Změna odměňování v univerzitních nemocnicích. Kdo tím získá?

Co se stane s platy lékařů a sester z fakultních nemocnic, pokud se přemění na nemocnice univerzitní? Platové tabulky se zruší – kdo tedy bude napříště rozhodovat o výši platů zdravotníků? Na otázky MT odpovídá náměstek ministra zdravotnictví pro legislativu Mgr. Martin Plíšek.

Ministerstvo zdravotnictví se snaží v těchto dnes přesvědčit odbornou veřejnost, že návrh zákona o univerzitních nemocnicích bude změnou k lepšímu. Mnohým zaměstnancům fakultních nemocnic i zdravotnickým odborům se však záměr vůbec nelíbí. „Současné znění předpokládá, že páteřní síť nemocnic, které dnes poskytují vysoce specializovanou péči, by nebyla přímo pod dohledem státu. To je pro nás nepředstavitelné,“ uvedla pro Medical Tribune místopředsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Ivana Břeňková a dodala: „Ve správních radách bude převažovat počet členů, kteří nebudou zaměstnanci nemocnice. Zásadní procesy chodu nemocnice nebudou moci zaměstnanci nemocnice vůbec ovlivnit.“ Odbory mají také výhrady k tomu, že novela povede ke zrušení platových tabulek v nemocnicích a příjmy zdravotníků tak klesnou. Redakce Medical Tribune proto oslovila náměstka MZ pro legislativu Martina Plíška.

Loni v létě zveřejnilo ministerstvo záměr zákona o univerzitních nemocnic. Prý se tento záměr změnil – je to pravda, nebo zůstává stále stejný?

Myslím si, že zůstává stále stejný. Cílem je, aby se obě sféry – nemocniční a výuková činnost – rovnoměrně podílely na řízení a rozhodování v rámci univerzitní nemocnice. Aby získaly nejen samostatnost na politickém rozhodování o procesech v nemocnici ze strany státu a aby získaly odpovědnost za řízení a efektivitu univerzitní nemocnice.

Říkáte odpovědnost za financování nemocnice, co tím konkrétně myslíte?

Především majetkoprávní odpovědnost.

Když to srovnáme s dnešní situací, fakultní nemocnice například dříve na pokyn ministerstva zdravotnictví nakupovaly předražené zboží. Nadále tomu bude jak?

Chod nemocnice už nebude ovlivňovat pouze ministerstvo, ale také vysoká škola a kraj. Dojde ke křížové kontrole subjektů a větší transparentnosti vynakládání veřejných prostředků. Zatímco dnes je řada rozhodnutí zcela v pravomoci ředitelů a managementu nemocnic, zákon o univerzitních nemocnicích stanoví, jaké majetkové přesuny podléhají schválení správní rady.

Jaké bude složení této správní rady? Má mít celkem devět členů.

V našem návrhu zákona je, že čtyři členy jmenuje ministerstvo zdravotnictví, čtyři rektor příslušné vysoké školy a jednoho volí zastupitelstvo kraje.

Takže ve správní radě, která by měla rozhodovat o většině důležitých ekonomických transakcí nemocnice, nebudou žádní zaměstnanci nemocnice?

Ti budou v dozorčí radě, která má řadu kontrolních kompetencí. Dozorčí radu budou tvořit dva zástupci státu, dva z vysoké školy a jeden zástupce zaměstnanců nemocnice.

Kritici tvrdí, že po této transformaci stát absolutně ztratí svůj vliv na současné fakultní nemocnice, které představují páteřní síť špičkových ústavů v zemi.

Naopak. Dojde k daleko většímu posílení pojistek, než je tomu dnes. V současnosti řediteli a managementu nikdo neschvaluje zásadní ekonomické operace. Pokud se správní rada bude skutečně scházet opravdu každý měsíc, dojde ke zvýšení transparentnosti celkového hospodaření nemocnic.

Jedním z hlavních důvodů zavedení zákona o univerzitních nemocnicích bylo odstranění dvoukolejnosti úvazků. Podle odborů prý ministerstvo nyní připouští, že tento hlavní důvod nakonec naplněn stejně nebude. Je to pravda?

Cílem nebylo zrušit dualitu pracovních úvazků. Naší snahou bylo zlepšit informační povinnost jednotlivých zaměstnavatelů vůči univerzitní nemocnici – aby zaměstnanci univerzitní nemocnice sdíleli informace a aby byla možná evidence pracovní doby. Nikomu ale nemůžeme bránit, aby měl více úvazků – dva i více.

Co se s příchodem nového zákona změní konkrétně pro zdravotníky?

Odborní zdravotničtí pracovníci budou odměňováni na základě mzdy, nebudou se ně už vztahovat platové tabulky.

To je pro ně dobrá, nebo špatná zpráva?

Vzhledem k tomu, že platové tabulky mají svoje limity a neumožňují ředitelům přiznat i plat vyšší, bude správní rada schvalovat podmínky pro odměňování zaměstnanců. Ty se mohou částečně lišit podle stavu hospodaření dané univerzitní nemocnice. V některých nemocnicích bude možné, aby tyto mzdy byly vyšší.

Ale také mohou být nižší…

Samozřejmě, záleží to na výkonu nemocnice. Prostředky na mzdy se budou odvíjet od stavu hospodaření nemocnice a schopnosti nemocnice být v zisku.

Takže když se nebude nemocnici dařit, nebude se dařit ani lékařům a sestrám. To by měla být ta hlavní praktická změna pro zaměstnance.

Říkáte to moc zjednodušeně. Špičkoví lékaři nebo špičkoví zaměstnanci nelékařských oborů budou odměněni na vysoké úrovni, ostatně jak je to i teď. I dnes se ekonomická situace může odrážet na příjmech zaměstnanců nemocnic – management sahá zdravotníkům na pohyblivé složky platu, nevypisují jim odměny. Nemocnice ale budou mít i nové zdroje, odkud finance na mzdy vzít. Nový zákon například předpokládá, že majetek nemocnice, který je nepotřebný, se prodá a zisk poplyne do financování nemocnice, nikoliv do státního rozpočtu. To je další plusové znaménko pro vícezdrojovost, která umožňuje například zvýšit příjem zdravotníků oproti současnému stavu.

Obavy zaměstnanců nemocnic a odborů, že celkově příjmy zdravotníků v univerzitních nemocnicích poklesnou, jsou tedy podle vás neodůvodněné?

Samozřejmě bude dále zajištěno kolektivní vyjednávání mezi managementem a odborovou organizací. Nevidím důvod, proč by měla správní rada schvalovat nižší mzdové podmínky, než je standard v těchto nemocnicích. Takže bez ohledu na turbulence ve zdravotnictví, peníze na mzdy pro špičkové odborníky v těchto nemocnicích budou.

Pak je otázka, proč se má systém odměňování vůbec měnit?

Správní rada schválí nepodkročitelné minimum příjmů zaměstnanců. Jen nebude striktní a snižující standard jako ve státní organizaci, protože pak už neumožňuje zaplatit špičkové odborníky tak, jak by si management nemocnice nebo šéf kliniky představoval, protože jim to současné tabulky neumožňují. Navíc zvolené řešení podporuje i ministerstvo práce a sociálních věcí, které nechce přistupovat k žádným výjimkám ze zákoníku práce.

Stále mluvíte o špičkových odbornících. Velká část péče v nemocnicích ale leží i na lékařích, kteří tam tráví mnohem více času než „profesoři a docenti“. Podle toho, co říkáte, je cílem zrušení tabulek, aby mohli být ještě lépe placeni ti, kteří mají dnes mnohem vyšší příjmy než řadoví lékaři nebo nastupující lékaři.

Zákon samozřejmě počítá s tím, že i začínající lékaři by mohli mít vyšší příjem, než mají dnes.

Zdroj: Medical Tribune