Zákon zachování energie (a lékařů) platí

Personální inzerce lůžkových zdravotnických zařízení má stále častěji poněkud nekonkrétní podobu: „Přijmeme lékaře pro kliniku XY se specializovanou způsobilostí v oboru XY, případně lékaře s absolvovaným kmenem nebo kmenem před dokončením, případně absolventa.“ Zadavatelé by mohli ušetřit – stejný význam by měla slova: „Bereme kohokoli.“

Tomuto problému se z různých úhlů pohledu věnujeme v několika materiálech. Týká se jej i článek o protestech praktických lékařů pro děti a dorost (PLDD). Ti se ohrazují proti tomu, aby napříště byl jen jeden program specializačního vzdělávání v pediatrii, bez ohledu na to, jestli chce lékař pracovat v nemocnici, nebo v primární péči. Jejich obavy lze pochopit, rozumně ale znějí i mnohé argumenty zastánců této změny. Není ale fér, když autoři návrhu nové úpravy specializačního vzdělávání koncept „jedné pediatrie“ prezentují jako krok k řešení nedostatku lékařů v primární péči o děti a dorost. Pokud je málo jak PLDD, tak nemocničních pediatrů, prostým sloučením těchto dvou množin se nemocnice i primární ordinace nenaplní dalšími lékaři ochotnými ke stresu spojenému s ošetřováním nemocných dětí. Je to stejné jako snažit se nějak obejít zákon zachování energie.

Specifickým problémem pak jsou osiřelé ordinace lékařů na venkově. Když má lékař nebo lékařka vysokoškolsky vzdělaného partnera, je to o důvod více zůstat ve velkém městě, kde mohou své profesní plány naplnit oba. Tento faktor je při rozhodování o místě působení mimořádně silný – v USA to už spočítali ve studii, o které píšeme na straně C3. Českých lékařů se na to (jako obvykle) nikdo neptal, ale je pravděpodobné, že přemýšlejí podobně.

Zdroj: