiu velké finanční problémy. Jak by ještě unesli splácení půjčky na školné? Odpovídají medici a nedávní absolventi medicíny.

* Peter Ivák
student magisterského studia oboru Všeobecné lékařství na 3. LF UK v Praze a místopředseda studentské komory

Školné není samo o sobě špatný nápad. Mohlo by napomoci různým aspektům při studiu. Jako první mě napadá například zkvalitnění výuky. Student, který si za svoje vzdělání platí, totiž může vyžadovat jistou kvalitu výuky od kantorů, a studenti také mohou požadovat promptní nápravu v případě zmatků v organizaci výuky nebo zkoušení. Školné by nemělo být jedním z hlavních zdrojů financování vysokých škol. Měla by to být nepříliš vysoká částka, která by zlepšila motivaci studentů a zároveň posílila jejich pozice. Dvacet tisíc korun ročně je docela hodně. Zásadně nesouhlasím s názorem, že si student má o prázdninách vydělávat na školné. Ti studenti, kteří mají celoroční brigádu, si vydělávají hlavně na náklady spojené se studiem - ubytování na koleji v Praze spolkne 2 500 až 4 500 měsíčně, učebnice, speciálně při studiu lékařství, jsou velice nákladné, navíc je jídlo, telefon, tramvajenka, cestování domů atd. To vše dělá minimální měsíční náklady cca 6 až 8 000 měsíčně, což je 60 až 80 000 ročně. K tomu školné činí dalších 20 000 a už jsme na 100 000 ročně - maximální výše půjčky má být přitom 54 000 ročně. Z toho vyplývá, že nemá-li student příjem z domova, musí pracovat tak jako tak.

* Adam Blatný

Šest let platit školné za studium na LF a pak jít pracovat za 15 čistého? Hodně demotivující. Na LF se budou hlásit děti z rodin, kde nějakých 10 tisíc nic neznamená, eventuálně z rodin s dlouhou lékařskou tradicí, které na studium potomka klidně i našetří a dítě na LF pošlou za každé situace. Jiná situace by byla v případě motivace studentů výrazně vyššími platy absolventů LF a obecně vyšší prestiží lékařů ve společnosti. Školné by pak mohlo být i výborným stimulujícím prvkem - peníze ze školného převést do stipendijních fondů a nejlepším studentům (výborný prospěch, studijní vědecká odborná činnost, pomoc při výuce, mimoškolní aktivity, dobrovolnictví ) vyplácet takové stipendium, které by školné pokrylo a výborný student by získal i nějaké peníze navíc - nemusel by třeba o víkendech doplňovat regály v Tesku. A studenti, co se chodí na první termíny zkoušek jen tak podívat, ať si zaplatí. Jsem proti odloženému školnému, jednak to univerzitám aktuálně žádné finance nepřinese, navíc nebudou peníze na stipendia pro ty, kteří si je zaslouží - nebude motivační stimul. U lékaře neplatí, že má po dvou letech výrazný nárůst platu, je na tom finančně prakticky stejně jako absolvent.

* Jiří Sedlák

Se školným na vysokých školách nesouhlasím. Kromě toho, že omezí dostupnost vysokoškolského vzdělání (tedy přesně naopak, než tvrdí ti, co jej propagují), nebude mít nijaký vliv na kvalitu výuky na vysokých školách, potažmo ohodnocení kantorů. Hladová státní kasa pohltí vybrané peníze a použije je na něco jiného v tom lepším případě, v horším se rozkradou. Zpět do škol se nevrátí samozřejmě nic, a jejich situace tak zůstane stejná jako doposud. Argument o vyšší motivaci ke studiu taktéž neobstojí. S ohledem na to, kolik stojí VŠ student rodinný rozpočet již nyní, je jeho motivace ke studiu jistě dostačující. A v neposlední řadě, je velmi pravděpodobné, že se jednou zavedené školné bude poté neustále zvyšovat.

* Josef Kroupa

Dle mého názoru by školné nebyl problém. Pokud by se s těmi penězi na lékařských fakultách naložilo dobře (lepší finanční ohodnocení vyučujících), zvýšila by se úroveň výuky. Každý student by se snažil mít během šesti let hotovo, protože jeho protažené studium by ho něco stálo. Je ale třeba zajistit též tu možnost, že by školné šlo zaplatit po dokončení studia, tedy poté, co si každý bude vydělávat. Ovšem nesměly by být nástupní platy absolventů tak nízké. Pokud se nezlepší situace ve finančním ohodnocení lékařů - absolventů i specialistů -, zavedení školného zřejmě současné situaci ve zdravotnictví moc nepomůže.

* Studentka lékařské fakulty (nepřála si uvést jméno)

Mám pouze matku, která pracuje jako vychovatelka v družině, takže v mém případě placení jakéhokoli školného je nepřípustné, natož nehorázných 20 000 Kč za rok. Už mám za sebou čtyři roky studia, takže to budu muset nějak zaplatit a dokončit školu, ale pokud by školné bylo zavedeno, kdybych byla v prváku či druháku, měla bych velké finanční problémy a nejspíše by to pro mne skončilo ukončením studia. Nemluvě o tom, že svým budoucím dětem s mizerným platem lékaře nebudu schopna zaplatit studium VŠ.

* Jan Látal

Platí se už nyní za studium přesahující standardní dobu o více než jeden rok, zhruba 40 000 Kč/rok. Jinak se školným (odloženým!) nemám problém, pokud budou v ČR platy atestovaných lékařů na rozumné úrovni (pro mě je rozumných minimálně 50 000 Kč). V opačném případě to pouze urychlí odchod absolventů do ciziny, protože tam dluh za školné splatí daleko rychleji. Platy absolventů jsou naopak v dnešní době podle mě dostačující.

* Lukáš Hrzáň

Věřím, ze se shodneme na tom, že školné je rozumný krok, který doufejme povede ke zkvalitnění úrovně studia na VŠ a v konečném efektu ho budou pozitivně vnímat i samotní studenti. Proč odložené školné? Když to bude přímo (formou půjčky), dostanou fakulty peníze ihned. V této věci jde o situaci na VŠ, plat absolventa je sice problém, ale není to argument proti zavádění školného, to už si musejí vybojovat absolventi.

* Robert Baran

Školné možná, ale co za to? Zlepší se výuka? A zlepší se aspoň výdělek a životní úroveň vyučujících - hlavně mladých asistentů? Sám jsem začal studovat ještě za komunistů a z poplatku za studium mám smíšené pocity. Jsem pro školné, ale se zpětnou platností - ať ho doplácejí i ti, co již vystudovali zdarma.

Zdroj: Medical Tribune