Zdravotnické technologie - kolik je dobře?
Česká asociace dodavatelů zdravotnických prostředků, známá pod zkratkou CzechMed, uspořádala 24. března v Praze konferenci věnovanou hodnocení, výběru, nákupu, distribuci a koordinaci zdravotnických technologií v kontextu českého zdravotnictví. Více než stovka účastníků měla možnost přivítat mezi sebou představitele organizátorů, plátců i poskytovatelů zdravotní péče, kteří je seznámili se svými - často značně odlišnými - stanovisky a pohledy na tuto problematiku.
Byli mezi nimi představitelé pojišťoven (Bc. V. Kothera - Metal Aliance a Ing. J. Gajdáček - ZP Ministerstva vnitra ČR), nemocnic (Ing. Zdeněk Páv - FN Plzeň) i odborné veřejnosti (kardiologové prof. J. Kautzner - IKEM a prof. J. Veselka - FN Praha-Motol; chirurgové prof. J. Žaloudík - MU Brno a prof. M. Ryska - ÚVN Praha). Je pozoruhodné, jak rozdílná je míra zavádění a využívání technologií v různých zemích světa i Evropy, a stejně pozoruhodné je, z jak rozdílných úhlů a s rozdílnými závěry se tyto technologie hodnotí.
Pohybujeme se na široké škále mezi dvěma póly: prvním je přesvědčení, že techniky je třeba nakupovat stále více, neboť jsou to účelně vynaložené náklady, druhým pak názor, že techniky je zbytečně moc, protože náklady jen zvyšuje a zdaleka nepřináší očekávané efekty.
Proto se také bohužel při nákupu techniky a jejím uvádění do provozu ne vždy rozhoduje kvalifikovaně a racionálně, na základě objektivních tvrdých dat a podle seriózního posouzení skutečných potřeb a možností. Někdejší nekvalifikovaná a politicky motivovaná rozhodování okresních stranických tajemníků, kteří v závislosti na svém věku a zdravotním stavu podporovali ve svých regionech buď výstavbu plaveckých bazénů a stadionů, nebo nemocnic, dnes nahradilo rozhodování při "porcování medvěda" a jiné mechanismy.
Palčivá otázka, jak zajistit rovnováhu mezi rostoucí nabídkou moderních technologií a jejich potřebou danou zdravotním stavem populace na jedné straně a omezenými zdroji na straně druhé, tedy jak dosáhnout "udržitelného rozvoje", tak stále trvá.
Přitom nesmí jít o prosazování heroické medicíny snažící se přelstít smrt a prodlužovat nikoli život, nýbrž utrpení, ale o medicínu schopnou bránit předčasným úmrtím, potlačovat choroby, dosahovat jejich komprese do stále vyššího věku a zaručovat jistou kvalitu prodlužujícího se života. V souvislosti s tím je nutno řešit i problémy, které pokrok medicíny sám sobě přináší, když se stává obětí vlastního úspěchu - udržuje při životě stále více lidí, kteří však nejsou zcela zdrávi, potřebují dlouhodobou péči a asistenci, a generují tedy další náklady.
Je proto dobře, že CzechMed se rozhodl otevřít a začít hledat odpovědi na některé otázky, jež by snad mohly vést k nalezení konsensu o tom, jak moderní technologie posuzovat a hodnotit, jak je zavádět a využívat. Prezident CzechMed MUDr. Miroslav Palát uvedl mj., že v různých vyspělých zemích existuje velmi rozdílná "prevalence" využití zdravotnických prostředků či technologií, aniž to nutně koreluje s výší HDP nebo podílem výdajů na zdravotnictví. U nás např. představují výdaje na veškeré zdravotnické prostředky a technologie (kolem 18 miliard korun ročně) pouhopouhých 7 až 8 % z celkových nákladů na zdravotnictví.
Celé jednání konference CzechMed pak hledalo odpovědi na otázky, kolik technologií potřebujeme a kolik na ně máme, tedy kolik je dost či dobře, a jak to zjistit, tedy jak by měl vypadat nepříliš formální proces, jehož výsledkem by bylo posouzení a zhodnocení jednotlivých technologií v reálném čase a návrh jejich racionálního využití tak, aby náklady nezvyšovaly, nýbrž v dlouhodobé perspektivě snižovaly. Podrobněji se ke konferenci CzechMed vrátíme v některém z příštích čísel MT.
Zdroj: Medical Tribune