Země trpí schizofrenií
Od voleb uplynuly dva měsíce a nová vláda je stále v nedohlednu. ČR řídí kabinet složený ze zástupců stran, z nichž jedna skončila ve volbách až druhá, další má již uzavřenu koaliční smlouvu s ideovým oponentem vlády současné a třetí se do sněmovny vůbec nedostala. O diagnózu současné situace i o prognózu dalšího vývoje požádala MT předsedu Senátu Parlamentu ČR Přemysla Sobotku, původní profesí lékaře.Je to, co se v těchto týdnech děje, normální? Netrpí česká politická scéna schizofrenií?
Trpí. Schizofrenie znamená, že lidé žijí dvojí život, a přesně tak si nyní počíná naše země. Kdybychom žili ve standardní demokracii, premiér Paroubek podal demisi 4. června, tedy den po volbách. Prezident republiky by ho samozřejmě standardně určil jakožto šéfa úřednické vlády fungující až do sestavení vlády nové. Jiří Paroubek se ale dva měsíce po volbách tváří jako vítěz a vládce – a v resortu zdravotnictví máme ministra, který rovněž žije v představě, že řídí zdravotnictví, přestože k tomu vůbec nemá politický mandát. Nesmírně mě mrzí, že to, co provádí, destabilizuje zdravotnictví natolik, že se v něm nevyznají ani lékaři, ani lékárníci a nejvíce je ubližováno pacientům.Jak z této situace ven?
To, co tu nastalo, je mediálně označováno slovem pat. Ve skutečnosti nejde o patovou situaci známou ze šachů, neboť tady nejsou dva vítězové voleb, ale jenom jeden. Sociální demokracie neuznává, že v této chvíli existuje jediná reálná stovka hlasů trojkoalice, která byla stvrzena i při volbě předsedy poslanecké sněmovny. Proti ní nestojí dalších sto hlasů, ale ve skutečnosti jen 74 hlasů sociální demokracie a 26 hlasů komunistů, kterým vůbec nevadí, že za ně mluví současný předseda ČSSD. To mě velmi překvapuje. Vzhledem k tomu, že tuto svoji takzvanou stovku nemá Jiří Paroubek jistou, zabránil raději svým poslancům v nejkrásnějším demokratickému právu, totiž volit a zvolit předsedu poslanecké sněmovny. Ať předseda sociální demokracie přinese podepsanou dohodu s komunisty! Když za ně mluví, tak ať to doloží na papíře, ať celý národ ví, s čím a s kým jedná. Jinak je to zase schizofrenie – předseda ČSSD mluví o stovce hlasů a přitom jich má jen čtyřiasedmdesát. Nebylo by nejlepším východiskem vypsat nové volby?
Já bych se jim maximálně bránil, hledal bych jakoukoli cestu k dohodě. Není ale možné, aby pouze Jiří Paroubek a jeho blok určovali pravidla hry, která jsou dána Ústavou, a navíc je během krátké doby začali měnit. Myslím si, že musíme vyčerpat všechny možnosti jednání, ale dojdeme-li ke kompromisu, který bude z hlediska reálného vítěze voleb, tedy ODS, už neúnosný, pak samozřejmě řekneme voličům, aby stranám raději znovu ve volbách určili mandáty. Hlavně si však všichni musíme říct, co v této zemi chceme. Společnost je rozdělena padesát na padesát. Polovina lidí chce žít v liberálním prostředí, ale druhá polovina je spokojená se sociálním systémem, který je rozhazovačný a nenutí lidi pracovat.
...
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 25/2006, strana 1
Zdroj: