Přeskočit na obsah

Zdravotní pojištění – jsme připraveni na krizi?

U VZP je zaregistrováno asi 60 procent všech pojištěnců v Česku, tedy přes šest milionů lidí. Její zdravotně pojistný plán pro letošní rok sice původně počítal s přebytkem rozpočtu ve výši asi 1,4 miliardy korun; nyní by se však její ztráta podle některých propočtů v případě prohloubení krize mohla propadnout nejen na zmíněných sedm, ale dokonce až na 12 miliard korun.

V současnosti se proto diskutuje jednak o možnosti úprav procenta platby pojistného, jednak o otázce plateb státu za tzv. státní pojištěnce (děti, důchodce, nezaměstnané). Nyní jde z platu zaměstnance 13,5 procenta, minimální odvod zaměstnance a také osoby bez zdanitelných příjmů je 1 080 korun měsíčně. Osoby samostatně výdělečně činné musejí odevzdat minimálně měsíční zálohu ve výši 1 590 korun. Stát dává za děti, důchodce a nezaměstnané každý měsíc po 677 korunách; uvažuje se o zvýšení této platby za státního pojištěnce o 200 korun. Pojistné za „státní“ pojištěnce je totiž velmi nízké a jeho valorizace byla navíc na dva roky (až do roku 2010) zmrazena. V současnosti představuje stále jen polovinu minimální částky, kterou musí odvést každý podnikatel, a necelou čtvrtinu částky, kterou odvádí zaměstnanec pobírající průměrnou mzdu.  

Ve hře je rovněž tzv. stropování pojistného na sociální zabezpečení, které bylo zavedeno v loňském roce. Bylo stanoveno, že maximálním vyměřovacím základem zaměstnance pro placení pojistného v kalendářním roce bude 48násobek průměrné mzdy, tj. 1 034 880 Kč pro rok 2008. Pokud tuto částku zaměstnanec pracující u jednoho zaměstnavatele přesáhne, z částky, o kterou ji přesáhne, již po zbytek roku pojistné neplatí. (Pro představu – při měsíčním příjmu 150 000 Kč dojde k této situaci již na konci července, takže po zbylých pět měsíců daná osoba pojistné neodvádí.)

Pokud jde o probíhající krizi, podle MUDr. Horáka by se její důsledky VZP letos výrazně dotknout neměly, i když samozřejmě bude záležet na její hloubce a době trvání. Rezervy spatřuje zejména v oblasti cen léků a v cenách zdravotnických prostředků, které jsou v Česku podle jeho názoru předražené o desítky procent. „Určitě se tím dá ušetřit pět procent objemu nákladů ve zdravotnictví,“ dodal. Tyto úspory by však podle Horáka bylo možné využít až v roce 2010. Také nová ministryně Filipiová dospěla k závěru, že pojišťovny budou muset omezit investiční výdaje. „Přistoupit k tomu, že bychom omezili zdravotní péči, to bych viděla jako to nejhorší, co bychom mohli udělat,“ konstatoval a. Možnost, že by se ve státním rozpočtu našla rezerva na přilepšení zdravotnictví, je podle ministryně nereálná.

Zdravotní pojišťovny se budou muset vyrovnat také se změnami v systému zdravotnických poplatků, z nichž ta nejnovější (více viz článek XXXX na této straně) zdaleka nemusí být poslední.

Vzhledem k těmto okolnostem jsme požádali tiskové oddělení VZP o odpovědi na několik otázek:

V denním tisku jsou na toto téma publikovány protichůdné údaje. O kolik procent přesně klesl výběr pojistného a proč? Odkdy došlo k tomuto poklesu?

Výběr pojistného (tj. peníze od zaměstnanců a samoplátců vybrané přímo VZP) klesal v meziročním srovnání pod úroveň roku 2007 od listopadu 2008. Bylo to způsobeno především stanovením maximálního vyměřovacího základu – tzv. stropováním. Toto stropování znamenalo, že žádný plátce nemohl úhrnem za rok 2008 odvést na zdravotním pojištění více než 139 022 Kč. Jakmile dosáhl v součtu měsíců této hranice, přestal další pojistné za zbylé výplaty za rok 2008 platit.  Od listopadu dosáhl této hranice již velký počet lidí s nejvyššími příjmy, a výběr pojistného proto poklesl. Konkrétně v listopadu (mzda za říjen) o 1,4 %, v prosinci o 4,4 % (jde o měsíc, kdy jsou vypláceny 13. platy a vánoční prémie) a v lednu (mzda za prosinec) o 3,8 %.

Dramatický pokles příjmů zaznamenala VZP za prosinec i v důsledku růstu nezaměstnanosti a s tím spojeného poklesu ve výběru pojistného. Má VZP už údaje o částce vybraného pojistného za leden? Je zde patrný další pokles oproti prosinci?

K žádným dramatickým propadům nedošlo. Příjmy pojistného (výběr + platba od státu a z přerozdělování) dosáhly meziročního poklesu 2,3 % v listopadu, 2,2 % v prosinci a cca 4,4 % v lednu a byl částečně předvídán (kvůli výše zmíněnému „stropování“). Lednové údaje mohou být ještě o +/-2 % upřesněny, účetní závěrka je až okolo 18. února. Příjmy za leden činí 11,4 miliardy korun; z toho výběr je 7,73 miliardy korun, zbylých 3,67 miliardy korun je platba za státní pojištěnce a z přerozdělování. Podstatná ztráta je způsobena tím, že 17. ledna vyšlo na sobotu (což je den rozhodný pro přerozdělení příjmů), takže období pro vyúčtování lednových příjmů bylo proti loňskému lednu o den zkráceno (a přesunuto do února). V únoru se výběr narovná, protože pojistné budou opět odvádět téměř všichni (hranice maximálního pojistného dosáhne v prvním měsíci jen minimum pojištěnců).

Jak se konkrétně může krize podle vás dotknout zdravotnických zařízení a soukromých lékařů?

Zprostředkovaně v cenách vstupů (ceny léčiv a ZP, kurs koruny, dostupnost úvěrů, „útěk“ do nemoci u některých sociálních skupin, u závodní péče zánik zaměstnavatelů).

Příští rok připravuje VZP kvůli krizi plán na změnu svého hospodaření. Pro Hospodářské noviny jste uvedl, že čtyři až pět miliard korun, které budou letos VZP kvůli krizi chybět, se budete snažit vynahradit škrtáním ve výdajích. Řekl jste mj.: „Budeme tlačit co nejsilněji na to, abychom zbytečně neplatili za léky, budeme chtít, aby klesly ceny drahých přístrojů, jako jsou například kardiostimulátory, a budeme důsledně proplácet jen tu péči, která je potřeba.“ Můžete uvést, jak konkrétně toho chcete dosáhnout?  

Na zvládnutí krize máme finanční rezervy. Náklady kontrolujeme stále a metody průběžně rozvíjíme, nyní je to zejména centralizace informačního systému, která nám v tom pomůže.

  

Za jednu z možností zmírnění dopadů krize se začíná označovat zvýšení odvodů státu za státní pojištěnce, respektive zrušení rozhodnutí o zmrazení jejich valorizace na letošní rok. Považoval byste to za užitečné?

V dnešní situaci je nutné se o tom začít bavit na základě průběžného sledování situace. V každém případě by k valorizaci mělo dojít pro rok 2010.

Zdroj:

Sdílejte článek

Doporučené