Zůstanou onkologové sami?

Snaha představitelů České onkologické společnosti (ČOS) ČLS JEP o dosažení plné úhrady drahých moderních protinádorových léků pacientům v komplexních onkologických centrech zdravotními pojišťovnami byla 1. března úspěšně završena podpisem „Dohody o porozumění“ mezi ČOS a VZP. Hlavními argumenty pro ČOS byla tvrdá data nejen o incidenci a prevalenci jednotlivých nádorů, ale též informace o medicínské a ekonomické efektivnosti léčby na jednotlivých pracovištích.

Stejně by se mělo postupovat i ve všech dalších sférách nákladné péče. Například zástupci nové generace biologických léků nejsou registrováni pouze pro onkologické diagnózy, ale i pro řadu jiných. Také v těchto případech se pacienti léčí ve specializovaných centrech, která ovšem kvůli restriktivním omezením mohou terapii biologickými léky nabídnout pouze omezenému počtu pacientů. Přitom občané ČR by se mohli právem ptát, proč jsme na tom dnes v této oblasti v celé Evropě nejhůře, jako v případě podávání biologické léčby v revmatologii.

Dohoda obsahuje tyto body:
1. Nákladná péče se soustředí do komplexních onkologických center, platný seznam je na internetové adrese www.linkos.cz.
2. Léčba bude poskytnuta podle zásady: správná léčba správnému pacientovi. Odborná společnost navrhne pro každou diagnózu a stadium konkrétní postup.
3. Společnost předloží návrh, kolik pacientů s rakovinou prsu, plic a tlustého střeva a konečníku v daných stadiích může dostat nákladnou léčbu. Do 20. března budou diagnózy i podle spádových oblastí.
4. Centra povedou průběžně přehled o počtech léčených pacientů a nákladech na léčbu.
5. VZP bude financovat léčení současných pacientů i těch, které v průběhu roku centra přijmou.
6. Smlouvy mezi krajskými pobočkami VZP a centry budou nejméně jednou za rok aktualizovány podle demografického vývoje a změn v legislativě.
7. VZP zapracuje odhady počtu pacientů pro další období do zdravotně pojistného plánu tak, aby v dalších letech byla zajištěna úhrada podle dohodnutých kritérií.

Rozhodla tvrdá data

Hlavním smyslem dohody je definovat toky peněz z VZP do 18 komplexních onkologických center, která ČOS definovala a akreditovala. Týká se léčení nádorových onemocnění gastrointestinálního traktu, mammy a plic. Tyto nádory jsou v ČR nejčastější a na jejich léčení jde i nejvíce peněz. V následujících měsících zpracují onkologové s VZP data o dalších, méně častých diagnózách, které také vyžadují nákladnou péči, ale postižených je významně méně.

Centra nebudou omezena limity, dostanou peníze za každého léčeného pacienta. Za stejnou léčbu budou mít všechna centra stejné peníze. Za to VZP požaduje od onkologů informace o úspěšnosti léčby, neboť chce sledovat a porovnávat kvalitu péče v jednotlivých centrech. Kromě toho vyžaduje také expertní odhad, o kolik pacientů s konkrétními druhy nádorů půjde.

Pacienti nyní mohou přecházet do komplexních center z malých nemocnic, kde byli dříve léčeni a nedostali komplexní terapii. VZP trvá na tom, aby onkologové dodrželi dojednaná indikační kritéria a léčbu tedy dostávali jen správně indikovaní pacienti. Podání speciálních medikamentů vázané na komplexní onkologická centra je obsaženo již v nové lékové vyhlášce. Do budoucna chce VZP zahrnout do dohod i nákladné technologie a nákladnou diagnostiku.

Náklady VZP na drahé léky by podle odhadu měly letos stoupnout o dvě miliardy. Nová léková vyhláška ale počítá s tím, že se ušetří zhruba 1,8 miliardy za úhradu zastaralých léků a přípravků se spornou účinností, a pro VZP by tedy podpora onkologických center měla podle jejího ředitele být „finančně víceméně neutrální“. Nicméně předpokládá se určitý nárůst výdajů na tyto léky, protože v centrech je dostane skutečně každý, kdo je bude potřebovat. Doposud pacienti, kteří se léčili v menších nemocnicích, měli na nákladnou léčbu menší šance.

ČOS předpokládá, že se připojí i osm zaměstnaneckých pojišťoven, které v naprosté většině krajů kopírují postup VZP. VZP má 6,2 milionu pojištěnců, osm zaměstnaneckých pojišťoven 3,8 milionu. Prezident Svazu zdravotních pojišťoven Vladimír Kothera řekl ČTK, že zaměstnanecké pojišťovny mají postup úhrad s onkologickými centry vyřešen a nic měnit nemusejí. „Žádné zásadní problémy jsme neměli, čili nemáme ani důvod vstupovat do toho něčím novým – samozřejmě jsou centra placena za každý konkrétní případ.“

VZP akceptovala dohodu na základě toho, že onkologové byli schopni položit na stůl „tvrdá data“. Vyšli při svých výpočtech z dat Národního onkologického registru, který od roku 1977 shromáždil na 1,4 milionu záznamů. Propojili je s demografickými údaji a registrem zemřelých a s daty o standardech protinádorové léčby. Vznikl tak unikátní přehled o tom, kolik pacientů s jakým nádorem a v jakém stadiu se v ČR léčilo a léčí, a ten je také základem pro výpočet nákladů na léčení. Stejně podrobný a celoplošný registr nemá žádná jiná země na světě. Podle jeho údajů letos v ČR pravděpodobně onemocní karcinomem prsu 6 000 žen, karcinom kolorekta postihne 7 600 lidí a karcinom plic bude zjištěn u 3 400 lidí. Celkově budou onkologové letos pečovat o 54 500 pacientek s karcinomem prsu, 44 000 lidí s karcinomem tlustého střeva a konečníku a 8 300 pacientů s karcinomy plic. Specializovanou péči v centrech potřebuje 20 až 25 procent onkologických pacientů, o ostatní se velmi dobře postarají běžná onkologická oddělení.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 7/2007, strana A1

Zdroj: