Zdravotnická studia se osamostatňují
Od nového akademického roku vzniká na Univerzitě Palackého v Olomouci nová Fakulta zdravotnických věd. Přenese se na ni výuka nelékařských zdravotnických oborů, která až dosud probíhala na lékařské fakultě. „V uplynulém období bylo zahájení studií ošetřovatelství, porodní asistence, posléze fyzioterapie, zdravotnického managementu a nejnověji radiologické asistence v rámci lékařské fakulty ekonomicky i odborně nosné. Dynamický rozvoj zmíněných zdravotnických oborů vedl k postupnému gradování odborných problémů, které se postupně více a více obracejí proti rozvojovému potenciálu obou – nelékařských i lékařských – odvětví. Vznik samostatné fakulty je partnerským rozhodnutím obou těchto stran a přinese podmínky k jasnějšímu, autonomnějšímu profilování obsahu a vědního zaměření oborů Fakulty zdravotnických věd,“ říká doc. PhDr. Jana Marečková, Ph.D., proděkanka pro studium zdravotnických oborů Lékařské fakulty Univerzity Palackého Olomouc.
Podobný proces probíhá i na lékařské fakultě Masarykovy Univerzity v Brně. „Fakultu zdravotnických studií bychom pravděpodobně měli zřídit od 1. ledna 2009. Na začátku by měla mít přibližně 950 studentů, výhled do roku 2013 by byl asi 2 300 studentů. Zájem uchazečů i praxe je velký, zatím však chybějí prostory. To by se mělo vyřešit, jakmile se dostaví kampus,“ uvádí děkan fakulty prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. „V současné době máme sedm kateder pouze pro zdravotnické obory, vyučujeme ošetřovatelství, porodní asistenci, fyzioterapii, optiku a optometrii, výživu, radiologické asistenty a laboratorní techniky. Nabízíme také programy zaměřené na management, pedagogiku, geriatrii nebo intenzivní péči. Předpokládáme, že lékařská fakulta samozřejmě bude nové fakultě zdravotnických studií nadále vypomáhat ve výuce medicínských předmětů od anatomie až po internu,“ popisuje Jan Žaloudík.
Osamostatnění zdravotnických oborů znamená pro lékařské fakulty výrazné zjednodušení situace. Nelékařské programy zatěžují jejich správní aparát mnohem více, než by odpovídalo počtu studentů. Neustále je potřeba je reakreditovat, organizování odborných praxí je také náročnější než u mediků. Nelékařské obory zase nebudou ve stínu studia medicíny.
Samostatná fakulta má pro sestry význam už jen proto, že v konkurenci panující na lékařské fakultě je pro ošetřovatelství téměř nemožné, aby si vytvořilo vlastní elity – docenty a profesory. „Pokud budou v tomto směru kladeny na sestry stejné nároky jako na univerzitní učitele z řad lékařů, včetně například publikací v impaktovaných časopisech, tyto ošetřovatelské elity nevzniknou nikdy. Zcela jistě však ošetřovatelství dokáže podávat srovnatelný vědecký výkon, jaký je běžný například na fakultách pedagogických nebo sociálních věd,“ uvádí prof. Žaloudík. „Stále se ale setkáváme i s názory, že sice vzdělané sestry potřebujeme, ale vzdělané jen do určité míry. Přitom není žádný důvod k tomu, aby v ošetřovatelství nebyly dostupné všechny stupně studia, včetně magisterského a doktorandského,“ dodává prof. Žaloudík.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 5/2008, strana A15
Zdroj: