Ztráta sluchu může signalizovat zvýšené riziko demence
Otázka, zda je ztráta sluchu jakýmsi markerem časného stadia demence nebo zda je více či méně ovlivnitelným rizikovým faktorem rozvoje demence, zasluhuje další podrobnější a cílený výzkum; tak komentují výsledky vědci z baltimorského týmu.
„Bude třeba provést další studie, aby byly rozklíčovány přesné mechanismy, jimiž by mohlo docházet k poklesu kognitivních funkcí,“ podotýká k výsledkům studie její autor dr. Frank R. Lin. Na nutnost zařadit vyšetření sluchu do základního neurologického vyšetření však upozorňují dlouhodobě i další významní odborníci v této oblasti.
Vědecký tým hodnotil v rámci studie vztah mezi ztrátou sluchu a výskytem demence na souboru 639 jedinců, kteří při úvodním vyšetření nevykazovali příznaky demence. Tito dobrovolníci podstoupili v letech 1990 až 1994 audiometrické vyšetření a následně byli sledováni se zaměřením na detekci rozvoje demence, včetně Alzheimerovy choroby, až do května 2008.
Sluchová ztráta byla, v souladu s definicí WHO, měřena v decibelech ve sluchově „lepším“ uchu, na kmitočtech 0,5, 1, 2 a 4 kHz. Za lehkou sluchovou poruchu byla považována ztráta 26 až 40 dB, za středně těžkou poruchu ztráta 41 až 70 dB a za závažnou sluchovou poruchu ztráta nad 70 dB. V úvodu studie se ukázalo, že z 639 zařazených jedinců trpělo 125 z nich lehkou ztrátou sluchu, 53 střední ztrátou sluchu, a šest dokonce závažnou ztrátou sluchu.
V průběhu sledování účastníků studie, což v průměru činilo 11,9 let, byly u všech hodnoceny kognitivní funkce. Z výsledků vyplynulo, že demence se rozvinula u 58 účastníků studie, přičemž u 37 z nich byla potvrzena Alzheimerova choroba. Při hodnocení závislosti sluchové ztráty a incidence demence z jakékoli příčiny bylo zjištěno, že riziko demence vzrůstalo se závažností ztráty sluchu zjištěné úvodním vyšetřením.
Při mírné sluchové ztrátě činilo relativní riziko 1,89 (1,00 až 3,58), u středně těžké ztráty sluchu 3,00 (1,43 až 6,30) a u závažné sluchové ztráty 4,94 (1,09 až 22,40). Tento vztah byl nezávislý na pohlaví, věku, rase, vzdělání, kuřáctví, výskytu diabetu či hypertenze a zůstal při mnoha analýzách senzitivity stále robustní. Při hodnocení rizika samotné Alzheimerovy choroby bylo zjištěno, že i toto riziko specificky vzrostlo se ztrátou sluchu. Při analýze 37 jedinců, u nichž byla diagnostikována Alzheimerova choroba, bylo zjištěno zvýšení rizika o 1,20 na sluchovou ztrátu 10 dB.
Protože předešlé studie obdobnou spojitost neprokázaly, jedná se o nové poznatky, které se tým vědců snažil interpretovat a objasnit mechanismy, jimiž k tomuto jevu může docházet. Objevily se názory, že ve skupině subjektů se sluchovou ztrátou může teoreticky docházet ke zvýšenému až nadměrnému diagnostikování demence oproti jiné populaci pacientů. Obdobně u pacientů s kognitivní poruchou se může ve větší míře pátrat po ztrátě sluchu. Ztráta sluchu a demence však mohou sdílet obdobný patofyziologický mechanismus. Přímý příčinný vztah mezi sluchovou ztrátou a demencí může být způsoben například ztrátou „kognitivní rezervy“, sociální izolací, environmentální deaferentací či kombinací těchto mechanismů.
Ve studii se nepotvrdilo, že by kompenzace ztráty sluchu pomocí kompenzačních pomůcek významně snížila riziko demence, ovšem nebyly zde sledovány další rizikové faktory demence ani doba užívání či typ pomůcky.
Zůstává tedy nedořešeno, zda by důsledné používání kompenzačních pomůcek a sluchová rehabilitace mohly zabránit úbytku kognitivních funkcí. K tomu bude třeba provést další cílené studie. Dr. Lin v současnosti navrhl a vede další studii, která je zaměřena na hodnocení účinků různých typů kompenzačních sluchových pomůcek a kochleárních implantátů na kognitivní funkce u dospělých jedinců nad 50 let věku – jedná se o studii SMART (Studying Multiple Outcomes after Aureal Rehabilitative Treatment). Ztráta sluchu má u starších jedinců vysokou prevalenci a zůstává často neléčena.
Nová studie by mohla přispět k objasnění mechanismů, jakými dochází k úbytku kognitivních funkcí ve vyšších věkových skupinách s objektivizovanou sluchovou ztrátou a zejména k poznání, zda a jak je možné úbytku kognitivních funkcí zabránit. Do budoucna bude rovněž zajímavé zjistit, zda se obdobný vztah potvrdí i v jiných věkových skupinách populace.
ime
Zdroj: Medical Tribune