Zkušenosti s léčbou clarithromycinem u pacientů s lymeskou boreliózou

Jedná se především o postižení kůže (kolem 65 % onemocnění), pohybového aparátu (u 15 % nemocných), nervového systému (asi 10 %). Ostatní orgánové projevy (srdce, smyslové orgány) jsou méně časté. Základem kauzální léčby jsou antibiotika s dobrým intracelulárním průnikem. Lékem volby je doxycyklin, dále amoxicilin. V řadě případů lze užít cefalosporiny a makrolidy. Makrolidová antibiotika vykazují in vitro vysokou účinnost proti izolátům Borelia burgdorferi. Koncentrace jednotlivých makrolidů potřebné k potlačení 50 % a 90 % testovaných izolátů jsou uvedeny v tabulce 1. Azithromycin a clarithromycin byly stejně účinné, jen o něco menší účinnost byla zaznamenána u roxythromycinu a erythromycinu. V testech na zvířatech však byly výsledky rozdílné, roxythromycin a erythromycin nebyly v testovaných dávkách účinné. V klinických studiích byla prokázána účinnost azithromycinu a clarithromycinu. V průběhu roku 2003 a počátkem roku 2004 bylo na ambulanci infekční kliniky FN Hradec Králové léčeno clarithromycinem 43 pacientů s lymeskou boreliózou. Jednalo se o 29 žen a 14 mužů ve věku od 14 do 82 let. U 29 z nich se jednalo o akutní lokalizovanou formu boreliové infekce (erythema migrans – EM), jedna pacientka byla léčena pro acrodermatitis chronica atroficans (ACA), u zbývajících 13 pacientů se jednalo o postižení pohybového aparátu. Pacienti byli sledováni laboratorně (krevní obraz, jaterní testy, antiboreliové protilátky IgM a IgG) i klinicky v průběhu a bezprostředně po skončení antibiotické terapie, dále po 2 měsících a u pacientů s EM ještě v intervalu 9 až 12 měsíců od projevů infekce.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 9/2005, strana 10

Zdroj: