Ze studie PURE je obtížné dělat jakékoli závěry

V poslední době se setkáváme s názory, že se objevují zdánlivě nové poznatky o výživě. Po podrobnější analýze některých studií tomu však tak není. Rovněž studie PURE přináší výsledky v souladu se současnými doporučeními a není s nimi v rozporu. Účastníci ve studii PURE měli vysoký příjem sacharidů, nikoli však vysoký příjem tuků nebo nasycených mastných kyselin.

Současná doporučení již delší dobu nepodporují nízký příjem tuků, podle komentářů autorů studie PURE je tomu naopak. Ve studii je mimo jiné zmínka, že by příjem tuků měl být nižší než 30 procent z celkového příjmu energie. Hodnota celkového příjmu tuku je ale v řadě odborných doporučení (a to nejen z poslední doby) vyšší. Například podle FAO a WHO by měl příjem tuků odpovídat 20–35 procentům z celkového příjmu energie.¹ Doporučení týkající se příjmu tuků z roku 2012 vydané pro obyvatele Skandinávie uvádí 25–40 procent z celkového příjmu energie.² Doporučení pro příjem tuků může být formulováno specificky vzhledem k tělesné hmotnosti jedinců. Např. nizozemská doporučení již z roku 2001 tolerovala pro osoby s normální hmotností příjem z tuků až do 40 procent z celkového příjmu energie a pro osoby s nadváhou příjem energie z tuků do 35 procent.³ Nizozemská doporučení z roku 2001 svědčí o tom, že strava s nízkým příjmem tuku není již delší dobu podporována.

Zvýšení hodnot spodní i horní hranice intervalu pro příjem tuku o pět procentních bodů v doporučeních pro obyvatele Skandinávie bylo právě z důvodu, aby se o stejnou hodnotu snížilo doporučení pro příjem sacharidů na hodnoty 45–60 procent z celkového příjmu energie, což je podloženo řadou důkazů vyplývajících z odborných studií, přičemž cílové hodnoty pro příjem tuků byly stanoveny na 32–33 procent a pro sacharidy na 52–53 procent. To je plně v souladu se závěry studie PURE.

Respondenti v rámci studie PURE byli rozděleni do kvintilů podle úrovně konzumace jednotlivých živin. Zatímco u sacharidů byly doporučené hodnoty překračovány až do 80 procent z celkového příjmu energie, u tuků a jednotlivých mastných kyselin se příjem pohyboval převážně v rámci výživových doporučení, včetně nasycených mastných kyselin, kde první čtyři kvintily je konzumovaly do deseti procent z celkového příjmu energie.

Skladba stravy v rámci této studie je výrazně odlišná od ČR i od většiny evropských zemí. Podle studie HAPIEE⁴ v České republice dodržuje tolerovaný příjem pro nasycené mastné kyseliny do deseti procent z celkového příjmu energie pouze deset procent žen a jen pět procent mužů. Proto se téměř celá česká populace pohybuje v pátém kvintilu konzumace nasycených mastných kyselin této studie, nebo je dokonce spotřeba nasycených mastných kyselin i vyšší. Z tohoto pohledu je obtížně přenášet závěry mimo rozsah zpracovaných hodnot. Medián konzumace nasycených mastných kyselin v prvním kvintilu byl 2,8 procenta z celkového příjmu energie, což je velmi těžko realizovatelné v rámci naší stravy. Pro představu to odpovídá jednomu krajíci chleba namazanému máslem a žádné další tuky už nejsou během dne konzumovány ani ve skryté formě. Strava v rámci studie PURE byla typická obecně nízkou konzumací tuků, což rovněž není typické pro západní a střední Evropu. První tři kvintily byly pod spodní hranicí příjmu 25 procent z celkového příjmu energie a doporučovaný příjem pro tuky (do 40 procent) nebyl překročen ani v nejvyšším kvintilu. Výživová doporučení jsou od toho, aby při jejich dodržování k negativním dopadům na zdraví nedocházelo. Platí to jak pro vysoký příjem některých živin, tak i pro nízký, pokud jsou tyto limity stanoveny.

Výsledky studie nejsou tedy žádným překvapením a plně odpovídají současným vědeckým poznatkům. Negativní dopady vysokého příjmu sacharidů jsou popsány i v jiných studiích. Příjem tuků byl u více než poloviny účastníků nižší než doporučovaný a čtyři pětiny respondentů konzumovaly nasycené mastné kyseliny v rámci doporučených hodnot, což neodpovídá běžné stravě západního typu. Pokud se dostáváme u tuků z intervalu mimo doporučené hodnoty do hodnot doporučených, lze očekávat pozitivní účinky na zdraví, což se potvrdilo. Pokud se většina účastníků pohybuje v rámci doporučených hodnot jako u nasycených mastných kyselin, je obtížné dělat jakékoli závěry.

Zdroje: 1. Report of an Expert Consultation. Fats and Fatty Acids in Human Nutrition. FAO Food and Nutrition Paper 91 2010. Dostupné na http:// foris.fao.org/preview/25553‑0ece4cb94ac52f9a‑ 25af77ca5cfba7a8c.pdf 2. Nordic Nutrition Recommendation 2012. Dostupné na http://norden.diva‑portal. org/smash/get/diva2:704251/FULLTEXT01.pdf 3. Spaaij CJK, Pijls LTJ. New dietary reference intakes in the Netherlands for energy, proteins, fats and digestible carbohydrates. European Journal of Clinical Nutrition 2003;58:191–194. doi:10.1038/sj.ejcn.1601788 4. Boylan S, Welch A, Pikhart H et al. Dietary habits in three Central and Eastern European countries: the HAPIEE study. BMC Public Health 2009;9:439. https:// doi.org/10.1186/1471‑2458‑9‑439.

Zdroj: MT