Zažíváte o prázdninách okurkovou sezónu?

Zvláštnosti prázdnin v praxi internisty

Každé léto koncem června si říkáme, co se zase v létě bude dít? Běžní pacienti odjíždějí na dovolenou, děti na prázdniny. Pro nás, kteří zůstáváme v ordinacích, nastane zajímavé období. Jistě ubude banalit. Ale ti pacienti, kteří přijdou i v letním čase, mají často závažné problémy. Nejde jen o úrazy a různé projevy nejasných infekcí, kdy se řeší, je‑li to klíšťová encefalitida, borelióza, hepatitida, salmonelóza, importovaná amébiáza a podobné „zrady“. S cestováním jsou spojeny i trombózy žil, někdy i s embolizací do plic. A také v létě přicházejí srdeční arytmie, zápaly plic, infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, záchyty nádorů. Pacienti pak přicházejí se závažnými chorobami, které je potkaly mimo centra, někde na dovolené, a jen s akutním ošetřením v místě, kde nemoc vypukla. Stav je diagnostikován a akutně zaléčen, ale chybí „dotažení“ problému do konce. Specialisté často pracují jinde, než choroba nastala, a občas jsou zrovna na dovolené. Pacient pak přichází do naší letním klidem naplněné ambulance a je na nás vše řešit dál. Zajistit předoperační přípravu, ev. i další vyšetření (CT, magnetickou rezonanci nebo angiografii), laboratorní kontroly, jindy nasazení antikoagulace a její další monitoraci. U pacientů s onkologickým nálezem je nutné domluvit nejen termín operace (resekce nádoru), ale i následnou aktinoterapii, chemoterapii, často se sledováním laboratorních parametrů atd. Typickým rysem jsou také různé výpadky, někdy pacienti tlačí na termíny, protože mají brzy odjíždět, a není jasné, zda chorobný stav vůbec stihnou doléčit. Nebo se naopak jako indikující lékař dostanu k závažnému výsledku až v pátek odpoledne „mezi dveřmi“. Pak jsem rád, když najdu někoho z kolegů, který problém dotáhne, nebo aspoň pacienta pohlídá během sobot, nedělí, svátků či dovolenkových pauz. Často žádám o urychlení termínu vyšetření či operace a pacienti pak zavolají, že si přehazují dovolenou, a vše vypukne na novo… Určitě se může stát, že některý z mých pacientů může v létě závažně onemocnět, aniž mě stihne zkontaktovat v době, kdy je situace nejvážnější. Když se pak konečně v září vrátím do běžného provozu, jsem moc rád, když se všichni sejdeme v pořádku, bez vyslovených „průšvihů“.
MUDr. Rudolf Hoffmann, Interní a hematologická ambulance, Sdružení interních oborů Václavka, Praha

Chirurgie hlásí nárůst letních úrazů

V letních měsících se provoz v naší nemocnici výrazně nemění. V uplynulých letech využila některá oddělení útlumový provoz ke zvelebení prostor, vždy se však jednalo o několikadenní záležitost, při níž nebyl nijak narušen standardní chod oddělení. Tzv. okurková sezóna se projevuje na charakteru onemocnění a úrazů. Například chirurgická ambulance a následně pak další lůžková oddělení nemocnice (traumatologie, neurochirurgie, ARO) zaznamenávají každoročně nárůst tzv. letních úrazů, jakými jsou např. zlomeniny způsobené po pádu ze stromu a poranění horních končetin cirkulárkou. Přibývá sportovců zraněných po pádu z kola či kolečkových bruslí, kteří bohužel velmi často končívají s vážným poraněním hlavy i na ARO. Nemalé procento tvoří pacienti zranění při autonehodách. Krajská nemocnice Liberec provozuje mimo jiné i jednu z celkem tří spinálních jednotek fungujících v ČR. Právě specialisté tohoto oddělení ošetřují každé léto minimálně jednoho pacienta s těžkým poraněním krční páteře zaviněným skokem po hlavě do vody. Většinou se jedná o mladé muže ve věku od 18 do 35 let. Mimo to, obzvláště ve velkých vedrech, ošetří personál interní ambulance denně až deset osob s kolapsovými stavy, které jsou zaviněné nedostatečným příjmem tekutin a příliš teplým a těsným oblečením. Kupodivu se nejedná vždy o diabetiky nebo pacienty s oběhovým onemocněním. V ambulanci končívají i velmi mladí lidé (ve věku 17 až 19 let). Interní specialisté se ve zvýšené míře setkávají také s alergickými reakcemi na bodnutí hmyzem a na metabolické jednotce bývají během léta hospitalizováni dva až tři pacienti s otravou způsobenou požitím hub.
Alexandra Bednárková, Krajská nemocnice Liberec

Je léto, byť horké, obdobím klidu?

