Zaměstnanci MZ hromadně odcházejí na SÚKL

Současný náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek odchází od října na pozici ekonomického ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Do lékového ústavu přitom od začátku letošního roku odešlo více než 20 dalších zaměstnanců ministerstva, včetně ředitele odboru farmacie a řady dalších vysoce postavených úředníků MZ. Čím je SÚKL pro vlivné osoby tak přitažlivý?

„V rámci pracovního zařazení budu moci i nadále pokračovat v některých agendách, jimž se věnuji na ministerstvu zdravotnictví,“ vysvětluje Petr Nosek pro MT svůj důvod, proč do lékového ústavu odchází. „Mezi kompetence náměstka pro ekonomiku patří např. koordinace a zajišťování finančně‑plánovací kontroly, navrhování zásadních obecných postupů ke snižování výdajů a zvyšování příjmů, tvorba metodických pokynů pro rozpočtování prostředků a organizace hospodaření s rozpočtovými prostředky a další,“ odpovídá mluvčí SÚKL Lucie Šustková na dotaz, jakou zodpovědnost bude mít Petr Nosek v nové pozici.

SÚKL jako nové pracovní místo láká i mnoho dalších úředníků ministerstva zdravotnictví. Letos tam odešel také někdejší ředitel Odboru farmacie MZ Filip Vrubel. Na ministerstvu zdravotnictví, kde působil od roku 2010, měl zodpovědnost za lékovou politiku státu. Nyní působí na SÚKL jako náměstek pro odborné činnosti.

Důvod odchodu takového množství zaměstnanců z Palackého náměstí do Šrobárovy ulice je podle Noska zřejmý: „Odchody souvisejí s nárůstem agendy tohoto ústavu.“

Vysoké pravomoci SÚKL

A má pravdu. Státní ústav pro kontrolu léčiv získal za poslední roky mnohem větší kompetence, než míval dříve. Vedení lékového ústavu má nyní v rukou nejen oblast registrace léků, supervize nad klinickými studiemi a další povinnosti. Od roku 2007 mu náleží také kompetence, která až dosud patřila ministerstvu financí a kategorizační komisi – SÚKL sám rozhoduje o stanovování cen léků a úhrad léků. Ústav má tak každý rok v rukou desítky miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. K nárůstu těchto pravomocí lékového ústavu došlo na základě nového zákona o stanovování cen a úhrad léčiv. Autory této legislativy byli tehdejší náměstci MZ Marek Šnajdr a Pavel Hroboň.

„V červenci 2007 ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že polotovar nového zákona bude přilepen jako pozměňovací návrh k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů,“ vzpomíná na nestandardní legislativní proces svědek událostí – někdejší poslanec Ludvík Hovorka (KDU‑ ‑ČSL). „Bohužel tento legislativní paskvil byl bez řádného projednání odhlasován těsnou většinou. Dlužno podotknout, že zcela mimo jakýkoliv zájem médií a většiny poslanců, kteří vedli válku o zanedbatelné regulační poplatky, aniž by věnovali pozornost tomuto velkému penězovodu. Původní zákon, který zaváděl regulační poplatky, se tak stal nosičem pro zásadní změny v oblasti úhrady léčiv, aby se k nim odborná veřejnost a legislativní rada vlády nemohla vyjádřit,“ uvádí L. Hovorka.

Odborníci: vznikl nebývalý monopol

Pracovní skupina farmakoekonomů vyjadřovala k tehdejšímu návrhu novely znepokojení. Odborníci poukazovali na přílišnou koncentraci rozhodovacích pravomocí do rukou SÚKL, který do té doby vykonával pouze registraci léčiv a státní odborný dozor. K těmto kritikům patřil například známý farmakoekonom prof. Jan Švihovec.

„Hlavní námitkou byl celkový proces rozhodování. V rozporu s principy HTA (hodnocení zdravotnických technologií) totiž nebyla možnost návrh hodnocení přezkoumat nezávislým orgánem (tedy nezávislým na SÚKL), který by proces hodnocení podrobil prověření a mohl vznést námitky proti navrženému závěru. V tomto orgánu, který je obvyklý ve všech státech EU, jsou zastoupeni plátci, odborné společnosti, případně i zástupci pacientských organizací, popř. další zainteresované subjekty. Soustředěním pravomoci hodnotit i rozhodovat do jedné instituce bez možnosti přezkoumání postupu před rozhodnutím se vytvořil naprosto ojedinělý bezprecedentní postup stanovování cen a úhrad,“ poznamenává pro MT prof. Švihovec a dodává:

„Při přípravě legislativy byl oddělen proces hodnocení od rozhodování a předpokládal se vznik komise, kterou bude jmenovat MZ a která bude mít možnost vznášet připomínky. Ve finálním projednávání připravovaného zákona byla komise vyškrtnuta a plná pravomoc přenesena na SÚKL. Teprve později bylo definováno správní řízení, jehož účastníci jsou pouze výrobci a zdravotní pojišťovny.“

K oponentům způsobu prosazení zákona patřil také PharmDr. Josef Suchopár ze společnosti Infopharm. „V době přijímání zákona č. 261/2007 Sb. jsem preferoval řešení, které by spočívalo v odlišném rozdělení kompetencí mezi SÚKL a ministerstvem zdravotnictví. Tato změna by měnila postavení SÚKL tak, aby nebyl závislý na ministerstvu – tedy v přímém vlivu politiků. Dále jsem měl zcela odlišný názor na pojetí kritérií pro vlastní rozhodování lékového ústavu,“ uvádí PharmDr. Suchopár, kterému vadilo především to, jakým způsobem byla změna kompetencí SÚKL nakonec prosazena.

O tom, že kompetence SÚKL jsou v současnosti nepřiměřeně velké, jsou přesvědčeni také téměř všichni oslovení farmakoekonomové, zástupci profesních komor i výrobci léčiv.

Zdroj: Medical Tribune