Zdravotnictví versus globální recese

Dosud platilo všeobecné přesvědčení, že krátkodobé výkyvy v ekonomice nemají na zdravotnictví tak velký vliv jako na ostatní odvětví. Lidé onemocní bez ohledu na to, zda se ekonomice daří nebo ne. Solidární prvky ve financování zdravotnictví zajišťují, že lidé, kteří potřebují nutnou pomoc, ji vždy dostanou. Tentokrát je však situace jiná.  

Zatímco dříve se krátkodobý pokles ekonomiky na zdravotnictví příliš nepodepsal, současná krize je natolik výrazná, že ovlivní i systém zdravotní péče, míní komentátoři ve Spojených státech. „Je to dáno především zavedením řízené péče a větším množstvím výdajů ve formě spoluúčasti. Tyto faktory ovlivňují fungování nemocnic, lékařského vybavení a společností, které se zabývají managementem ve zdravotnictví,“ píše autor článku časopisu Businessweek.

Ekonomická situace pacientů

Finanční situace Američanů se horší, přibývá těch, kteří nejsou schopni splácet hypotéky a jiné půjčky. Jejich slabá ekonomická situace se odráží v tom, že odkládají neakutní medicínské výkony či vyšetření. Z analýzy společnosti S&P Equity Research vyplývá, že stávající krize ovlivňuje zdravotnická zařízení dvěma způsoby.

Zaprvé dochází k poklesu elektivních výkonů (především výměna kloubních endoprotéz, různá screeningová vyšetření, včetně kolonoskopie a další). Ačkoli jsou tyto lékařské výkony ve většině případů pro pacienty důležité, mnozí z nich je kvůli nedostatku financí odkládají. Ekonomická recese také ovlivnila schopnost lidí podílet se na úhradě lékařského ošetření. Přibývá lidí, kteří nejsou schopni svému lékaři zaplatit.

Nejhůře jsou na tom lidé, kteří přišli o práci a zůstali nyní nepojištění. Se zhoršující se ekonomickou situací nejprve pacient odkládá neakutní lékařské ošetření, v další fázi má problém s úhradou zdravotní péče, a jakmile přijde o práci, ztratí zdravotní pojištění úplně.

Zmiňovaná analýza také ukázala pokles v počtu hospitalizovaných pacientů. Tři z pěti amerických nemocnic hlásí v posledním čtvrtletí pokles počtu hospitalizací. Autoři výzkumu uvádějí, že 20 % z dotázaných Američanů má problém zaplatit své účty za lékařské ošetření. To vede k tomu, že zdravotnická zařízení omezují poskytované služby a svůj další rozvoj, omezují kapitálové investice a nákupy, a v nejhorších případech dokonce uzavírají celé pracoviště. Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti lze očekávat, že tato situace se v příštím roce ještě zhorší. 

Ekonomická situace firem  
Američtí výrobci a prodejci medicínského vybavení zatím ještě současnou ekonomickou krizi naplno nepociťují. „Nadále trvá silná poptávka po onkologickém vybavení, chirurgických nástrojích, ortopedických implantátech a robotických chirurgických přístrojích. Výrazný pokles poptávky naopak zaznamenává plastická chirurgie, laserové operace očí a další výkony, které nejsou hrazeny ze zdravotního pojištění.
 
Zřejmě nejvýrazněji se pokles poptávky dotkl plastické chirurgie – lidé odkládají nebo ruší operace a konzultace. Některých plastických operací se provádí o 15 až 30 % méně. Ještě loni se přitom tomuto odvětví vedlo dobře. Letos je situace zcela jiná. Podle aktuálního průzkumu 59 % amerických žen uvedlo, že zamýšlený invazivní zákrok v oblasti plastické chirurgie odloží.

Nebezpečí farmaceutického průmyslu

Američtí komentátoři upozorňují, že ekonomická situace začne brzy ovlivňovat i mnohem důležitější segmenty zdravotní péče a rozšíří se i do klíčových oblastí. 
     

Poměrně výrazné změny čekají mnohé farmaceutické firmy, které začaly škrtat ve svém rozpočtu. Omezují výdaje na inovační činnost, marketing a propouštějí zaměstnance.

„Přijali jsme obtížná, ale nutná opatření – snížili jsme výdaje a zmrazili jsme vývoj,“ oznámila společnost Javelin Farmaceuticals, která se zaměřuje na vývoj nových léků proti bolesti. Firma propustila zhruba 15 % svých zaměstnanců.

Propouštět se chystá také firma AstraZeneca. „Současné změny přinášejí velmi nelehkou situaci pro zaměstnance, kterých se propouštění týká. Věříme však, že tyto kroky jsou nutné pro ozdravění chodu firmy.“ Farmaceutický průmysl čekají podle amerických komentátorů neradostné zítřky. Snižováním výdajů na inovaci se firmy vystavují riziku, že v zájmu finančního přežití zabřednou v technologickém status quo.

Firmy totiž nyní šetří na interních zaměstnancích a raději využívají různé typy tzv. outsourcingu. „Tato opatření budou mít krátkodobý pozitivní dopad na finanční situaci podniků. Je však otázka, jaký to bude mít vliv na celkový proces výroby léků, zda zůstane zachována kvalita a bezpečnost vývoje nových léčiv. Brzy možná vyvstane otázka, zda firmy, které na tolika úrovních seškrtají své výdaje, neobětují kvalitu vyráběných léků ve prospěch jejich kvantity,“ píší autoři článku.

AIFP: nesmí se zbrzdit investice

Zástupci farmaceutických firem v České republice situaci zatím tak dramaticky nevidí. „Pro inovativní farmaceutické firmy není nic nového, že se týmy specifických farmaceutických reprezentantů nabírají a pak zase propouštějí v závislosti na aktuálním ekonomickém vývoji. Jinými slovy, my jsme na tuto situaci zvyklí,“ uvedl pro Medical Tribune PharmDr. Radim Petráš, výkonný ředitel Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).

„Výzkumně orientované firmy nadále investují obrovské podíly z tržeb do výzkumu a vývoje. To ostatní se dá nějak ztlumit, oplakat. Zastavit vývoj nových léčiv si však dovolit nemohou, to by dopadlo velice špatně,“ uvedl R. Petráš.

Na otázku, zda současnou krizi nepociťují nejvíce firmy vyrábějící tzv. lifestyle drugs, PharmDr. Petráš odpovídá: „Těžko říct. My jsme tady v Čechách od toho zdroje problému příliš daleko. Ta situace trvá pouze několik měsíců, takže lze jen těžko hodnotit nějaký pokles odbytu. Lze očekávat, že se současná krize projeví na poklesu tržeb některých léků, ale spíš se to dotkne doplňků stravy. Moudřejší budeme až na konci ledna, kdy budou publikována čísla o celosvětovém růstu farmaceutického trhu. Ta velká čísla tomu zatím v žádném případě nenasvědčují,“ uvedl šéf AIFP.

Nejhorší, co by mohlo české zdravotnictví podle Petráše potkat, je to, že zdroje z veřejného zdravotního pojištění neporostou tempem, na které jsme byli několik let zvyklí. „Pokud přibude nezaměstnaných a platy neporostou, pak i zdroje do celého českého zdravotnictví budou limitovány, a to je největší problém.“

Krize sníží výši pojistného

Právě výši pojistného hodlá česká vláda kvůli ekonomické krizi snížit. Současná finanční situace ve světě totiž dopadá i na českou ekonomiku. Podle odhadů ministerstva financí se dá očekávat, že HDP klesne pod tři procenta.V rámci tzv. krizových balíčků proto ministerstvo obchodu a průmyslu navrhlo snížit zdravotní pojištění o 0,5 procenta. Takový krok se samozřejmě nelíbí pojišťovnám.

„Podle dostupných informací je tato změna zvažována již od 1. ledna příštího roku,“ potvrdil pro MT Tomáš Červinka, ředitel Odboru výběru pojistného VZP. „Za celý systém zdravotního pojištění by zdravotní pojišťovny měsíčně přišly o cca 660 milionů korun. Ztráta za celý rok by činila skoro osm miliard korun. Pokud by došlo ke snížení o celé procento, pak by ztráta byla dvojnásobná – tj. takřka 16 miliard korun. Vzhledem k tomu, že smluvní partneři dosáhli v době zlepšení bilance zdravotního pojištění vysokých meziročních navýšení svých příjmů, bylo by jen otázkou času, kdy dojde opět k zadlužení některých ZP,“ říká Červinka.

Vládní představitelé však vidí snížení výše pojistného jako nutný ozdravný krok. „Dá se říci, že ve zdravotnictví končí tučná léta růstu příjmů zdravotních pojišťoven, která spolu s regulačními poplatky vedla k tomu, že zdravotní pojišťovny v posledních letech vybraly více peněz, než zaplatily zdravotnickým zařízením,“ uvedl pro MT náměstek ministerstva zdravotnictví Pavel Hroboň.

„Za vzniklé rezervy bychom měli být vděčni, budeme je totiž potřebovat již v příštím roce. Pojistné plány na rok 2009 byly schváleny ještě za doby původních, dnes jasně nerealistických očekávání ekonomického růstu. Jinými slovy, pojišťovny v příštím roce vydají více než vyberou a bez dnešních rezerv by se propadly do platební neschopnosti. Je tedy jasně vidět, jak pošetilé byly názory rozpustit přebytky již v průběhu tohoto roku. Naštěstí ministerstvo a pojišťovny nátlaku odolaly a díky vytvořeným rezervám pocítí české zdravotnictví ekonomickou krizi méně palčivě než většina ostatních sektorů,“ dodává P. Hroboň.

O tom, že výše zdravotního pojištění má na vývoj zdravotnictví velký vliv, jsou přesvědčeni také ekonomové. „Zdravotnictví žije do určité míry autonomním vývojem, protože poptávka je víceméně daná. Krize se projeví především na straně financování z veřejných zdrojů. V ČR jde prozatím o zpomalení růstu ekonomiky, nikoli o její pokles. Pro zdravotnictví je však klíčový vývoj ve výběru veřejného zdravotního pojištění – ten by neměl klesnout,“ říká odborník na ekonomiku ve zdravotnictví, doc. Martin Dlouhý, který přednáší na Všeobecné škole ekonomické v Praze.

Krize a nové pojišťovny

Současná globální krize se podpisuje také na chování nejbohatších Čechů, kteří ještě před několika měsíci plánovali založit vlastní zdravotní pojišťovny. Od svých záměrů upustil Petr Kellner, který pod záštitou České pojišťovny plánoval otevřít zdravotní pojišťovnu příští rok na jaře. Podle informací z tisku stáhl v listopadu žádost o pojišťovnu také miliardář Marek Čmela a jím spoluovládaná skupina Appian Group.  

Zdroj: