Zdravotnictví viděné veřejností
Tazatelé oslovili formou osobního rozhovoru a vyplnění standardizovaného dotazníku 1 119 respondentů starších patnácti let. Každému z nich bylo položeno pět otázek zaměřených na zdravotní systém, zdravotní péči a subjektivní spokojenost s nimi. Výsledná data poté Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM) porovnávalo i s předchozími roky.
Zdravotnictví je prý spíše dobré
Prioritou výzkumu bylo především celkové mínění o spokojenosti se zdravotním systémem v České republice. Z celkového množství respondentů jich nejvíce (37 %) uvedlo, že se zdravotním systémem ČR není ani spokojeno, ani nespokojeno. Ve 32 procentech respondenti uvedli, že jsou se zdravotním systémem spokojeni. Jen o málo menší je počet nespokojených respondentů (29 %). Vyšší podíl nespokojených byl přitom zejména mezi občany staršími šedesáti let.
Zatímco při obdobném výzkumu na konci roku 2005 byl počet respondentů, kteří byli se zdravotním systémem v České republice spokojeni, resp. nespokojeni, prakticky shodný, v aktuálním výzkumu z konce loňského roku procento spokojených mírně převažuje.
Spokojenost s lékařskou péčí převládá
Druhá otázka se zaměřila na úroveň zdravotní péče. Z vyjádření respondentů vyplývá, že nadpoloviční většina občanů (51 %) se domnívá, že kvalita zdravotní péče v České republice nedoznala v posledním roce výraznějších změn. Pokud občané nějaké změny zaznamenali, byly to častěji změny k horšímu – více než čtvrtina oslovených (28 %) uvedla, že se podle jejich názoru kvalita zdravotní péče u nás v posledním roce zhoršila, zlepšení zaznamenala necelá pětina obyvatel země (17 %).
V porovnání se situací v prosinci 2005 se mírně zvýšil podíl dotázaných, kteří se domnívali, že se kvalita zdravotní péče u nás v posledním roce zlepšila, i když mínění, že kvalita zdravotní péče se zhoršila, i letos převážilo.
Třetím bodem výzkumu byla spokojenost s lékařskou péčí. Téměř polovina občanů (45 %) je v současné době s lékařskou péčí v České republice spokojena. Přibližně třetina obyvatel se necítí být ani spokojena, ani nespokojena. Jednoznačnou nespokojenost s lékařskou péčí vyjádřila pětina oslovených (21 %). Tento poměr prakticky odpovídá výsledkům z roku 2005. Spokojenost s lékařskou péčí vyjadřovali častěji dotázaní z nejmladší věkové kategorie (15 až 19 let), vyšší podíl nespokojených byl naopak mezi respondenty staršími 60 let.
Všichni dotázaní byli dále požádáni, aby subjektivně zhodnotili svůj současný zdravotní stav. Nadpoloviční většina respondentů (58 %) jej označila jako dobrý, 17 % oslovených jej dokonce považovalo za „velmi dobrý“. Za špatný naopak svůj zdravotní stav podle výzkumu CVVM považuje 13 % dotázaných. ani v tom se situace oproti předchozím letům nijak významně nezměnila.
Financování lidé vidí jako problém
Občané měli možnost vyjádřit se také k tomu, ve které oblasti zdravotnictví spatřují největší nebo naopak nejmenší problémy. asi nepřekvapilo, že největší rozpaky budí systém financování následovaný hospodařením v oblasti léků a fungováním zdravotních pojišťoven. Názor, že v dané oblasti jsou velmi velké či velké problémy, převážil také v případě objemu služeb poskytovaných veřejným zdravotnictvím. Naopak nejmenší problémy vidí veřejnost v oblasti kvality a dostupnosti poskytované zdravotní péče. Nejlépe však dopadla – možná překvapivě – oblast vztahu mezi lékaři a pacienty. ač si na ni ve sdělovacích prostředcích lidé často stěžují, ve výzkumu CVVM ji plných 70 % oslovených označilo za prakticky bezproblémovou.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2007, strana A16
Zdroj: