Změna: Úhrady v roce 2020 porostou o osm procent

V elektronické knihovně připravované legislativy je zveřejněna nová verze úhradové vyhlášky pro rok 2020. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch 18. 10. oznámil, že ji podepsal a že by do konce měsíce měla vyjít ve Sbírce zákonů. Tento termín dává ministrovi k vydání vyhlášky zákon.

Podle této nové verze úhradové vyhlášky rostou většině segmentů úhrady o 6,5 procenta. Původní návrh vyhlášky počítal s průměrným nárůstem o pět procent.

Individuální paušální úhrada pro nemocnice poroste podle vyhlášky až o sedm procent, zároveň se zvyšuje minimální základní sazba z 27 000 na 29 000 korun a více nemocnic dosáhne na zvýšenou minimální sazbu pro nemocnice se specializovanou péčí.

U praktických lékařů jde navýšení úhrad jednak cestou vyšší hodnoty bodu mimokapitačních výkonů, jednak navýšením platby za dřívější kompenzaci regulačního poplatku (nově výkon epizody péče) u dospělých pacientů na 55 korun.

U ambulantních specialistů se nově zavádí signální kód vyšetření dětí od šesti do 18 let, tedy u věkové kategorie, kde dosud nebyly kompenzovány zrušené regulační poplatky. Jeho hodnota bude 35 korun, stejně jako hodnota obdobného kódu u dospělých. Maximální úhrada poroste v základu o pět procent proti referenčnímu období, ovšem výrazně více poroste těm lékařům, kteří by splnili všechny bonifikační podmínky. Mimo jiné na ordinační hodiny, objednávkový systém a na to, aby brali nové pacienty.

Domácí péče získá největší nárůst příjmů, ačkoli v segmentu nedošlo k dohodě. Důvodem je, že byla podle vedení ministerstva v minulosti opomíjena.

Rozkol mezi lékaři

Zásadní roli sehrálo vedení KSČM, které odmítlo podpořit státní rozpočet menšinové vlády ANO a ČSSD, pokud nepůjde příští rok na zdravotní služby více peněz. Argumentem, proč je ve veřejném zájmu změnit dohody z dohodovacího řízení, bylo také navýšení platových tarifů o 1 500 korun měsíčně. Na něm se vládní koalice domluvila až po skončení dohodovacího řízení.

Změnu úhradové vyhlášky podpořila Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů. V průběhu vyjednávání o úhradové vyhlášce získali zástupci soukromých lékařů obavu, že se budou nad rámec prvního návrhu vyhlášky přidávat prostředky pouze do lůžkových zařízení. Ty se po jednáních nenaplnily. „Koalice soukromých lékařů a Sdružení soukromých gynekologů ČR vítají, že plán navýšení osobních příjmů lékařů a sester o 1 500 Kč měsíčně v roce 2020 se nemá týkat jen těch, kteří pracují ve státních nemocnicích,“ uvedla jmenovaná sdružení ve svém prohlášení.

Naopak pro odbory, lékařskou komoru a další sdružení semknutá v Krizovém štábu 9 proti kolapsu zdravotnictví jsou nárůsty úhrad nedostatečné. Podle nich by bylo možné přidávat více z nashromážděných rezerv. Úhradová vyhláška podle předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Bc. Dagmar Žitníkové s personálními problémy nemocnic nepomůže. „Spokojení nejsme, požadovali jsme nad původní návrh úhradové vyhlášky dalších 25 miliard. Toho jsme nedocílili. Předpokládáme, že jednání nejsou uzavřena,“ uvedla Žitníková a oznámila, že premiéra pozvali na jednání se zaměstnanci českých nemocnic. „Situace je špatná, pracovní podmínky jsou neúnosné, zaměstnanci jsou přetěžovaní,“ zopakovala.

Podle prezidenta České lékařské komory MUDr. Milana Kubka byly dohody z dohodovacího řízení pro lékaře nevýhodné a dohodovací řízení označil za zbabrané. Kdyby zástupci soukromých lékařů dohody v dohodovacím řízení neuzavřeli nebo kdyby si za nimi následně nestáli, mohlo by být navýšení ještě vyšší, tvrdí Kubek. Diví se také, že zástupci ambulantních lékařů nejdříve odmítali změny vyhlášky, když ale bylo jasné, že ke změnám dojde, dali svoje požadavky. „Nerozpakovali se požadovat pro sebe stejné navýšení jako pro nemocnice a domácí péči. Další podraz, tentokrát vůči nemocnicím,“ uvedl Kubek na adresu Koalice soukromých lékařů.

Takový pohled sdružení ambulantních lékařů odmítají. „Aktivita Koalice soukromých lékařů nikdy nebyla mířena proti lékařům pracujícím v nemocnicích. Jen bráníme své oprávněné zájmy a fakt, že navýšení úhrad nemocnicím již není možné realizovat na úkor soukromých ambulancí. Jsme rádi, že se nám tentokrát podařilo soukromé lékaře ubránit,“ píše na svých stránkách v reakci na Kubkova tvrzení Sdružení ambulantních specialistů.

Zdravotní pojišťovny s navýšením úhrad z rozhodnutí ministra nad rámec uzavřených dohod v dohodovacím řízení nesouhlasí. „Takto provedená změna v úhradové vyhlášce je velmi špatný signál pro cenová jednání pro rok 2021. Relativně malé nátlakové skupině, která se nechtěla dohodnout, se podařilo zvrátit velkou většinou již dohodnuté úhrady. V důsledku toho jsme jednorázově zvýšili náklady systému a nezískali jsme za tyto zvýšené náklady žádný benefit pro vývoj systému ani pro pacienta. V následujících letech nás tento krok ještě může velmi mrzet,“ myslí si Ing. Ladislav Friedrich, prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR.

Šest miliard nad rámec vyhlášky

Už dříve, po jednání s premiérem Andrejem Babišem, přislíbily zdravotní pojišťovny rozdělit v příštím roce za zdravotní služby šest miliard korun nad rámec úhradové vyhlášky. To by spolu s tím, co je v úhradové vyhlášce, podle propočtů ministerstva přineslo poskytovatelům v příštím roce meziročně o osm až dvanáct procent více.

Prostředky, které budou pojišťovny dávat nad rámec vyhlášky, se podle ministra zdravotnictví mají rozdělit podle průhledně zveřejněných kritérií schválených v rámci zdravotně pojistných plánů pojišťoven. „Bude to transparentní. Zdravotní pojišťovny počítají s tím, že budeme chtít vědět, kam a proč tyto peníze jdou, a že to budou uvádět ve svých zdravotně pojistných plánech,“ uvedl ministr Vojtěch. „Úhradová vyhláška je základ, ale nemůže postihnout všechny detailní problémy. Pokud chceme řešit skutečné problémy, kvalitu a dostupnost, musíme se na ně zaměřit cíleně. Podpořit konkrétní regiony, konkrétní nemocnice. To v úhradové vyhlášce, která je plošná, nelze postihnout,“ dodal ministr.

Krizový štáb se svěřil s obavami, zda bude takové rozdělování prostředků dost transparentní. „Požadovali jsme, aby to šlo přes úhradovou vyhlášku, pokud by chtělo ministerstvo zdravotnictví podpořit nejhůře placené nemocnice, mohlo zvýšit minimální základní sazbu. Považujeme to za nešťastné a prokorupční. Zatím žádná kritéria, jak budou tyto peníze zdravotní pojišťovny rozdělovat, nejsou,“ poznamenala Žitníková. Jak dále uvedla, odbory navrhují, aby napříště o rozdělení peněz ze zdravotního pojištění raději než pojišťovny nebo ministerstvo zdravotnictví rozhodovala vláda formou nařízení vlády.

Domácí péče poroste o 42 procent

Za vítěze proběhlých jednání se dá označit segment domácí péče. Ministerstvo sice nesplnilo plně požadavky jejich zástupců, ale i tak domácí péči navýšilo úhrady podstatně. „Dosažené změny zajistí, že bude segment domácí péče alespoň na základní úrovni fungovat a nebudou se zavírat agentury domácí péče,“ uvedla Žitníková.

Meziročně si má segment polepšit o 42 procent, nominálně bezmála o miliardu korun, z toho o 670 milionů přes úhradovou vyhlášku. Navýšení bude využito zejména na vyšší platy sester v domácí péči, kde porostou mzdové indexy v sazebníku výkonů o 35 procent, což odpovídá zhruba deseti tisícům v superhrubé mzdě navíc.

Když výdaje rostou rychleji než příjmy

Výdaje na zdravotní služby by podle odhadu ministerstva zdravotnictví měly tedy příští rok celkem činit 346 miliard korun. Kromě toho vydávají zdravotní pojišťovny zhruba tři procenta výše základního fondu na svůj provoz. Pokud se naplní odhad příjmů zdravotních pojišťoven v roce 2020 ve výši 350 miliard korun, nebudou tyto příjmy systému příští rok na naplánované výdaje stačit. Zdravotní pojišťovny tak budou muset sáhnout do financí nashromážděných v několika přebytkových letech, kdy příjmy rostly rychleji než výdaje. Přebytky pojišťoven přitom rostou už řadu měsíců. K poslednímu září 2019 měly zdravotní pojišťovny celkem na svých účtech zůstatek 59 miliard korun, v září 2017 to přitom bylo 27 miliard korun.

Příští rok mají růst výdaje zdravotních pojišťoven na zdravotní služby o 35 miliard korun a příjmy o 19 miliard korun. Podle ministra zdravotnictví to pro příští rok ekonomický problém není. „V letošním roce se výběr pojistného stále vyvíjí dobře. Tento rok pravděpodobně budou mít zdravotní pojišťovny nadvýběr pojistného proti plánům. Z rezerv příští rok vydají sedm miliard. Nemůžeme rezervy rozpustit najednou a plošně, ale vydat sedm miliard z rezerv je v příštím roce udržitelné. Uvidíme, jak to bude v následujících letech. Stále probíhají také jednání o platbách za státní pojištěnce,“ uvedl Vojtěch.

Velmi aktuální je nyní otázka, jak se stát postaví k platbám za státní pojištěnce v příštích letech. V zákoně je upraveno navýšení pro rok 2020, jak to bude v dalších letech, zatím rozhodnuto není. Ministr Vojtěch by rád prosadil automatickou valorizaci, také se ale může stát, že bude z roku na rok o výši plateb rozhodovat vláda, tak jako dříve.

Zdroj: MT