Zemanův odpor k Putnovi může ovlivnit jmenovací řízení profesorů
Přes veškeré turbulence, kterými vysoké školství prochází, má nejvyšší akademický titul stále svou váhu a v biomedicínských oborech obzvlášť. Není divu, že přibližně třetinu profesorů tvoří lékaři nebo ostatní odborníci pohybující se v humánní medicíně. Samotný akt jmenování profesorem až dosud představoval sice důležitý, ale přece jen formální akt. Poté, co prezident Miloš Zeman odmítl jmenovat docenta Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy M. C. Putnu, bylo najednou vše jinak. Zatímco jindy je hlavní starostí jmenovaných, jak zkoordinovat rodinnou oslavu a přípitek s přáteli, nyní museli přemýšlet o tom, zda za těchto okolností vůbec chtějí do Karolina přijít – a našli se tací, kteří si odpověděli, že nikoli. Jedním z nich byla dětská revmatoložka doc. MUDr. Pavla Doležalová, CSc., kterou navrhla vědecká rada 1. lékařské fakulty UK: „Pokud pan prezident nezmění svůj názor, nebo ho nepodpoří závažnou věcnou argumentací, ať už veřejně nebo v komunikaci s představiteli univerzity, jsem připravena připojit se k dalším společným protestním krokům akademické komunity, případně i ve formě neúčasti na ceremoniálu či odmítnutí převzít titul,“ uvedla. A nebyla sama. „S ohledem na obecné principy akademické svobody s daným postojem a jednáním prezidenta zásadně nesouhlasím,“ řekl doc. MUDr. Miloš Táborský, CSc., který by měl být 11. června jmenován profesorem vnitřního lékařství.
I když tento spor nakonec vyústil ke kompromisu, možná bude mít větší dopad než jen to, že M. C. Putna si potřese rukou nikoli s prezidentem, ale s ministrem školství. Diskuse, kterou Miloš Zeman vyvolal, určitě ovlivní nový vysokoškolský zákon. Dost možná tak vedlejším efektem prezidentovy vysoké hry bude taková podoba této klíčové normy, podle které profesory jmenuje rektor, tento titul je však vázán jen na školu, která jej udělila – podobně, jako tomu je v západních zemích. „Můj názor na takovou úpravu je nejednoznačný,“ říká děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. „Na jednu stranu by zabránila excesům, kterých jsme nyní svědky. Na druhou stranu by to mohlo vést ke snížení nároků na profesory a docenty, protože různé školy mají různou kvalitu. To asi hrozí spíše mimo medicínu, protože u nás máme poměrně vysoký podíl nestátních škol. Z tohoto důvodu se domnívám, že určitá kuratela státu je na místě. Je samozřejmě velmi obtížné odhadnout, jaké opatření k čemu povede. I tady platí, že cesta do pekel je dlážděna dobrými úmysly. Tradice, že prezident zaštituje autoritu státu, není úplně vyprázdněná, i když zrovna v případě docenta Putny byl protest akademické obce proti postupu prezidenta zcela oprávněný,“ uvedl prof. Šedo.
Zdroj: Medical Tribune