Jak vypadají letní prázdniny ve Všeobecné fakultní nemocnici? Obdobně jako v jiných velkých i malých nemocnicích. Řada pracovníků čerpá zaslouženou dovolenou, zbylí zajišťují nepřetržitý provoz nemocnice. I když klesá počet plánovaných výkonů – i naši klienti chtějí mít dovolenou, nikterak není omezeno poskytování akutní péče. Dosti často lze pozorovat dokonce nárůst objemu neodkladné péče v některém období, protože dochází k vzájemnému vykrývání uzávěrů odborných pracovišť mezi pražskými nemocnicemi. Rozsah a kvalita neodkladné péče se ve Všeobecné fakultní nemocnici ani o prázdninách nemění. Tato péče je stále dostupná po 24 hodin.

K plnému prázdninovému dojmu ve Všeobecné fakultní nemocnici přispívá i částečná absence studentů, kterých v běžném školním roce denně projde klinikami a ústavy nemocnice hodně přes tisíc. Zato k létu neodmyslitelně patří prázdninové praxe. Účastí se jich i studenti zahraničních fakult z evropských i mimoevropských zemí.

Mnoho pacientů se v horkém létě ocitá v nemocnici také proto, že podceňují nebezpečí horka. Nedostatečný příjem tekutin, zejména u starších lidí, vede někdy k velmi těžko zvládaným stavům dehydratace. Přeceňování sil je u kardiaků příčinou vyššího výskytu koronárních příhod, podcenění únavy za volantem vede k těžkým dopravním nehodám. V neposlední řadě i podcenění ostražitosti při nákupech zejména rychlého občerstvení přivádí velké množství nemocných do ambulancí chirurgické kliniky či na interní příjem. Čekárny těchto akutních ambulanci se stávají malým Babylonem i díky turistům. Často však nelze pro opojení alkoholem určit, zda se „akutní noční pacient“ snaží dorozumět v češtině či v jiném mateřském jazyce. Při tom všem musejí lékaři a zejména sestry zachovat plnou profesionalitu. I v létě totiž platí, že snahou všech našich zaměstnanců je nabídnout kvalitní péči v příjemném prostředí a s dobrou komunikací.
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Jsme z Prahy a chceme jenom…

Naše město v Lužických horách sousedí s krásnou rekreační oblastí Sloup v Čechách. Občas se v naší ordinaci objeví dospělý rekreant, který zapomněl doma léky či je nachlazen, ale takových případů není mnoho. Hodně lidí již ví, že jsou problémy s úhradami tzv. nepravidelné péče. U pediatrů je jistě situace jiná. Dokud bývala v Novém Boru LSPP, zažívali jsme množství návštěv jak dospělých, tak dětských pacientů. Často jejich líčení potíží začínalo slovy: „My jsme z Prahy, my chceme jenom…“

O letním klidu v ordinaci se nedá mluvit. Bezpečně fungují Murphyho zákony. Sotva lékař, kterého zastupuji, odejde na dovolenou, přicházejí jeho pacienti, kteří buď „sušili“ své potíže, nebo se u nich projeví nějaké akutní. Také někdy chtějí napsat „ty malé pilulky s půlící rýhou v bíločerveném obalu“, které už berou tři roky, název ale nevědí… To pak následuje vysvětlování na několik minut. Po svém návratu z dovolené naopak někdy žasnu, co se vše stalo. Stále se divím, kolik pacientů je ve vedrech schopno pojídat jídla pochybné kvality koupené u různých stánků, kolik jich griluje a neumí to a pak přichází s průjmovitým onemocněním. Dyspepsie se vyléčí bez následků, horší jsou letní úrazy. Vždy, když kolem mne frčí cyklisti nebo jezdci na kolečkových bruslích bez přileb, mám úzkostný pocit, že budu muset někde poskytovat první pomoc.

Zvláštnosti prázdnin v praxi internisty

Každé léto koncem června si říkáme, co se zase v létě bude dít? Běžní pacienti odjíždějí na dovolenou, děti na prázdniny. Pro nás, kteří zůstáváme v ordinacích, nastane zajímavé období. Jistě ubude banalit. Ale ti pacienti, kteří přijdou i v letním čase, mají často závažné problémy. Nejde jen o úrazy a různé projevy nejasných infekcí, kdy se řeší, je‑li to klíšťová encefalitida, borelióza, hepatitida, salmonelóza, importovaná amébiáza a podobné „zrady“. S cestováním jsou spojeny i trombózy žil, někdy i s embolizací do plic. A také v létě přicházejí srdeční arytmie, zápaly plic, infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, záchyty nádorů. Pacienti pak přicházejí se závažnými chorobami, které je potkaly mimo centra, někde na dovolené, a jen s akutním ošetřením v místě, kde nemoc vypukla. Stav je diagnostikován a akutně zaléčen, ale chybí „dotažení“ problému do konce. Specialisté často pracují jinde, než choroba nastala, a občas jsou zrovna na dovolené. Pacient pak přichází do naší letním klidem naplněné ambulance a je na nás vše řešit dál. Zajistit předoperační přípravu, ev. i další vyšetření (CT, magnetickou rezonanci nebo angiografii), laboratorní kontroly, jindy nasazení antikoagulace a její další monitoraci. U pacientů s onkologickým nálezem je nutné domluvit nejen termín operace (resekce nádoru), ale i následnou aktinoterapii, chemoterapii, často se sledováním laboratorních parametrů atd. Typickým rysem jsou také různé výpadky, někdy pacienti tlačí na termíny, protože mají brzy odjíždět, a není jasné, zda chorobný stav vůbec stihnou doléčit. Nebo se naopak jako indikující lékař dostanu k závažnému výsledku až v pátek odpoledne „mezi dveřmi“. Pak jsem rád, když najdu někoho z kolegů, který problém dotáhne, nebo aspoň pacienta pohlídá během sobot, nedělí, svátků či dovolenkových pauz. Často žádám o urychlení termínu vyšetření či operace a pacienti pak zavolají, že si přehazují dovolenou, a vše vypukne na novo… Určitě se může stát, že některý z mých pacientů může v létě závažně onemocnět, aniž mě stihne zkontaktovat v době, kdy je situace nejvážnější. Když se pak konečně v září vrátím do běžného provozu, jsem moc rád, když se všichni sejdeme v pořádku, bez vyslovených „průšvihů“.
MUDr. Rudolf Hoffmann, Interní a hematologická ambulance, Sdružení interních oborů Václavka, Praha

Chirurgie hlásí nárůst letních úrazů

V letních měsících se provoz v naší nemocnici výrazně nemění. V uplynulých letech využila některá oddělení útlumový provoz ke zvelebení prostor, vždy se však jednalo o několikadenní záležitost, při níž nebyl nijak narušen standardní chod oddělení. Tzv. okurková sezóna se projevuje na charakteru onemocnění a úrazů. Například chirurgická ambulance a následně pak další lůžková oddělení nemocnice (traumatologie, neurochirurgie, ARO) zaznamenávají každoročně nárůst tzv. letních úrazů, jakými jsou např. zlomeniny způsobené po pádu ze stromu a poranění horních končetin cirkulárkou. Přibývá sportovců zraněných po pádu z kola či kolečkových bruslí, kteří bohužel velmi často končívají s vážným poraněním hlavy i na ARO. Nemalé procento tvoří pacienti zranění při autonehodách. Krajská nemocnice Liberec provozuje mimo jiné i jednu z celkem tří spinálních jednotek fungujících v ČR. Právě specialisté tohoto oddělení ošetřují každé léto minimálně jednoho pacienta s těžkým poraněním krční páteře zaviněným skokem po hlavě do vody. Většinou se jedná o mladé muže ve věku od 18 do 35 let. Mimo to, obzvláště ve velkých vedrech, ošetří personál interní ambulance denně až deset osob s kolapsovými stavy, které jsou zaviněné nedostatečným příjmem tekutin a příliš teplým a těsným oblečením. Kupodivu se nejedná vždy o diabetiky nebo pacienty s oběhovým onemocněním. V ambulanci končívají i velmi mladí lidé (ve věku 17 až 19 let). Interní specialisté se ve zvýšené míře setkávají také s alergickými reakcemi na bodnutí hmyzem a na metabolické jednotce bývají během léta hospitalizováni dva až tři pacienti s otravou způsobenou požitím hub.
Alexandra Bednárková, Krajská nemocnice Liberec

Je léto, byť horké, obdobím klidu?

Jak vypadají letní prázdniny ve Všeobecné fakultní nemocnici? Obdobně jako v jiných velkých i malých nemocnicích. Řada pracovníků čerpá zaslouženou dovolenou, zbylí zajišťují nepřetržitý provoz nemocnice. I když klesá počet plánovaných výkonů – i naši klienti chtějí mít dovolenou, nikterak není omezeno poskytování akutní péče. Dosti často lze pozorovat dokonce nárůst objemu neodkladné péče v některém období, protože dochází k vzájemnému vykrývání uzávěrů odborných pracovišť mezi pražskými nemocnicemi. Rozsah a kvalita neodkladné péče se ve Všeobecné fakultní nemocnici ani o prázdninách nemění. Tato péče je stále dostupná po 24 hodin.

K plnému prázdninovému dojmu ve Všeobecné fakultní nemocnici přispívá i částečná absence studentů, kterých v běžném školním roce denně projde klinikami a ústavy nemocnice hodně přes tisíc. Zato k létu neodmyslitelně patří prázdninové praxe. Účastí se jich i studenti zahraničních fakult z evropských i mimoevropských zemí.

Mnoho pacientů se v horkém létě ocitá v nemocnici také proto, že podceňují nebezpečí horka. Nedostatečný příjem tekutin, zejména u starších lidí, vede někdy k velmi těžko zvládaným stavům dehydratace. Přeceňování sil je u kardiaků příčinou vyššího výskytu koronárních příhod, podcenění únavy za volantem vede k těžkým dopravním nehodám. V neposlední řadě i podcenění ostražitosti při nákupech zejména rychlého občerstvení přivádí velké množství nemocných do ambulancí chirurgické kliniky či na interní příjem. Čekárny těchto akutních ambulanci se stávají malým Babylonem i díky turistům. Často však nelze pro opojení alkoholem určit, zda se „akutní noční pacient“ snaží dorozumět v češtině či v jiném mateřském jazyce. Při tom všem musejí lékaři a zejména sestry zachovat plnou profesionalitu. I v létě totiž platí, že snahou všech našich zaměstnanců je nabídnout kvalitní péči v příjemném prostředí a s dobrou komunikací.
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Jsme z Prahy a chceme jenom…

Naše město v Lužických horách sousedí s krásnou rekreační oblastí Sloup v Čechách. Občas se v naší ordinaci objeví dospělý rekreant, který zapomněl doma léky či je nachlazen, ale takových případů není mnoho. Hodně lidí již ví, že jsou problémy s úhradami tzv. nepravidelné péče. U pediatrů je jistě situace jiná. Dokud bývala v Novém Boru LSPP, zažívali jsme množství návštěv jak dospělých, tak dětských pacientů. Často jejich líčení potíží začínalo slovy: „My jsme z Prahy, my chceme jenom…“

O letním klidu v ordinaci se nedá mluvit. Bezpečně fungují Murphyho zákony. Sotva lékař, kterého zastupuji, odejde na dovolenou, přicházejí jeho pacienti, kteří buď „sušili“ své potíže, nebo se u nich projeví nějaké akutní. Také někdy chtějí napsat „ty malé pilulky s půlící rýhou v bíločerveném obalu“, které už berou tři roky, název ale nevědí… To pak následuje vysvětlování na několik minut. Po svém návratu z dovolené naopak někdy žasnu, co se vše stalo. Stále se divím, kolik pacientů je ve vedrech schopno pojídat jídla pochybné kvality koupené u různých stánků, kolik jich griluje a neumí to a pak přichází s průjmovitým onemocněním. Dyspepsie se vyléčí bez následků, horší jsou letní úrazy. Vždy, když kolem mne frčí cyklisti nebo jezdci na kolečkových bruslích bez přileb, mám úzkostný pocit, že budu muset někde poskytovat první pomoc.

Zvláštnosti prázdnin v praxi internisty

Každé léto koncem června si říkáme, co se zase v létě bude dít? Běžní pacienti odjíždějí na dovolenou, děti na prázdniny. Pro nás, kteří zůstáváme v ordinacích, nastane zajímavé období. Jistě ubude banalit. Ale ti pacienti, kteří přijdou i v letním čase, mají často závažné problémy. Nejde jen o úrazy a různé projevy nejasných infekcí, kdy se řeší, je‑li to klíšťová encefalitida, borelióza, hepatitida, salmonelóza, importovaná amébiáza a podobné „zrady“. S cestováním jsou spojeny i trombózy žil, někdy i s embolizací do plic. A také v létě přicházejí srdeční arytmie, zápaly plic, infarkty myokardu, cévní mozkové příhody, záchyty nádorů. Pacienti pak přicházejí se závažnými chorobami, které je potkaly mimo centra, někde na dovolené, a jen s akutním ošetřením v místě, kde nemoc vypukla. Stav je diagnostikován a akutně zaléčen, ale chybí „dotažení“ problému do konce. Specialisté často pracují jinde, než choroba nastala, a občas jsou zrovna na dovolené. Pacient pak přichází do naší letním klidem naplněné ambulance a je na nás vše řešit dál. Zajistit předoperační přípravu, ev. i další vyšetření (CT, magnetickou rezonanci nebo angiografii), laboratorní kontroly, jindy nasazení antikoagulace a její další monitoraci. U pacientů s onkologickým nálezem je nutné domluvit nejen termín operace (resekce nádoru), ale i následnou aktinoterapii, chemoterapii, často se sledováním laboratorních parametrů atd. Typickým rysem jsou také různé výpadky, někdy pacienti tlačí na termíny, protože mají brzy odjíždět, a není jasné, zda chorobný stav vůbec stihnou doléčit. Nebo se naopak jako indikující lékař dostanu k závažnému výsledku až v pátek odpoledne „mezi dveřmi“. Pak jsem rád, když najdu někoho z kolegů, který problém dotáhne, nebo aspoň pacienta pohlídá během sobot, nedělí, svátků či dovolenkových pauz. Často žádám o urychlení termínu vyšetření či operace a pacienti pak zavolají, že si přehazují dovolenou, a vše vypukne na novo… Určitě se může stát, že některý z mých pacientů může v létě závažně onemocnět, aniž mě stihne zkontaktovat v době, kdy je situace nejvážnější. Když se pak konečně v září vrátím do běžného provozu, jsem moc rád, když se všichni sejdeme v pořádku, bez vyslovených „průšvihů“.
MUDr. Rudolf Hoffmann, Interní a hematologická ambulance, Sdružení interních oborů Václavka, Praha

Chirurgie hlásí nárůst letních úrazů

V letních měsících se provoz v naší nemocnici výrazně nemění. V uplynulých letech využila některá oddělení útlumový provoz ke zvelebení prostor, vždy se však jednalo o několikadenní záležitost, při níž nebyl nijak narušen standardní chod oddělení. Tzv. okurková sezóna se projevuje na charakteru onemocnění a úrazů. Například chirurgická ambulance a následně pak další lůžková oddělení nemocnice (traumatologie, neurochirurgie, ARO) zaznamenávají každoročně nárůst tzv. letních úrazů, jakými jsou např. zlomeniny způsobené po pádu ze stromu a poranění horních končetin cirkulárkou. Přibývá sportovců zraněných po pádu z kola či kolečkových bruslí, kteří bohužel velmi často končívají s vážným poraněním hlavy i na ARO. Nemalé procento tvoří pacienti zranění při autonehodách. Krajská nemocnice Liberec provozuje mimo jiné i jednu z celkem tří spinálních jednotek fungujících v ČR. Právě specialisté tohoto oddělení ošetřují každé léto minimálně jednoho pacienta s těžkým poraněním krční páteře zaviněným skokem po hlavě do vody. Většinou se jedná o mladé muže ve věku od 18 do 35 let. Mimo to, obzvláště ve velkých vedrech, ošetří personál interní ambulance denně až deset osob s kolapsovými stavy, které jsou zaviněné nedostatečným příjmem tekutin a příliš teplým a těsným oblečením. Kupodivu se nejedná vždy o diabetiky nebo pacienty s oběhovým onemocněním. V ambulanci končívají i velmi mladí lidé (ve věku 17 až 19 let). Interní specialisté se ve zvýšené míře setkávají také s alergickými reakcemi na bodnutí hmyzem a na metabolické jednotce bývají během léta hospitalizováni dva až tři pacienti s otravou způsobenou požitím hub.
Alexandra Bednárková, Krajská nemocnice Liberec

Je léto, byť horké, obdobím klidu?

Jak vypadají letní prázdniny ve Všeobecné fakultní nemocnici? Obdobně jako v jiných velkých i malých nemocnicích. Řada pracovníků čerpá zaslouženou dovolenou, zbylí zajišťují nepřetržitý provoz nemocnice. I když klesá počet plánovaných výkonů – i naši klienti chtějí mít dovolenou, nikterak není omezeno poskytování akutní péče. Dosti často lze pozorovat dokonce nárůst objemu neodkladné péče v některém období, protože dochází k vzájemnému vykrývání uzávěrů odborných pracovišť mezi pražskými nemocnicemi. Rozsah a kvalita neodkladné péče se ve Všeobecné fakultní nemocnici ani o prázdninách nemění. Tato péče je stále dostupná po 24 hodin.

K plnému prázdninovému dojmu ve Všeobecné fakultní nemocnici přispívá i částečná absence studentů, kterých v běžném školním roce denně projde klinikami a ústavy nemocnice hodně přes tisíc. Zato k létu neodmyslitelně patří prázdninové praxe. Účastí se jich i studenti zahraničních fakult z evropských i mimoevropských zemí.

Mnoho pacientů se v horkém létě ocitá v nemocnici také proto, že podceňují nebezpečí horka. Nedostatečný příjem tekutin, zejména u starších lidí, vede někdy k velmi těžko zvládaným stavům dehydratace. Přeceňování sil je u kardiaků příčinou vyššího výskytu koronárních příhod, podcenění únavy za volantem vede k těžkým dopravním nehodám. V neposlední řadě i podcenění ostražitosti při nákupech zejména rychlého občerstvení přivádí velké množství nemocných do ambulancí chirurgické kliniky či na interní příjem. Čekárny těchto akutních ambulanci se stávají malým Babylonem i díky turistům. Často však nelze pro opojení alkoholem určit, zda se „akutní noční pacient“ snaží dorozumět v češtině či v jiném mateřském jazyce. Při tom všem musejí lékaři a zejména sestry zachovat plnou profesionalitu. I v létě totiž platí, že snahou všech našich zaměstnanců je nabídnout kvalitní péči v příjemném prostředí a s dobrou komunikací.
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, ředitel Všeobecné fakultní nemocnice v Praze

Jsme z Prahy a chceme jenom…

Naše město v Lužických horách sousedí s krásnou rekreační oblastí Sloup v Čechách. Občas se v naší ordinaci objeví dospělý rekreant, který zapomněl doma léky či je nachlazen, ale takových případů není mnoho. Hodně lidí již ví, že jsou problémy s úhradami tzv. nepravidelné péče. U pediatrů je jistě situace jiná. Dokud bývala v Novém Boru LSPP, zažívali jsme množství návštěv jak dospělých, tak dětských pacientů. Často jejich líčení potíží začínalo slovy: „My jsme z Prahy, my chceme jenom…“

O letním klidu v ordinaci se nedá mluvit. Bezpečně fungují Murphyho zákony. Sotva lékař, kterého zastupuji, odejde na dovolenou, přicházejí jeho pacienti, kteří buď „sušili“ své potíže, nebo se u nich projeví nějaké akutní. Také někdy chtějí napsat „ty malé pilulky s půlící rýhou v bíločerveném obalu“, které už berou tři roky, název ale nevědí… To pak následuje vysvětlování na několik minut. Po svém návratu z dovolené naopak někdy žasnu, co se vše stalo. Stále se divím, kolik pacientů je ve vedrech schopno pojídat jídla pochybné kvality koupené u různých stánků, kolik jich griluje a neumí to a pak přichází s průjmovitým onemocněním. Dyspepsie se vyléčí bez následků, horší jsou letní úrazy. Vždy, když kolem mne frčí cyklisti nebo jezdci na kolečkových bruslích bez přileb, mám úzkostný pocit, že budu muset někde poskytovat první pomoc.
MUDr. Lenka Šepsová, praktická lékařka, Nový Bor

Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 22/2007, strana A2

Zdroj: