Závěrečná zpráva bude předložena v březnu
Jak bude vypadat Zpráva o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví? Tím se již na svém posledním loňském zasedání zabývali členové Odborného týmu projektu Kulatý stůl k budoucnosti financování českého zdravotnictví. Dokument bude obsahovat informace o organizaci našeho zdravotního systému, jeho historickém vývoji, aktérech a legislativním rámci. Součástí zprávy budou analytické kapitoly věnované zdraví populace a jejím proměnám, struktuře spotřeby zdravotní péče, výsledkům zdravotní péče a samozřejmě financování a finančním tokům ve zdravotnictví. Zpráva také přinese související informace o vazbách zdravotnictví k jiným systémům veřejných služeb a zhodnocení zdravotnictví jako celku. Bude rozčleněna do tří částí – analytické (textové), statistické (datové) a názorové. Koordinátor projektu Kulatý stůl Ing. Ondřej Mátl, MPA, MSc., zdůraznil význam názorové části. „Tato kapitola bude obsahovat výstupy z veřejné diskuse k budoucnosti financování zdravotnictví ČR. Chceme zde prezentovat analýzu odpovědí odborné veřejnosti v anketě, která proběhla v říjnu 2007, jakož i reakce občanů na našich webových stránkách. Počítáme s tím, že zpráva poskytne prostor pro vyjádření názoru i vybraným odborníkům v jednotlivých problémových okruzích,“ řekl O. Mátl.
Jak měřit spotřebu ambulantní péče
Hlavním bodem prosincového jednání byla struktura spotřeby zdravotní péče v obou jejích složkách – formální, poskytované ve zdravotnických zařízeních, a neformální, poskytované „bezplatně“ v rodinách. Podle analytika projektu Kulatý stůl MUDr. Stanislava Vachka je podchycení rozsahu a nákladů spojených s neformální péčí pro ucelenou analýzu struktury zdravotní péče klíčové.
V rámci tohoto bodu proběhla též diskuse o ambulantní péči. Podklady dokazují, že její spotřeba, vyjádřená počtem kontaktů na osobu a rok, je v ČR v mezinárodním srovnání jednou z nejvyšších. Není ale možné ignorovat nespecifičnost měrné jednotky tohoto ukazatele a tím i jeho značnou variabilitu. Důležitějším se proto jeví porovnávání regionálních rozdílů spotřeby ambulantní péče, které jsou poměrně významné. Cenná je také analýza spotřeby ambulantní péče zajišťované především středním zdravotnickým personálem. Některé složky péče – například spotřebu v komplementu – je obtížné hodnotit, neboť neexistuje standardizovatelná měrná jednotka. Analýzy samozřejmě nemohou opomenout ani ambulantní péči v lůžkových zařízeních, včetně jiných podmínek jejího poskytování a odlišného způsobu financování.
Vyšší odpovědnost lékárníků
První letošní zasedání Odborného týmu Kulatého stolu proběhlo 24. ledna. V jeho úvodu byl upřesněn harmonogram prací na textu Zprávy o stavu, vývoji a výhledu českého zdravotnictví – dokument by měl být připraven do konce letošního března. Ing. Mátl v této souvislosti uvedl, že hodlá i nadále usilovat o získání názorů ČSSD na řešenou problematiku (pozn. red.: ČSSD účast svých zástupců u Kulatého stolu odmítla).
Jedním z hlavních jednacích bodů byla diskuse ke spotřebě lékárenské části zdravotní péče. Podle mínění členů Odborného týmu systém financování v současnosti dostatečně nezohledňuje vlastní práci lékárníků a poskytované poradenské služby. Výsledkem je, že soutěž mezi lékárnami se omezuje na aspekt prodejní ceny a opomíjí kvalitu nabízených služeb. Experti se zabývali také otázkou kompetencí a odpovědnosti lékárníku v kontextu s generickou substitucí. Shodli se na nutnosti svobodné pacientovy volby ve využívání služeb lékaře nebo lékárníka, a současně se vyslovili pro zvýšení odpovědnosti lékárníků v celkovém systému zdravotní péče.
K vývoji zdraví populace
Druhým hlavním bodem jednání byla diskuse k problematice zdraví české populace a k jejímu demografickému vývoji. Podle analytičky projektu Mgr. Martiny Rokosové je postupné stárnutí české společnosti nesporné a potvrzují je i prognostické odhady řady mezinárodních i tuzemských institucí. Jednotlivé prognózy se ale mnohdy liší, neboť akcentují odlišné vstupní předpoklady. Neméně složitá je i predikce vývoje populačního zdraví. Je nutné posuzovat zdraví společnosti nejen na základe vývoje standardizované míry úmrtnosti, ale i podle takových indikátorů, jakým je například DALY, který zohledňuje počet ztracených zdravých let života v důsledku předčasného úmrtí či v důsledku postižení plynoucího z onemocnění. Vedle hodnoty délky prodlužujícího se života musí být zdůrazněna i jeho kvalita, zejména kvalita života ve stáří.
V diskusi o hodnotovém přístupu ke zdraví a zdravotnictví byla zdůrazněna souvislost mezi společenskou solidaritou na jedné straně a individuální odpovědností jedince za vlastní zdraví na straně druhé. Péče o zdraví je veřejnou službou a měla by v ní existovat řízená konkurence.
Plnou verzi článku najdete v: Medical Tribune 3/2008, strana B3
Zdroj: