Zdravotníci se obávají zhoršení kvality péče

Úsporná opatření dopadají tvrdě na chod nemocnic. Personální vyhláška zredukovala počet lékařů i sester v nemocnicích. Zdravotnická zařízení navíc z nedostatku financí lékařům omezují či ruší přesčasovou práci a snižují jejich platový základ. Lékaři se obávají, že dojde nejen k omezení plánovaných operací, ale také ke snížení kvality péče.

Chybějící finance v nemocnicích se už projevily na celkovém chodu většiny nemocnic. Ředitelé od nového roku snížili lékařům i sestrám platy a omezili přesčasové hodiny. Zdravotníci si musejí místo nich vybírat náhradní volno. Dopady snížených příjmů nemocnic a nové personální vyhlášky už vzbudily vlnu kritiky.

„My se striktně personální vyhlášky nedržíme. Snažíme se najít nějakou střední cestu. Například do celkového počtu personálu nepočítáme vrchní sestry a staniční sestry. V některých ohledech se vyhláška dodržovat nedá. Je například úplný nesmysl, pokud má v době ústavní pohotovosti sloužit jeden lékař na 90 akutních lůžek. Na to určitě nepřistoupíme. Takový lékař by stihnul pouze vystavovat úmrtní listy,“ říká náměstek Oblastní nemocnice Náchod prim. MUDr. Antonín Housa.

Výhrady vůči nové personální vyhlášce má také ředitelka Oblastní nemocnice Jičín Ing. Dana Kracíková: „Já si myslím, že vyhláška není úplně šťastně postavená. Na některých odděleních se personálu nedostává, a naopak na jiných odděleních vyhláška vyžaduje personál, který není tolik potřeba. Například na psychiatrickém oddělení má být dle vyhlášky vyšší počet sanitářů a středního personálu, než je nezbytně nutné. A přitom na jiných odděleních vyhláška stanoví na 25 pacientů jenom jednu sestru. Za takové situace nemůže být zaručena kvalitní a bezpečná péče o pacienty,“ sděluje ředitelka nemocnice.

Snížení kvantity i kvality péče

Dopady nové legislativy budou podle lékařů velmi negativní. Kvůli menšímu počtu lékařů na pracovišti dojde k prodloužení čekacích dob na operace a ambulantní ošetření a lze předpokládat také snížení kvality akutní péče. „Kvůli omezení přesčasové práce bude na pracovišti sloužit podstatně méně lékařů. Už nyní se prodlužují čekací doby na odborná vyšetření a plánované operace. Zmenší se počet operovaných pacientů v průběhu dne,“ vysvětluje předseda odborů LOK‑SČL FN Olomouc a anesteziolog Petr Šafránek.

„Lékaři si musejí vzít až dvacet hodin náhradního volna, ale pokud mají mít místo práce náhradní volno, není možné zajistit stávající péči. Jestliže bude ve službě místo dvou lékařů pouze jeden, je třeba počítat s tím, že se může snížit i kvalita péče,“ domnívá se Petr Šafránek. Tento stav se přitom týká všech oborů. Změnu pocítí nejen hospitalizovaní pacienti, ale také ti, kteří potřebují ambulantní vyšetření. Pokud si lékaři musejí vybírat místo pracovní doby náhradní volno, znamená to, že budou muset pacienty přeobjednávat na pozdější termíny.

Lékařům se také nelíbí to, že ministerstvo zdravotnictví nedodrželo podmínky, které byly podepsané v memorandu ze začátku roku 2011. „Ministr slíbil navýšení platů o 10 procent. Ve skutečnosti došlo k navýšení o 6,25 procenta. Nyní nám odebrali z platu osobní ohodnocení s tím, že pokud bude dobrý ekonomický výsledek nemocnice, tak nám to na konci roku vyrovnají. Což při této úhradové vyhlášce na letošní rok nehrozí. Je zastropované proplácení přesčasových hodin a lékařům bylo odebráno osobní ohodnocení. Nemocnice tedy poměrně hodně uspoří na platech zdravotníků. U lékařů to běžně znamená snížení příjmu o 10 až 15 000 korun,“ poznamenává anesteziolog.

Výpovědi sestrám

V souvislosti se změnami v nemocnicích obdržela redakce MT e‑mail od sester z Královéhradeckého kraje: „Ve všech nemocnicích kraje probíhají personální audity. Všude se nastavuje zdravotnický personál jen na úroveň minima podle personální vyhlášky. Už se začaly rozdávat výpovědi stálým zaměstnancům, ruší se dohody externích zaměstnanců, ukončují smlouvy na dobu určitou a podobně. Nikoho nezajímá skutečná potřeba oddělení, náročnost pacientů (třeba na interně). Jen co je na papíře. Celkově se propustí několik desítek sester, ošetřovatelek a sanitářů. Zároveň se mají omezit přesčasy, takže nižší počet zaměstnanců a ještě bez přesčasových hodin má zvládnout stejný objem práce, která se původně zajišťovala i pomocí přesčasů s více zaměstnanci. Znamená to opět snížení personálu ve směnách na minimum. Jaká bude kvalita ošetřovatelské péče, si jistě umíte představit,“ stěžují si zdravotní sestry.

MZ: vyhláška neříká, kolik lékařů a sester má odejít

Ministerstvo za problémy nemocnic žádnou odpovědnost necítí. Podle MZ dochází k nepochopení smyslu personální vyhlášky. „Uvedená vyhláška pro jednotlivá zařízení stanovuje pouze minimální limity, a to z toho důvodu, aby naopak nedocházelo k podhodnocení situace při zabezpečení lékařského personálu. Je ale na posouzení každého vedení nemocnice, jaký počet (nad stanovené minimum) je pro daný typ oddělení potřebný. Situaci je třeba hodnotit z pohledu aktuálního stavu, množství komplikovaných případů a všech specifik v daném čase a místě,“ odpověděla na dotaz mluvčí MZ Viktorie Plívová.

A co říká ministerstvo obavám lékařů, že dojde k omezení kvantity a kvality péče? „Takový závěr je výsledkem nepochopení či zkreslení daného předpisu. Jak je výše uvedeno, vyhláška stanovuje pouze nezbytné minimum. Předpokládá, že veškerá další potřebnost bude do faktického zabezpečení promítnuta,“ vysvětluje mluvčí ministerstva zdravotnictví.

Ministerstvo také odmítá zodpovědnost za to, že jsou nemocnice nuceny omezovat přesčasové práce lékařů, čímž se snižuje celkový počet potřebného personálu v nemocnicích. „Předpis nestanovuje limity pro přesčasovou práci lékařů. Rozhodně ani nedojde ke snížení kvality péče – každé zařízení ze zákona je povinno zajistit dostatečné kapacity zdravotnického personálu pro zajištění péče v plném rozsahu a kvalitě. Pokud někdo daný předpis dezinterpretuje tímto způsobem, jedná se o klamání veřejnosti.“

Redakce MT se zajímala i o to, jak ministerstvo zajistí nedodržování platových podmínek dohodnutých v memorandu z roku 2011, když někteří lékaři mají letos na výplatních páskách až o 10 000 korun méně než loni. Viktorie Plívová upozornila, že ministerstvo nestanovuje výše platů jednotlivých lékařů v konkrétních zařízeních. Tato pravomoc je podle ní dána výhradně do rukou vedení těchto zařízení. „Ministerstvo zároveň nemá informace o tak dramatickém snižování platů lékařů. Uvědomujeme si, že současná ekonomická situace vyžaduje od vedení nemocnic velmi obezřetný přístup k plánování všech výdajů. Doporučení resortu pro tento rok je tak jednoznačné, a to minimalizovat všechny zbytné náklady, veškeré prostředky mají nemocnice za úkol uvolnit na péči pro své pacienty a platy svých zaměstnanců. Je mj. také třeba odlišovat stav, kdy situaci nemocnic zhoršuje fakt, že pojišťovny zpětně kontrolují specializovaná centra a dávají sankce za překročení výdajů. Srážky mohou dočasně postihnout konkrétní zařízení i bez přímého vlivu úhradové vyhlášky či hospodářské recese. Vedení nemocnic odpovídá za ekonomiku svého zařízení a od ministerstva mají v tomto plnou důvěru a podporu. Pokud by resort vyhodnotil, že některá zařízení postupují v rozporu s výše uvedeným doporučením (omezení investic a rozvoje), pak by se situací začal zabývat. MZ věří, že pokud by se v některé z nemocnic uvažovalo o dočasném krácení platů, jedná se až o poslední řešení ze všech možných a předcházela mu důkladná snaha překlenout toto období jinými způsoby,“ uzavřela mluvčí MZ Viktorie Plívová.

Zdroj: Medical Tribune