Zdravotničtí asistenti mizí jako pára nad hrncem
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady v Praze má střední zdravotnickou školu přímo v areálu. Na praxi do ní chodí přibližně sto studentek oboru zdravotnický asistent. Letos poprvé jich téměř čtyřicet odmaturovalo. Na složení zájemců o práci se to ale skoro neprojevilo, na plný úvazek do vinohradské nemocnice nenastupuje ani jeden absolvent tohoto studia. „Několik jich bude pracovat jen na částečný úvazek s tím, že při práci budou dále studovat. Každá z našich vrchních sester je přitom připravena je přijmout a zařadit je přesně podle jejich kvalifikace,“ říká náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Irena Trpišovská.
Ostatní pražské nemocnice jsou na tom podobně. „Potvrdilo se to, co jsme čekali. Absolventky s kvalifikací zdravotnického asistenta do nemocnic nejdou. U nás nastoupila jedna od září a snad dvě nastoupí od října. Připravili jsme se na ně a vytvořili novou systematizaci míst, tu se nám ale nedaří naplnit. Dovedla bych si přitom představit, že bychom měli na standardních pracovištích na ranní směně jen jednu kvalifikovanou sestru a spolu s ní dva, tři zdravotnické asistenty – na intenzivní péči by to samozřejmě bylo složitější. To je ale nereálné,“ uvádí Mgr. Lenka Gutová, MBA, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické profese Ústřední vojenské nemocnice.
Všeobecnou sestrou po sedmi letech studia
Zdravotnických asistentů přitom školy opustilo na tři tisíce. Kam tedy zmizeli? Větší část z nich šla studovat. „Přibližně sedmdesát procent našich maturantek si podalo přihlášku na vysokou nebo vyšší zdravotnickou školu. Je to v souladu se současným trendem posilujícím terciární vzdělání,“ říká výchovná poradkyně SZŠ Ruská v Praze RNDr. Dagmar Kenkušová.
Některé studentky dokonce po prázdninách chodí do té samé budovy jako doposud, jen ze střední školy plynule přešly na vyšší. „Ze 71 přijatých studentek do oboru všeobecná sestra na vyšší zdravotnické škole v prvním kole jsou čtyři z gymnázia, tři z obchodní akademie, 64 studentek je z oboru zdravotnický asistent a 40 z nich je z naší školy. Nemáme zpětnou vazbu, odhaduji, že z našich absolventů oboru zdravotnický asistent do praxe nastupuje třetina,“ uvádí PhDr. Mária Janáková, ředitelka SZŠ a VZŠ 5. května v Praze.
Nabízí se ale otázka, zda není zbytečné studovat v rámci střední školy něco, co se stejně bude vyučovat na škole vyššího stupně. S obory, které by přijímaly výhradně absolventy středních zdravotnických škol a rozvíjely u nich již získané znalosti a dovednosti, se nepočítá. Pokud se asistent bude chtít stát sestrou, bude muset absolvovat stejné kvalifikační studium jako jiní maturanti. Na povolání zdravotní sestry se tak bude odborně připravovat sedm let. Pro pedagogy to možná bude znamenat, že se budou potýkat s desítkami studentů, kteří mají pocit, že vše už znají a vše už slyšeli.
Teprve čas ukáže, jak budou zdravotničtí asistenti při získávání vyšší kvalifikace úspěšní. „Na tento obor střední zdravotnické školy mnohdy přijímaly zcela bez zkoušek. Velká část těchto absolventů na vysokoškolské studium prostě mít nebude. Zkusí to a pak odejdou zcela mimo zdravotnictví,“ říká prezidentka České asociace sester Mgr. Dana Jurásková, MBA. Ostatně mnoho asistentů zcela opustilo svůj obor už dnes a nic jim v tom nebrání.
A to opravdu nebudeme sestry?
Co je tedy příčinou tohoto stavu? „Asi není šťastně zvolen název tohoto zdravotníka – slovo asistent samo o sobě evokuje jen nějakou podřadnou práci, přitom tito absolventi mají kompetence poměrně široké, rozhodně to nejsou žádné sanitářky. U mnoha těchto dívek možná až v průběhu studia přišlo rozčarování, že vlastně nejsou sestry. Nabídka dalších možností je před nimi široká a jejich přístup k dalšímu vzdělávání ani nemůže být nijak limitován. A samozřejmě jde o peníze. Když jsme dělali náborové akce, studentky nám daly jasně najevo, že za jedenáct tisíc pracovat nepůjdou,“ uvádí Dana Jurásková.
Při úsilí získat tuto potenciální pracovní sílu jsou někdy hlavní sestry nechtěně vtipné. „Nabízela jsem na střední zdravotnické škole studentům posledního ročníku uplatnění v naší nemocnici. Když jsem řekla, jaké peníze jim můžeme dát, rozesmálo je to. Nejrůznější bonusy, které jsou podle mého názoru skutečně atraktivní, je nezajímají, to považují za samozřejmost,“ říká L. Gutová.
Pro úplnost je ale nutné dodat, že přece jen jsou místa, kam zdravotničtí asistenti skutečně přišli. „V naší nemocnici jich přijímáme dvacet. Nemohou pracovat na všech odděleních, ale nebráníme se jim. Zatím nevíme, co od nich čekat, nevíme, co budou umět. Podle osnov by toho nemělo být o mnoho méně než u dřívějších absolventek, ale přece jen neměli tolik praxe,“ říká Bc. Erna Mičudová, náměstkyně ředitele pro nelékařské zdravotnické pracovníky FN Brno.
Diferenciace ošetřovatelských týmů je něco, po čem sestry dlouho volají. Zdravotnický asistent dával naději, že se sestra konečně bude moci ujmout své role koordinátora péče. Nyní ale vše nasvědčuje tomu, že tato skládanka do sebe nezapadá. Na samostatnou práci je zdravotnický asistent vzdělaný málo a na provádění tolik potřebné základní ošetřovatelské péče se mu zdá jeho vzdělání škoda. V zahraničí má zdravotník na této pozici za sebou v lepším případě pouze krátkodobý kurs. „K tomu, abyste se v USA mohli stát zdravotnickým asistentem, nepotřebujete navštěvovat školu celé čtyři roky a trápit se s maturitními otázkami z ošetřovatelství. Stačí vám jen zaškolení na příslušné ošetřovací jednotce nemocnice. Doménou asistenta je pouze a výlučně péče o základní potřeby klienta-pacienta. Mezi tyto úkony se řadí hygienická péče, péče o výživu a vyprazdňování, úprava lůžka, měření vitálních funkcí a někde po speciálním zacvičení i měření hladiny glukózy v krvi glukometrem. Zdravotnický asistent pomáhá registrované sestře s úkony, které vyžadují asistenci, jako například převazy, ovšem v takovém případě skutečně jen asistuje, to znamená, že něco podrží nebo podá. Registrovaná sestra řídí práci zdravotnických asistentů a dohlíží na to, jak plní jednoduché úkoly, které jim byly zadány. Mám dojem, že pro tuto práci není nutné studovat čtyři roky na střední odborné škole,“ popisuje Mgr. Helena Vaňková, která několik let pracovala jako registrovaná sestra v americkém Pittsburghu.
Přirozeně se nabízí úvaha, zda by nebylo lepší takto koncipovaný obor zrušit. „.Z důvodu druhého kola přijímacích zkoušek musíme počkat, až bude jasné, kolik zdravotnických asistentů skutečně nastoupí do praxe a kolik jich bude dále studovat, abychom měli argumenty pro další jednání s ministerstvem školství. Určitě ale budeme uvažovat i o změně systému. Ačkoli posilujeme kompetence zdravotnickým asistentům, finanční důvody, které je vedou k rozhodnutí dále studovat, chápu. Zároveň musím dodat, že skutečně nepotřebujeme ve zdravotnických zařízení jen vysokoškolsky vzdělané sestry. Zdravotnický tým musí být složen z více a méně kvalifikovaných pracovníků, jinak se zdravotní péče velmi prodraží,“ uvádí Bc. Nina Müllerová, vedoucí oddělení nelékařských povolání a uznávání kvalifikací ministerstva zdravotnictví. Jisté je jedno. Dříve vycházelo ze škol pět tisíc absolventů s kvalifikací sestry. Letos jen dva tisíce. To, že se vedle nich postaví jen zlomek z očekávaných asistentů, je problém.
Zdroj: