Zprůhlední se veřejné zakázky?
Které pozitivní změny novela přináší?
Za hlavní posun pozitivním směrem považuji upřesnění konstrukce hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, kdy dílčí hodnotící kritéria musejí vyjadřovat vztah užitné hodnoty a ceny a musejí se vztahovat k nabízenému plnění veřejné zakázky. Za další dobrý krok považuji zavedení možnosti prokazovat splnění kvalifikace ze strany dodavatelů pouze kopiemi dokladů či zavedení povinnosti uveřejnit písemnou výzvu k podání nabídky ve zjednodušeném podlimitním řízení na profilu zadavatele.
Řadu dalších klíčových problémů tyto změny ale nevyřeší. Například šití zakázek na míru, kdy se soutěže může zúčastnit prakticky jen jedna vybraná firma.
Ano, tento problém novela bohužel příliš neřeší. Na druhou stranu, už nyní by mohly úřady takové nekalé soutěže kontrolovat a postihovat. Už dnes platí zákon o finanční kontrole, který ale bohužel úřady neaplikují v potřebném rozsahu. Zadavatelé se často zaštiťují tím, že dodržely zákon o veřejných zakázkách, a tím to pro ně končí.
Ročně vynaloží veřejný sektor na veřejné zakázky přes 630 miliard korun a pětina je přitom vysoutěžena jediným účastníkem. Zadavatelé argumentují tím, že nemohou ovlivnit trh. Tvrdí, že vypíší výběrové řízení, do něj se jim přihlásí jen jeden soutěžící, za to prý nemohou ...
...pak je taková soutěž špatná. Buď je nastavena špatně záměrně, nebo z nedbalosti. Každý dobrý hospodář si musí udělat předem analýzu, kolik firem se může za takových podmínek vůbec přihlásit. A pokud se ukáže, že podmínky splňuje jedna nebo dvě firmy, musí zadávací dokumentaci soutěže přepsat. Jinak vysoutěží zbytečně vysokou cenu. Vždy je nutné mít na paměti existenci tzv. konkurenčního efektu. To znamená, že čím více nabídek získám, tím nižší cenu vysoutěžím. V České republice to krásně funguje, je možné to dokázat i pomocí statistických nástrojů.
Ministerstvo zdravotnictví říká, že pokud má někdo jakékoli pochybnosti k určitým veřejným zakázkám, může podat odvolání na Ústav pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS).
Jenže ÚOHS ekonomické aspekty tendrů, jako např. definici předmětu plnění či strukturu hodnotícího kritéria ekonomická výhodnost, neřeší. Dnes už málokterý zadavatel "brutálně" poruší zákon. Dělají to mnohem nenápadněji. "Ohýbají" předmět plnění tak, že jim v soutěži zůstane jedna firma. ÚOHS to nekontroluje a zaměřuje se na formality "férovosti" soutěže. Odhalit takovéto "ohýbání" chce ale ekonomický přístup a to je již trochu složité. Pohodlnější je sledovat, zda byly všechny papíry v termínu odeslány, jestli uběhlo dvacet dnů od termínu a podobně.
Ve zdravotnictví jde často o technicky specifické zakázky. Zjistili jsme například, že jedna nemocnice požaduje přístroj do kardiologického centra s natočením ramene o určitý úhel. Tyto podmínky může přitom splnit jen jedna firma, řada dalších je z tendru vyloučena. Když se ptám proč, zadavatel mi odpoví, jak si dovoluji zpochybnit rozhodnutí pana profesora, který na klinice potřebuje právě takový přístroj.
Pokud by v zákoně o veřejných zakázkách byl přímý odkaz na principy účelnosti, hospodárnosti a efektivnosti, bylo by možné dát podnět kontrolnímu orgánu, aby posoudil, zda tato podmínka je nutná z hlediska funkčnosti přístroje. Kontroloři by si zažádali o oponenturu jiných lékařů, aby zjistili, zda je to skutečně potřebné. Úřady by takto mohly postupovat už dnes v rámci systému finanční kontroly, ale téměř nikdo to nedělá.
Ministerstvo zdravotnictví chce korupci řešit elektronizací nákupů. Jakou mají podle vás tyto elektronické aukce efekt? Dokáží skutečně eliminovat předražené nákupy?
Elektronizace je pozitivní směr, avšak výsledný efekt bude relativně omezený. Nedávno jsem dělal se slovenskou pobočkou Transparency International empirickou studii na Slovensku, na úrovni obcí. Porovnávali jsme ceny klasických nákupů s těmi, které šly přes elektronické aukce.
Ukázalo se, že elektronizace přímý dopad na cenu neměla. Pozitivní u těchto aukcí však byla skutečnost, že se do elektronické soutěže hlásilo v průměru o jednoho soutěžícího více, což ovlivňovalo cenu nepřímo prostřednictvím konkurenčního efektu, a v průměru ji tak snížilo o přibližně 2,5 procenta. Elektronická aukce je tedy pozitivní v tom, že o něco více posiluje důvěru podnikatelů.
Iva Bezděková, plné znění rozhovoru najdete, na www.tribune.cz/clanek/19098
Zdroj: Medical Tribune