Žloutenka u novorozence
Přibližně dva ze tří novorozenců jeví v průběhu prvního týdne života určité známky žloutenky. Naprostá většina z nich zůstane zdravá, ovšem ve vzácných případech sérový bilirubin stoupá do té míry, že již ohrožuje centrální nervový systém. Proč se znepokojovat žloutenkou?
Uvědomte si, že kernikterus – chronický následek bilirubinové encefalopatie – se stále vyskytuje. Z tohoto důvodu a z důvodu, že v dnešní době je žloutenka novorozenců častější než v minulosti a že je více novorozenců kojeno, si žloutenka skutečně vyžaduje pozornost pediatrů a náš přístup k novorozenci trpícímu žloutenkou se musí změnit – nejen pokud jde o zvýšený zájem, ale i o interpretaci měření koncentrace bilirubinu.Kernikterus nezmizel.
S kernikterem se dosud lze setkat, přičemž jeho následky z hlediska vývoje nervového systému jsou stále stejně ničivé – choreoatetoidní typ dětské mozkové obrny, poruchy sluchu, parézy pohledů a dysplazie zubů. Bhutani a spol. našli v registru pacientů s kernikterem 125 dětí narozených v letech 1984–2002, které byly propuštěny z porodnice jako „zdraví novorozenci“, ale kernikterus se u nich přesto vyvinul. V USA je každoročně zaznamenáno nejméně 5 000 nových případů dětské mozkové obrny, přičemž alespoň 80 % z nich je podmíněno událostmi během těhotenství, které porodník nemůže nijak ovlivnit. Kernikterus, jakkoli vzácný, je pouze jednou z možných příčin dětské mozkové obrny, ale prakticky vždy mu lze předejít uplatňováním poměrně jednoduchého postupu při rozpoznávání, monitoraci, sledování a léčbě novorozence se žloutenkou.
Časné propouštění z porodnice zvyšuje riziko těžké hyperbilirubinémie. Není zcela jasné, proč se kernikterus dosud vyskytuje; jeho incidence dokonce v posledním desetiletí či dvou stoupla, ovšem značnou roli zde jistě hraje brzké předání donošených a téměř donošených novorozenců do domácí péče spolu s jejich nedostatečným sledováním během následujících dvou dnů. Celková sérová koncentrace bilirubinu zpravidla dosahuje vrcholu mezi třetím až pátým dnem života. V době, kdy novorozenci zůstávali v porodnici tři až čtyři dny, bylo možno děti se žloutenkou rozpoznat ještě před propuštěním, přistoupit u nich k provádění vhodných testů a ke správné léčbě. Dnes však téměř všechny děti po přirozeném vaginálním porodu opouštějí porodnici před dosažením věku 48 hodin, a proto u nich koncentrace bilirubinu kulminuje teprve doma. Podle některých studií je časné propuštění z porodnice samo o sobě spojeno se zvýšeným rizikem významné hyperbilirubinémie. S ohledem na vztah mezi těžkou žloutenkou a brzkým propuštěním vydala AAP (American Academy of Pediatrics) přísné směrnice pro sledování dětí propuštěných před dosažením věku 72 hodin. Kratší pobyty v porodnici především musejí změnit naše myšlení: sérovou koncentraci bilirubinu je nutno vztahovat k věku dítěte v hodinách, nikoli ve dnech.Jak má být novorozenec se žloutenkou rozpoznán a zařazen?
Základní rysy protokolu pro rozpoznávání a sledování dětí se žloutenkou na novorozeneckém oddělení shrnuje tabulka 1. Z protokolů by mělo jasně vyplývat, kdy může sestra bez konzultace s lékařem stanovit celkovou sérovou koncentraci bilirubinu nebo transkutánního bilirubinu. Jako příklad lze uvést novorozence, u něhož se žloutenka vyvine před dosažením věku 24 hodin. U všech takových dětí je stanovení celkové sérové koncentrace bilirubinu nebo transkutánního bilirubinu nezbytné.
Rozpoznání pouhým okem. Žloutenku lze rozpoznat tak, že tlakem prstu docílíme vyblednutí kůže, čímž dojde k odhalení skutečné barvy kůže a podkožních tkání. Tento test by se měl provádět v dobře osvětlené místnosti, v ideálním případě u okna za denního světla. Žloutenka postupuje kraniokaudálním směrem, takže nejprve postihuje obličej a teprve poté trup a končetiny. Děti se žloutenkou omezenou na obličej mají nižší koncentrace bilirubinu než ty, u kterých je žluté zbarvení kůže patrno na hrudníku a na břiše, ovšem rozmezí sérové koncentrace bilirubinu v rámci těchto oblastí zrakového rozlišení je široké. Schopnost odhadnout celkovou koncentraci bilirubinu podle stupně vyjádření žloutenky rovněž výrazně kolísá a může vést k chybám.
...
Plnou verzi článku najdete v: Pediatrie po promoci 6/2005, strana 3
Zdroj: