Železo – prvek známý i neznámý

Nedostatkem železa trpí na světě až miliarda lidí, ale železo se podílí na patologických stavech také jinak. Existují totiž nemoci provázené jeho nadbytkem a četné stavy se systémovou či lokální dysregulací jeho metabolismu, při nichž dochází k poškození buněk a orgánů. Patří k nim záněty a je doprovázející anémie nebo třeba neurodegenerativní onemocnění.Železo – životně důležité i potenciálně nebezpečné
Znalosti metabolismu železa v organismu a jeho regulace se během několika posledních let podstatně rozšířily. Většina lékařů si ze studia pamatuje a ze své současné praxe zná především transferin a feritin, jenž je spjat se jménem profesora Laufbergera. Železo, které je životně důležitým prvkem a současně potenciálně nebezpečným katalyzátorem vzniku volných radikálů, musí na své cestě organismem absolvovat složitou cestu, jež není dosud zcela prozkoumána. Než železo začne plnit svoji funkci v hemu jako součást stovek hemoproteinů nebo „skončí“ v zásobním feritinu, musí několikrát překročit buněčnou membránu (enterocyty, makrofágy, cílové buňky a jejich mitochondrie) a je nuceno se opakovaně měnit z dvojmocného na trojmocné a zpět. Přitom dvojmocné železo ve volné formě nelze ponechat, neboť vede jako katalyzátor ve Fentonově reakci k vzniku velmi reaktivních superoxidových radikálů. Je proto přirozené, že metabolismu železa se účastní četné proteiny (transportéry, oxidázy, reduktázy, regulační molekuly), které jsou předmětem intenzivního zkoumání. Cyklus železa v organismu je uzavřený a ztrácí se z něj denně jen malé množství (cca 0,025 % z celkového obsahu, který je odhadován na 3 až 4 gramy), které musí být nahrazeno resorpcí ve střevě. Větší část železa, asi dvacetinásobek resorpce ve střevě, denně recirkuluje mezi zanikajícími erytrocyty, makrofágy a kostní dření s vyzrávajícími prekursory červených krvinek.
...

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 34/2006, strana 11

Zdroj: