Zdravotnické finance 2014 – mírný pokrok s mnoha otazníky

Zdravotnické finance jsou podle ministra Svatopluka Němečka stabilizované. Zdravotní pojišťovny, včetně Všeobecné zdravotní pojišťovny, podle něj skončily rok 2014 s přebytkem a nemocnice hospodařily vyrovnaně. Prezentovaný pozitivní obrázek finanční bilance zdravotnictví však kazí zprávy o tom, jak se v mnoha případech v minulosti finance určené pro léčbu utrácely dost neefektivně. Velká část zdravotníků také kritizuje rušení regulačních poplatků, které pro zdravotnictví představovaly větší příjem než odhadované úspory dosažené SÚKL při lékových revizích. Otazníků by se ale našlo více…

Přes zdravotní pojišťovny šlo do systému loni téměř 230 miliard korun. Opozice ale namítá, že se zdravotnickým financím daří hlavně díky tomu, že předloni tehdejší vláda přilila do resortu peníze tím, že zvýšila platby za tzv. státní pojištěnce, a současná vláda její krok loni zopakovala. Podle doc. Leoše Hegera zdravotnickému systému nepomáhají některé neuvážené kroky, zejména ty z kategorie politického populismu. „Na mysli mám především rušení regulačních poplatků za hospitalizaci. Rozuměl jsem snížení poplatku ze sta na šedesát korun, pochopil bych vytvoření nějakých dalších úlev pro sociálně slabé. Pro ekonomicky aktivní jedince s pravidelným příjem ale poplatek šedesát korun za den pobytu nevidím skutečně jako nějakou neúměrnou částku, jde o minimum běžných každodenních výdajů. Proto považuji rušení poplatků za zbytečné a prázdné gesto, které zdravotnictví spíše uškodí – a pojišťovnám zejména,“ namítá doc. Heger.

Ministr Svatopluk Němeček však oponuje, že většina klíčových nemocnic skončila rok 2014 s kladným nebo vyrovnaným hospodářským výsledkem. Velmi pozitivně hodnotí i to, že se pojišťovnám dařilo udržovat vyrovnané hospodaření a nebylo to na úkor pacientů. „Považuji to za velmi dobrý výsledek, který tady několik let nebyl,“ řekl ministr, který ocenil zlepšení zejména Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP), která loni skončila s přebytkem téměř čtvrt miliardy, zatímco předloni s propadem téměř jedné miliardy a rok předtím 3,5 miliardy. Ředitel VZP Zdeněk Kabátek potvrdil, že řádně vrátili část půjčky státu. Za péči platila VZP loni včas a bude včas platit i letos.

Za úsporami z dílny SÚKL stojí obchodní dohody VZP

Za ocenění podle ministra Němečka stojí i činnost lékového ústavu, který revizí cen léků ušetřil zdravotnímu pojištění přes dvě miliardy korun. Konkrétně hloubkovými revizemi cen uspořil loni lékový ústav systému 493 milionů, zkrácenými revizemi pak 1,7 miliardy korun. Při pohledu na výčet jednotlivých zkrácených revizí je však patrné, že z dvaceti zkrácených revizí zahájených v roce 2014 jich bylo třináct provedeno na žádost VZP, přičemž většina úspor (odhad cca 1,6 miliardy korun) by se měla generovat z osmi zkrácených revizí zahájených na podnět VZP. Z přehledu revizí také vyplývá, že na podnět SZP byla zahájena pouze jedna zkrácená revize.

Sliby o navýšení platů zůstaly mnohde nenaplněny

K výčtu zdravotnických pozitiv loňského roku by se dalo zařadit i rozhodnutí vlády o zvýšení tarifních platů nemocničních lékařů a dalších zdravotníků o pět procent. S finančními prostředky, které by realizaci vládních slibů umožnily, počítal návrh úhradové vyhlášky. Jak 21. ledna upozornili představitelé AČMN, konečná podoba úhradové vyhlášky negarantuje dříve dohodnutou minimální úhradu 103 % roku 2014, nezbytnou pro zvýšení mezd ve všech nemocnicích, a úhrady následné a dlouhodobé péče zvyšuje jen minimálně. Z ankety, kterou provedla Asociace českých a moravských nemocnic v první polovině ledna v 81 nemocnicích, z toho ve 28 příspěvkových organizacích a 53 ostatních (obchodní společnosti, obecně prospěšné společnosti a církevní právnické osoby), vyplynulo, že zatímco platy se od ledna zvýší o 5 % ve všech příspěvkových organizacích, mzdy zvýší od ledna jen osmnáct zdravotnických zařízení (33,9 %), z toho o plných 5 % porostou mzdy zdravotníků jen v deset zařízeních (18,9 %). Až v průběhu roku 2015 podle skutečného vývoje úhrad hodlá zvýšit mzdy 23 zařízení (43,4 %), nicméně většina zvažuje nižší navýšení než vládou doporučovaných pět procent. Za zvláštní pozornost stojí, že na ministerstvem slibovaný reálný nárůst úhrad v roce 2015, nezbytný nejen pro kompenzaci zrušených poplatků, ale také pro zvýšení platů a mezd, však podle dat AČMN nedosáhne žádné zařízení následné a dlouhodobé péče. Přitom je známo, že právě tato zařízení trpí dlouhodobě velkým podfinancováním.

Kultivovat vedle DRG zaslouží i seznam výkonů a číselník VZP

Za pozitivní lze označit snahu ministerstva narovnat financování lůžkové péče díky kultivaci stávajícího systému DRG. Tímto úkolem byl pověřen ÚZIS, do jehož čela byl v květnu jmenován doc. Ladislav Dušek. Jeho aktivity v této oblasti jsou sledovány s velkým očekáváním, nicméně i podle jeho vlastních slov je šance, že plán bezezbytku vyjde, asi čtyřicetiprocentní, a i v takovém případě nelze pozitivní výsledky tzv. projektu DRG restart očekávat dříve než za několik let. Kultivace DRG systému je však jen jednou z podmínek skutečně funkčního a efektivního systému úhrady nemocniční péče. Dalším úkolem, který bude muset ministerstvo odpracovat, je kultivace tzv. seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a aktualizace cen a úhrad zdravotnických prostředků (tedy číselníku VZP) tak, aby odpovídaly reálným tržním poměrům. Jak zjistila redakce MT, uměle nadhodnocené úhrady vybraných zdravotnických prostředků umožňovaly neoprávněné vyvádění peněz ze zdravotního pojištění minimálně v řádu stovek milionů korun. O praxi, která to umožňovala, informujeme na str. A4.

Problém vnitřního dluhu regionálních nemocnic

I díky dodatečným příjmům z vratek od dodavatelů drahého zdravotnického materiálu se relativně dobrému finančnímu zdraví těší zpravidla hlavně fakultní nemocnice. Ty menší, zřizované kraji či jinými subjekty, v tak dobré kondici nejsou. Podle zjištění deníku Aktuálně museli krajské nemocnice jejich zřizovatelé loni dotovat celkově částkou blížící se 2,5 miliardy korun. Přitom na samotný provoz, který by měl teoreticky být pokryt platbami od zdravotních pojišťoven, šlo z této sumy až 60 % prostředků. Podle aktuálních reakcí AČMN tuto nepříznivou situaci příliš neřeší ani letošní úhradová vyhláška, která kvůli diskriminačním koeficientům slibuje reálné navýšení plateb ve všech krajích s výjimkou Prahy jen v řádu 1,5 až 2 %. Alespoň částečné narovnání podhodnocených úhrad si tak ředitelé regionálních nemocnic slibují až od výsledků projektu DRG restart.

Ale ani poté, co zrevidujeme ceny a úhrady léků a zdravotnických prostředků, kultivujeme systém DRG a seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami, výčet výzev, který před vedením resortu stojí, nekončí – pokud usiluje o skutečnou stabilizaci financování zdravotnictví. Mnozí totiž upozorňují, že skutečným motorem rok od roku se zvyšujících nákladů na zdravotnictví je absence funkčních mechanismů regulujících zvyšující se poptávku po zdravotní péči. A jak ukazuje neúspěšný pokus o restrukturalizaci sítě akutní lůžkové péče bývalého ministra Leoše Hegera, omezit nabídku „švédského stolu“, který v současnosti systém veřejného zdravotního pojištění připomíná, nebude rozhodně snadné. Otázkou zůstává, zda k tomu vůbec bude vůle, a nejen ta politická.

Zdroj: Medical Tribune